Parameter
- 236 Seiten
- 9 Lesestunden
Mehr zum Buch
Práce Roberta Hejnara se zabývá vztahem a instrumentací sólového nástroje a orchestru, zejména v kontextu klávesových nástrojů. V úvodních kapitolách jsou definována klíčová kritéria pro instrumentaci, typy koncertů a aspekty vztahu mezi sólovou a doprovodnou orchestrální složkou, přičemž se využívají akustické parametry a základní vlastnosti tónu. Následně se práce zaměřuje na rámcové analýzy reprezentativních koncertantních děl 20. století, jako jsou skladby od K. Pendereckého, A. Parsch, S. Gubajduliny, S. Prokofjeva, L. Fišera a B. Martinů. Tyto analýzy se soustředí na formu, traktaci sólového nástroje, orchestrální sazbu a zvukovou imaginaci. V závěru se Hejnar věnuje netradičním instrumentálním technikám hlavních orchestrálních sekcí a klávesových nástrojů, které mohou obohatit instrumentaci kompozice pro sólový nástroj a orchestr. Zohledňuje přitom dynamická, témbrová a technická specifika, a nabízí další perspektivy vývoje instrumentálního koncertu jako formálního celku.
Buchkauf
Sólový nástroj a orchestr se zvláštním zřetelem ke klávesovým nástrojům, Robert Hejnar
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2008
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Sólový nástroj a orchestr se zvláštním zřetelem ke klávesovým nástrojům
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Robert Hejnar
- Erscheinungsdatum
- 2008
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 236
- ISBN10
- 8090426603
- ISBN13
- 9788090426603
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Kunst & Kultur, Sozialwissenschaften, Musikalische Thematik, Musik
- Beschreibung
- Práce Roberta Hejnara se zabývá vztahem a instrumentací sólového nástroje a orchestru, zejména v kontextu klávesových nástrojů. V úvodních kapitolách jsou definována klíčová kritéria pro instrumentaci, typy koncertů a aspekty vztahu mezi sólovou a doprovodnou orchestrální složkou, přičemž se využívají akustické parametry a základní vlastnosti tónu. Následně se práce zaměřuje na rámcové analýzy reprezentativních koncertantních děl 20. století, jako jsou skladby od K. Pendereckého, A. Parsch, S. Gubajduliny, S. Prokofjeva, L. Fišera a B. Martinů. Tyto analýzy se soustředí na formu, traktaci sólového nástroje, orchestrální sazbu a zvukovou imaginaci. V závěru se Hejnar věnuje netradičním instrumentálním technikám hlavních orchestrálních sekcí a klávesových nástrojů, které mohou obohatit instrumentaci kompozice pro sólový nástroj a orchestr. Zohledňuje přitom dynamická, témbrová a technická specifika, a nabízí další perspektivy vývoje instrumentálního koncertu jako formálního celku.