Literatura je čitelná. K moderní české próze a poezii

Kniha Literatura je čitelná se soustřeďuje na analýzu tvorby autorů několika generací české literatury druhé poloviny 20. století. Sleduje přitom dvojí pokus o překonání surrealismu. Prvním bylo Bednářovo pojetí "nahého člověka" v počátcích díla Zdeňka Urbánka a druhým povaha poetiky Skupiny 42 v díle Jiřího Koláře, sledovaná od surrealistických východisek po proměnu básnického obrazu v obraz výtvarný. Stati věnované J. Kainarovi a B. Hrabalovi, i Vaculíkovy proměny deníku v román s Kolářovou poetikou volně souvisejí. Druhé generaci básníků, kteří vstoupili na scénu převážně v 50. letech (Šotola, Diviš, Holub, Šiktanc, Florian, Skácel) a na počátku 60. let (Brousek, Šrut, Wernisch), je věnována záverečná stať.