Mehr zum Buch
V každé z šesti kapitol jsem se snažil přispět alespoň něčím novým k tematizované problematice. Své závěry uvedu po kapitolách a pouze výběrově. V kapitole první formuluji argumenty, které velmi zpochybňují tvrzení, že existují tzv. prostě (čistě) vidové předpony, resp. i tvrzení, že je namístě považovat předpony za morfémy (a tedy jednotky znakové povahy), jejichž označovaným je vid. Nabízím také otázkový test, který by mohl pomoci při ověřování teze, že je mezi dokonavými a nedokonavými tvary slovesa vztah příznakovosti a bezpříznakovosti. Za důležitou považuji i pasáž, v níž se pokouším o přesnější vymezení vidových významů (viz Pokus o přesnější vymezení významů dokonavosti a nedokonavosti na s. 11n).Výsledkem druhé kapitoly je mimo jiné algoritmus, s jehož pomocí lze poměrně spolehlivě určovat vidovou hodnotu vidového paradigmatu slovesa. Umožňuje též ověřovat přítomnost, anebo nepřítomnost dokonavého paradigmatu v tvarovém souboru kandidátů na obouvidovost, vidovou homonymii. Ve třetí kapitole dokazuji, že dnešní nedokonavé užívání slovesa soustředit (se) není projevem menší schopnosti mluvčích rozlišovat mezi dokonavostí a nedokonavostí, nýbrž důsledkem toho, jakou pozici toto sloveso zaujímá/zaujímalo v soustavě prefigovaných či předponových sloves. Ve čtvrté kapitole dospívám k závěru, že tzv. kapacitiva (ujet, unést, uzvednout) netvoří významově homogenní skupinu sloves, kterou bychom mohli považovat za zvláštní způsob slovesného děje. V páté kapitole docházím k závěru, že kvantovací (zapískat, zakašlat) a omezovací (postát, posedět) slovesa nepatří do třídy mutací. Skupinu sloves okamžitých v tomto smyslu rozděluji do tří podskupin. První (bodnout) připisuji význam „klasické“ rezultativní mutace, u druhé (mrknout) připouštím Komárkovu kombinovanou mutaci a třetí (písknout) považuji za nemutační. V šesté kapitole formuluji závěr, že málodokladová saturativa typu nastávat se, nasedávat se, nahorovávat se jsou – velmi pravděpodobně – dokonavými předponovými odvozeninami od frekventativ.
Buchkauf
Gramatické studie I. Příspěvky k české aspektologii, Luboš Xaver Veselý
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2014,
- Buchzustand
- Gut
- Preis
- 2,31 €inkl. MwSt.
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Gramatické studie I. Příspěvky k české aspektologii
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Luboš Xaver Veselý
- Verlag
- Univerzita Palackého
- Verlag
- 2014
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8024442809
- ISBN13
- 9788024442808
- Kategorie
- Beschreibung
- V každé z šesti kapitol jsem se snažil přispět alespoň něčím novým k tematizované problematice. Své závěry uvedu po kapitolách a pouze výběrově. V kapitole první formuluji argumenty, které velmi zpochybňují tvrzení, že existují tzv. prostě (čistě) vidové předpony, resp. i tvrzení, že je namístě považovat předpony za morfémy (a tedy jednotky znakové povahy), jejichž označovaným je vid. Nabízím také otázkový test, který by mohl pomoci při ověřování teze, že je mezi dokonavými a nedokonavými tvary slovesa vztah příznakovosti a bezpříznakovosti. Za důležitou považuji i pasáž, v níž se pokouším o přesnější vymezení vidových významů (viz Pokus o přesnější vymezení významů dokonavosti a nedokonavosti na s. 11n).Výsledkem druhé kapitoly je mimo jiné algoritmus, s jehož pomocí lze poměrně spolehlivě určovat vidovou hodnotu vidového paradigmatu slovesa. Umožňuje též ověřovat přítomnost, anebo nepřítomnost dokonavého paradigmatu v tvarovém souboru kandidátů na obouvidovost, vidovou homonymii. Ve třetí kapitole dokazuji, že dnešní nedokonavé užívání slovesa soustředit (se) není projevem menší schopnosti mluvčích rozlišovat mezi dokonavostí a nedokonavostí, nýbrž důsledkem toho, jakou pozici toto sloveso zaujímá/zaujímalo v soustavě prefigovaných či předponových sloves. Ve čtvrté kapitole dospívám k závěru, že tzv. kapacitiva (ujet, unést, uzvednout) netvoří významově homogenní skupinu sloves, kterou bychom mohli považovat za zvláštní způsob slovesného děje. V páté kapitole docházím k závěru, že kvantovací (zapískat, zakašlat) a omezovací (postát, posedět) slovesa nepatří do třídy mutací. Skupinu sloves okamžitých v tomto smyslu rozděluji do tří podskupin. První (bodnout) připisuji význam „klasické“ rezultativní mutace, u druhé (mrknout) připouštím Komárkovu kombinovanou mutaci a třetí (písknout) považuji za nemutační. V šesté kapitole formuluji závěr, že málodokladová saturativa typu nastávat se, nasedávat se, nahorovávat se jsou – velmi pravděpodobně – dokonavými předponovými odvozeninami od frekventativ.