Parameter
Kategorien
Mehr zum Buch
Předkládaná publikace poskytuje čtenáři komplexnější pohled na vývoj českého zemského (šlechtického) dědického práva od konce 12. století (Statuta Konrádova) až do poloviny 17. století (Deklaratoria a Novely), a to především práva hmotného. Text vychází z pramenné studie rozhodujících právních památek a hledá v nich odpovědi podle schématu zůstavitel, projev poslední vůle, předmět posloupnosti, omezení vůle zůstavitele (povinný díl) a konečně intestátní pořádek. Věnuje pozornost privilegiu Vladislava II. Jagelonského, odrazu „testamentární“ praxe před Vladislavským zřízením zemským (1500) ve Všehrdově díle a konečně také Obnovenému zřízení zemskému (1627) ve znění Deklaratorií a Novel (1650), které přinášejí římskoprávní prvky a představují tak zásadní milník vývoje tohoto práva. Závěrem je k textu připojen ještě Epilog, který věnuje úpravě dědického práva podle Rakouského všeobecného občanského zákoníku (1811) a následujících předpisů. Předznamenává tak potřebu zpracovat komplexněji tento právní obor i pro dobu moderní.
Buchkauf
Dědické zemské právo v české historii, Karolina Adamová, Antonín Sýkora
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2013
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Dědické zemské právo v české historii
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Karolina Adamová, Antonín Sýkora
- Verlag
- Key Publishing
- Verlag
- 2013
- ISBN10
- 8074181960
- ISBN13
- 9788074181962
- Kategorie
- Geschichte, Rechtswissenschaft
- Beschreibung
- Předkládaná publikace poskytuje čtenáři komplexnější pohled na vývoj českého zemského (šlechtického) dědického práva od konce 12. století (Statuta Konrádova) až do poloviny 17. století (Deklaratoria a Novely), a to především práva hmotného. Text vychází z pramenné studie rozhodujících právních památek a hledá v nich odpovědi podle schématu zůstavitel, projev poslední vůle, předmět posloupnosti, omezení vůle zůstavitele (povinný díl) a konečně intestátní pořádek. Věnuje pozornost privilegiu Vladislava II. Jagelonského, odrazu „testamentární“ praxe před Vladislavským zřízením zemským (1500) ve Všehrdově díle a konečně také Obnovenému zřízení zemskému (1627) ve znění Deklaratorií a Novel (1650), které přinášejí římskoprávní prvky a představují tak zásadní milník vývoje tohoto práva. Závěrem je k textu připojen ještě Epilog, který věnuje úpravě dědického práva podle Rakouského všeobecného občanského zákoníku (1811) a následujících předpisů. Předznamenává tak potřebu zpracovat komplexněji tento právní obor i pro dobu moderní.