Repliky oken v památkových zónách

Metodika reaguje na zásadní úbytek původních historických okenních výplní u staveb, které nejsou prohlášeny za kulturní památku, ale nacházejí se v plošně chráněných územích (v památkových rezervacích a památkových zónách). Na příkladu městské památkové zóny Zlín stanovuje podmínky a doporučení pro výrobu replik a volných replik původních oken tam, kde originál byl znehodnocen, nebo v minulosti nevhodně vyměněn. Výstupy metodiky pak lze použít i u staveb v ochranných pásmech či obecně v historických územích. Metodika je určena pracovníkům památkové péče, ať už její odborné organizaci, tak i výkonným složkám státní památkové péče. Dále je určena vlastníkům, projektantům a dodavatelům staveb. Přestože konkrétní příklady vycházejí z oken použitých v baťovské zástavbě Zlína, řadu doporučení lze analogicky využít i pro starší konstrukce oken v jiných územích. Metodika přímo navazuje na zevrubně zpracovanou publikaci obnovy okenních výplní a výkladců vydanou Národním památkovým ústavem v roce 2010. Rozvádí specifické téma výroby replik pro stavby bez památkové ochrany se zvláštním zaměřením na okna z první poloviny 20. století.