Bookbot

Das Zimmer des HeizersReihe

Diese Edition erforscht die Geschichte und den Einfluss eines bedeutenden Prager Kunstsalons, der an der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert ein zentraler Anlaufpunkt für moderne Kunst war. Die Reihe dokumentiert seine Gründervision, die architektonische Gestaltung und die vielfältigen Ausstellungsaktivitäten, die sowohl tschechische als auch internationale Künstler umfassten. Sie untersucht, wie diese private Galerie mit offiziellen Institutionen konkurrierte und welche Rolle sie beim Verkauf von Kunstwerken und Reproduktionen spielte, wodurch sie den Kunstmarkt und den Geschmack ihrer Zeit prägte.

Topičův salon 1918-1936
Topičův salon 1950 – 1991
Topičův salon 1937-1949
Topičův salon 1894-1899
Topičův salon 1906 - 1911

Empfohlene Lesereihenfolge

  1. 1

    Topičův salon 1894-1899

    • 140 Seiten
    • 5 Lesestunden

    Čtvrtý svazek edice věnované Topičovu salonu představuje období v rozmezí let 1894 – 1899, kdy se salon objevil na pražské umělecké scéně poprvé. František Topič jej založil jako výstavní síň svého nakladatelství a knihkupectví, které sídlilo na tehdejší Ferdinandově třídě č. 9 (dnešní Národní 7) v Praze. Přestože kulturní politika soukromých galerií v 19. století není prozatím dostatečně zmapována, je zřejmé, že Topičovy obchodní a výstavní aktivity byly ve své době spíše ojedinělé a směle konkurovaly oficiálním institucím. Program salonu zahrnoval monografické, skupinové a tematické výstavy českých i zahraničních umělců stejně jako prodej uměleckých předmětů a reprodukcí. Publikace Topičův salon 1894 – 1899 zachovává strukturu předchozích dílů. Obsahuje dílčí studie o nakladatelské a knihkupecké činnosti Františka Topiče, architektuře domu a prostoru pro expozice, výstavních aktivitách a plakátech. Cennou součástí je také antologie dobových textů z vybraných katalogů a soupis všech uvedených výstav z daného období s bibliografií ohlasů.

    Topičův salon 1894-1899
  2. 2

    Topičův salon 1906 - 1911

    • 208 Seiten
    • 8 Lesestunden

    V pořadí pátý díl ediční řady o historii galerie se zabývá obdobím let 1906-1911. Kniha vyšla při příležitosti 110 let od založení II. Topičova salonu. Publikaci tvoří dílčí studie o Topičově nakladatelství (Alice Hekrdlová), nové budově postavené podle návrhu Osvalda Polívky (Petr Šámal) a výstavních aktivitách salonu (Tereza Novotná). Kromě toho obsahuje výbor z textů katalogů a podrobný soupis článků z dobových periodik (Irena Lehkoživová). V roce 1906 došlo k zakoupení domu a k jeho přestavbě Osvaldem Polívkou na nakladatelský dům, tedy do jeho současné podoby. V tomto roce se tedy otevřela druhá etapa Topičova salonu. Již v roce 1907 zde představil svou tvorbu Vojtěch Preissig, o rok později zde zahájila svou druhou výstavu skupina Osma. Topičův salon měl ambici zasáhnout co nejširší vrstvu příznivců výtvarného umění a zároveň chtěl uspět i na uměleckém trhu. Výstavní činnost proto probíhala v širokém rozpětí (mezi dalšími zde byla představena i souborná výstava Miloše Jiránka). Významné bylo také propojení s nakladatelskou činností, které se projevilo v důrazu kladeném na prezentaci plakátové tvorby a knižní ilustrace.

    Topičův salon 1906 - 1911
  3. 3

    Topičův salon 1918-1936

    • 276 Seiten
    • 10 Lesestunden

    Topičův salon 1918 - 1936. Tato kolektivní monografie se věnuje třetí, nejdéle trvající fázi Topičova salonu, který měl sice charakter nájemní galerie, ale vystavovaly zde i významné osobnosti (např. Jan Zrzavý, Josef Šíma, Zdeněk Rykr a d.). Kniha sestává z dílčích studií o nakladatelských aktivitách firmy F. Topič, provozu galerie, uměleckoprůmyslového oddělení a aukci umělecké sbírky Františka Topiče a Milady Topičové, k níž došlo po zániku podniku. Vedle toho obsahuje také antologii dobových textů z katalogů, která přibližuje tehdejší kulturní milieu, a především cenný soupis všech výstavních katalogů a doprovodných aktivit z daného období s bibliografií ohlasů. Je druhou z řady svazků, které postupně představují celé období působnosti této kulturní instituce.

    Topičův salon 1918-1936
  4. 4

    Topičův salon 1937-1949

    • 234 Seiten
    • 9 Lesestunden

    Tento sborník je první z cyklu knih o nejstarší české soukromé síni. Věnuje se výstavním a divadelním aktivitám pořádaných v Topičově salonu v těžkém období protektorátu a poválečných let stejně jako nakladatelské činnosti. Je určena jak odborným pracovníkům, tak i běžným zájemcům o tuto problematiku. Vedle reprodukcí dobového obrazového materiálu obsahuje rozsáhlý poznámkový aparát, soupisy výstav a divadelních představení i antologii textů k dané tématice.

    Topičův salon 1937-1949
  5. 5

    Topičův salon 1950 – 1991

    • 428 Seiten
    • 15 Lesestunden

    Třetí svazek edice věnované Topičovu salonu se dotýká dlouhého období let 1950 až 1991. Tato etapa historie místa na Národní třídě odráží proměnlivé kulturně politické klima dlouhého období totality. Text je účelně rozdělen do kapitol, které v historické posloupnosti rekonstruují program galerie Čs. Spisovatel od roku 1950 až do úplného zániku výstavních aktivit v podzemním prostoru v roce 1991. I tentokrát je zachována struktura, která se osvědčila u předchozích dvou dílů. Svazek uvádí text o profilu nakladatelství Československý spisovatel, čtyři chronologicky řazené texty jsou věnovány volnému umění. Zvláštní kapitola se zabývá užitým uměním, k němuž je přiřazena i fotografie a činnost tzv. Malé galerie. Výstavní aktivity tohoto dlouhého období ukončila krátká etapa existence kurátorsky koncipované Galerie Pi-Pi-Art v roce 1991, která zanikla v souvislosti s privatizací budovy. Kniha je třetí z řady svazků, které postupně představují celé období působnosti Topičova salonu jakožto kulturní instituce.

    Topičův salon 1950 – 1991