Mehr zum Buch
Publikace se zaměřuje na mimořádné vládnutí z pohledu ústavního práva, přičemž využívá právně-pozitivistickou teorii normativního institucionalismu a plánovací nauky. Vychází z české právní vědy a zkušeností s řešením systémových rizik, včetně pandemie COVID-19. První část analyzuje pojem mimořádného vládnutí, přičemž klade důraz na roli mimořádné situace, která představuje naléhavou a intenzivní hrozbu. Autor navrhuje novou klasifikaci mimořádných situací podle intenzity bezpečnostní hrozby a délky jejího trvání. Druhá část se zabývá vztahem mimořádného vládnutí k právu, přičemž rozlišuje mezi esenciální a preferenční mimoprávností a prostou a kvalifikovanou mimoprávností. Kritizuje teorie, které obhajují esenciální prostou mimoprávnost, a dochází k závěru, že mimořádné vládnutí lze hodnotit z hlediska souladu s právním řádem a je výhodné ho regulovat psanými právními pravidly, i když explicitní právní úprava nemusí být vždy nezbytná. Třetí část shrnuje a analyzuje klasifikace modelů mimořádného vládnutí a navrhuje klasifikaci na základě času a povahy normativně-institucionálního režimu. Závěrem publikace obsahuje návrhy pro vhodné nastavení mimořádného vládnutí v ústavních republikách, vycházející z praxe řešení pandemie.
Buchkauf
Teorie mimořádného vládnutí, Jakub Dienstbier
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Teorie mimořádného vládnutí
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jakub Dienstbier
- Verlag
- Wolters Kluwer ČR, a.s.
- Erscheinungsdatum
- 2024
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8076768365
- ISBN13
- 9788076768369
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Geschichte
- Beschreibung
- Publikace se zaměřuje na mimořádné vládnutí z pohledu ústavního práva, přičemž využívá právně-pozitivistickou teorii normativního institucionalismu a plánovací nauky. Vychází z české právní vědy a zkušeností s řešením systémových rizik, včetně pandemie COVID-19. První část analyzuje pojem mimořádného vládnutí, přičemž klade důraz na roli mimořádné situace, která představuje naléhavou a intenzivní hrozbu. Autor navrhuje novou klasifikaci mimořádných situací podle intenzity bezpečnostní hrozby a délky jejího trvání. Druhá část se zabývá vztahem mimořádného vládnutí k právu, přičemž rozlišuje mezi esenciální a preferenční mimoprávností a prostou a kvalifikovanou mimoprávností. Kritizuje teorie, které obhajují esenciální prostou mimoprávnost, a dochází k závěru, že mimořádné vládnutí lze hodnotit z hlediska souladu s právním řádem a je výhodné ho regulovat psanými právními pravidly, i když explicitní právní úprava nemusí být vždy nezbytná. Třetí část shrnuje a analyzuje klasifikace modelů mimořádného vládnutí a navrhuje klasifikaci na základě času a povahy normativně-institucionálního režimu. Závěrem publikace obsahuje návrhy pro vhodné nastavení mimořádného vládnutí v ústavních republikách, vycházející z praxe řešení pandemie.