Logos ve výchově, umění a sportu

Sborník se zaměřuje na jeden z klíčových motivů evropského myšlení, logos. Nejlépe snad závažnost problému logu vystihneme úryvkem z úvodní studie profesorky Anny Hogenové, navazující na Patočkovy úvahy o moderantní civilizaci: "Manager je organizátor, organizuje, ale chybí mu počátky, chybí mu eschaton, neví konečný účel, nezná počátek. Zná jen začátky, tj. příčiny předepsaných kauzalit, které mají jen jediný smysl - vytvořit v mysli jistotu. Tím ovšem manager jen multiplikuje nihilismus, aniž o tom má potuchy. Moderantismus nadcivilizace, protože se jedná o moderování celé planety a "přilehlých souhvězdí", je znakem doby, je výsledkem rozvrhu světa z pozic karteziánského myšlení. Certitudo a jeho potřeba je vždy znakem neschopnosti unést neurčitost, která se z našich lidských životů nedá vymýtit, s tou je třeba se smířit jako s nevyhnutelným doplňkem toho, co známe jistě. Jde o důsledek supremace sukcesivní logiky, kauzality, rozvrhu subjekt-objektového nad všemi ostatními mohutnostmi duševními jako jsou city, podstatná minulost daná pamětí atp. Karteziánský člověk je okleštěnou náhražkou celostního renesančního člověka, proto kolem sebe nenacházíme takové, jako byl Michelangelo, Leonardo da Vinci atp. Kdybychom položili otázku starých Řeků, zněla by asi: -Kam se zatoulala intence k usebrání člověka se sebou samým, s polis a celým kosmem? Vždyť péče o duši má tyto tři rozměry?'." (s. 11) Sborník, který je editorským počinem doc. Naděždy Pelcové a prof. Anny Hogenové, je rozdělen na tři části, část filosofickou, pedagogickou a společensko-vědní. Čtenář tak může získat souvislejší přeh