Pohádky pro mladší a pokročilé

Tato kniha by nevznikla, kdybych nebyl, již jako penzista, pozván do hospody „U Kadaňky“. Byla to taková obyčejná 4. cenová skupina. Už neexistuje, protože české společnosti nedochází, že historie zůstává viditelná jen tehdy, když ji neodstraňujeme. Kniha by nevznikla, kdybych tam nepotkal Karla Sýse, Evu Frantinovou, fotografa Frantu Dostála a řadu dalších. Jan Werich kdysi v rozhovoru řekl, že píše pohádku, vlastně spíš povídku, která je „pohádkou jen do určité doby a pak se změní ve skutečnost“. To je případ mnoha textů v této knize.