Mehr zum Buch
Monografie je zaměřena na srovnávací formální tvarosloví dvou jazyků a jejich vývojových stádií, které se obvykle stávají spíše objektem samostatných analýz. Pro české kulturní prostředí je však vzájemné propojení staroslověnštiny a staré češtiny velmi důležité. Čtenář se seznámí nejen se základními paradigmaty jednotlivých flexivních typů (substantivní, zájmenná, adjektivní, slovesná), ale též s obecnějšími principy, na nichž je založen vývoj tvaroslovné roviny jazyka. Východiskem srovnávaných tvarů je stádium rané praslovanštiny, respektive pozdní indoevropštiny, výkl ady jsou namnoze dovedeny až k progresivním formám v současné češtině včetně nespisovných a nářečních variant, jež často reprezentují vývojové tendence a svým způsobem též potencionální „budoucnost“ češtiny. Na analyzované jazykové formy je nahlíženo především z pohledu funkční strukturalistické metodologie, změny v jazyce jsou tak posuzovány zejména z pohledu vývoje systému.
Buchkauf
Komparativní tvarosloví staroslověnštiny a staré češtiny, Miroslav Veprek
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2015
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Komparativní tvarosloví staroslověnštiny a staré češtiny
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Miroslav Veprek
- Erscheinungsdatum
- 2015
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8087895339
- ISBN13
- 9788087895337
- Kategorie
- Beschreibung
- Monografie je zaměřena na srovnávací formální tvarosloví dvou jazyků a jejich vývojových stádií, které se obvykle stávají spíše objektem samostatných analýz. Pro české kulturní prostředí je však vzájemné propojení staroslověnštiny a staré češtiny velmi důležité. Čtenář se seznámí nejen se základními paradigmaty jednotlivých flexivních typů (substantivní, zájmenná, adjektivní, slovesná), ale též s obecnějšími principy, na nichž je založen vývoj tvaroslovné roviny jazyka. Východiskem srovnávaných tvarů je stádium rané praslovanštiny, respektive pozdní indoevropštiny, výkl ady jsou namnoze dovedeny až k progresivním formám v současné češtině včetně nespisovných a nářečních variant, jež často reprezentují vývojové tendence a svým způsobem též potencionální „budoucnost“ češtiny. Na analyzované jazykové formy je nahlíženo především z pohledu funkční strukturalistické metodologie, změny v jazyce jsou tak posuzovány zejména z pohledu vývoje systému.