Diese Serie taucht tief in die Komplexität von Jugend und Sexualität ein und bietet eine schonungslose und ehrliche Erkundung der Erfahrungen junger Männer. Sie befasst sich mit Themen wie Isolation, Identitätssuche und Verlangen in einer Welt, die oft missverstanden wird. Die Werke dieser Sammlung zeichnen sich durch ihre rohe Ehrlichkeit und ihren Mut aus, Aspekte der menschlichen Verfassung anzusprechen, die traditionell im Schatten der Literatur stehen.
Planeta samých chlapců je slovy Evy Kantůrkové "uzavřeným světem mladých mužů se vztyčenými penisy, hledajícími škvíru, kde se ukojit". Je v české beletrii prvním a nezvykle otevřeným pohledem do homosexuální společnosti. Výkřikem generace ústy opuštěnosti jejího člena.
Bulvár slunce je volným pokračováním novely Planeta samých chlapců (2008). Jediný český autor věnující se homosexualitě zde rozvíjí osudy svých hrdinů Oproti předchozí knize je však jeho text filozofičtější, formálně méně souvislý, a ve své koláži se zabývá vnitřním svárem boha a ďábla v člověku, čímž se dotýká zásadních témat lidské existence. To podporuje i zveřejněná korespondence se slavnou spisovatelkou, v níž rozpoznáváme Evu Kantůrkovou. Kniha je opět maximálně otevřená, nezná tabu, a tím se může jevit šokující. Autor již má po obsahové i formální stránce svůj čitelný rukopis, ojedinělý v soudobé české literatuře.
Literární minimalista a krutý poetik Adam Georgiev (1980) přichází po novelách Planeta samých chlapců a Bulvár slunce se závěrečným dílem volné homosexuální trilogie. V agonickém textu se prolínají obrazy, záblesky situací a útržky vět a dialogů, destruované a promíchané tak jako v předsmrtné mysli. Homoerotická poetika zde dosahuje extatického vrcholu a zároveň sílí a stávají se hlavními dva ženské motivy - postižená dívka Zorka a slavná spisovatelka. Žánrově lze text označit za epickou poému, útvar v české literatuře neobvyklý a autorsky náročný.