Mehr zum Buch
V Bordoneho sále vídeňského Uměleckohistorického muzea se před Tintorettovým obrazem Muž s bílým plnovousem za přítomnosti zřízence Irrsiglera pravidelně scházejí hudební kritik londýnských Timesů Reger, „kritický umělec“, a soukromý učenec Atzbacher. Regerovy kritické úvahy o povaze uměleckých děl radikálně překračují hranice muzea a jsou vlastně karikujícím komentářem evropské kultury, myšlení i civilizace. Selhání, které v tvorbě a projevech evropské kultury shledávají a jež má takřka likvidační, obrazoborecký ráz, není ovšem podmíněno pouze Regerovým kritickým pohledem a schopností vše zesměšnit, ale i jeho vlastním, takřka elementárně tragickým zjištěním, že ztrátou nejbližšího člověka a lásky pozbývají veškeré hodnoty smysl. Ale právě v této bezmoci nad smrtí nalézáme paradoxně v umění záchranu: „Nemilujeme přece Pascala proto, že by byl tak dokonalý, nýbrž proto, že je v podstatě bezmocný, stejně jako milujeme Montaigne pro jeho celoživotní hledání a bezmoc něco nalézt, Voltaira kvůli jeho bezmoci.“
Von Staří mistři (1994) sind aktuell auf Lager verfügbar.
Buchkauf
Staří mistři, Thomas Bernhard
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 1994
- Einband
- (Paperback),
- Buchzustand
- Beschädigt
- Preis
- 7,31 €inkl. MwSt.
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Staří mistři
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Thomas Bernhard
- Verlag
- Prostor
- Erscheinungsdatum
- 1994
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 160
- ISBN10
- 8085190338
- ISBN13
- 9788085190335
- Reihe
- Kategorien
- Schlagwörter
- Historisches Thema, Humor, Deutsche Literatur, 20. Jahrhundert, Lebensgeschichten, Gesellschaftskritik, Österreichische Literatur, Schwarzer Humor, Kritik der Religion, Mitteleuropäische Literatur, Monologe
- Erstveröffentlichung
- 2011
- Originaltitel
- Alte Meister
- Bewertung
- 4,15 von 5 Sternen
- Beschreibung
- V Bordoneho sále vídeňského Uměleckohistorického muzea se před Tintorettovým obrazem Muž s bílým plnovousem za přítomnosti zřízence Irrsiglera pravidelně scházejí hudební kritik londýnských Timesů Reger, „kritický umělec“, a soukromý učenec Atzbacher. Regerovy kritické úvahy o povaze uměleckých děl radikálně překračují hranice muzea a jsou vlastně karikujícím komentářem evropské kultury, myšlení i civilizace. Selhání, které v tvorbě a projevech evropské kultury shledávají a jež má takřka likvidační, obrazoborecký ráz, není ovšem podmíněno pouze Regerovým kritickým pohledem a schopností vše zesměšnit, ale i jeho vlastním, takřka elementárně tragickým zjištěním, že ztrátou nejbližšího člověka a lásky pozbývají veškeré hodnoty smysl. Ale právě v této bezmoci nad smrtí nalézáme paradoxně v umění záchranu: „Nemilujeme přece Pascala proto, že by byl tak dokonalý, nýbrž proto, že je v podstatě bezmocný, stejně jako milujeme Montaigne pro jeho celoživotní hledání a bezmoc něco nalézt, Voltaira kvůli jeho bezmoci.“