Apokryfní texty vznikaly již v počátcích křesťanského písemnictví a nebyly z různých důvodů zařazeny do biblického kánonu: často pro svůj pozdější původ, většinou však pro odchylný výklad nejstarších křesťanských tradic. Kniha obsahuje apokryfní evangelia v užším smyslu slova, tedy spisy evangelijního typu nebo spisy jiného druhu, které se šířily pod názvem „evangelium“ a vznikaly do konce 2. století po Kr. Mezi ně patří i nejstarší fragmenty Ježíšových výroků, které nepocházejí z biblických evangelií, či oblíbené Tomášovo evangelium. Na mnoha místech sice jen popustily uzdu obrazotvornosti tehdejšího lidového křesťanství, nicméně odrážejí i některé závažné problémy své doby (vztah k jiným náboženským a filozofický proudům, hledání lidových forem křesťanské zbožnosti). Z řeckých, latinských, koptských a syrských originálů přeložili a úvody a komentáři opatřili J. Brož, R. Dostálová, J. A. Dus, M. Havrda, L. Kopecká, Z. Kratochvíl, P. Peňáz, D. Peňázová, P. Pokorný a Z. Vlčková.
Apokryphen des Neuen Testaments Reihe
Diese Reihe befasst sich mit frühen christlichen Schriften, die nicht in den biblischen Kanon aufgenommen wurden. Sie bietet faszinierende Einblicke in alternative Interpretationen der ältesten christlichen Traditionen und der frühen Spiritualität. Die Leser treffen auf frühe Fragmente von Jesusworten und einflussreiche apokryphe Evangelien wie das Thomasevangelium. Diese Werke enthüllen die Vorstellungskraft und die Probleme ihrer Zeit und bieten eine einzigartige Perspektive auf die Entwicklung des frühen Christentums.



Empfohlene Lesereihenfolge
- 1
- 2
Bible. Nový zákon. Apokryfní knihy Novozákonní apokryfy. II, Příběhy apoštolů
- 584 Seiten
- 21 Lesestunden
Druhý svazek Knihovny rané křesťanské literatury se zaměřuje na Ježíšovy učedníky, kteří byli vysláni kázat evangelium. Jejich příběhy a zázračné činy jsou zachyceny v apokryfních „skutkách“, které vznikaly od 2. století v řecky mluvící oblasti Středomoří a rozšířily se po křesťanském světě. Tento svazek obsahuje pět nejstarších apokryfních skutků, které se věnují působení apoštolů Petra, Pavla, Ondřeje, Jana a Tomáše. Kromě Skutků Janových jsou příběhy zakončeny vyprávěním o mučednické smrti apoštolů, doprovázené zázraky. Literárně jsou skutky obtížně zařaditelné, neboť obsahují kázání, modlitby a motivy z helénistických milostných románů. Obsahují také hymnické pasáže, jako Píseň o perle a Ježíšův tanec s učedníky. Bizarnost textů podtrhují lidové prvky a humor, které se prolínají s liturgickými pasážemi. Apokryfní skutky nebyly přijaty do biblického kánonu, neboť obsahovaly myšlenky odchylné od církevního učení, jako gnostické spekulace a popírání Kristova vtělení. Jejich skutečný vliv však nebyl tak velký, jak se obávalo, a později se jejich misijní funkce změnila na funkci zábavnou, což vedlo k ubývání sporných teologických výkladů a nárůstu zázraků. Výbor rovněž obsahuje koptské Skutky Petra a dvanácti apoštolů a pseudepigrafní listy, včetně populárního Listu o neděli.
- 3
Proroctví a apokalypsy - Novozákonní apokryfy III.
- 576 Seiten
- 21 Lesestunden
Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově, apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po Kristu zažívala raná církev. Český překlad dvaceti apokryfních spisů z řečtiny, latiny a koptštiny, připravený v Centru biblických studií v Praze, je doprovázen zasvěcenými úvody a komentáři.