The American left and the Challenges of the 1930s
- 186 Seiten
- 7 Lesestunden






Velkoformátová česko - anglická publikace bilancuje práci Československého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy v Egyptě v letech 1958 až 1988. Obsahuje příspěvky: M. Verner: Mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie, M. Verner: Ptahšepsesova mastaba v Abúsíru, M. Verner: Jižní pole v Abúsíru, L. Bareš: Přehled československých egyptologických expedic do EAR, B. Vachala: Bibliografie československých egyptologických prací 1958-1988
Presented in both Czech and English this book commemorates work by the Czech Institute of Egyptology in Egypt between 1958 and 1988. The topics covered are: The international UNESCO campaign to save the monuments of Nubia; work at the Mastaba of Ptahshepses at Abusir; work in the South Field at Abusir; an overview of Czech Egyptological Expeditions and a bibliography of Czech Egyptological publications.
Oleg Gordijevskij, syn agenta KGB, sa postupne začal dívať na komunistické zriadenie svojej krajiny ako na zločinné a neschopné reformy. Ruská spravodajská služba ho prvýkrát nasadila v roku 1968 a neskôr sa stal popredným zástupcom Sovietskeho zväzu v Londýne. Od roku 1973 však tajne pracoval pre MI6, pričom takmer desať rokov pomáhal Západu odhaľovať ruských špiónov a prekazil množstvo tajných plánov. V čase, keď sa studená vojna chýlila ku koncu, sovietske vedenie prežívalo čoraz väčšiu paranoju z možného prvého úderu zo strany USA, čo svet posúvalo na pokraj vojny. Pracovníci MI6 sa snažili udržať Gordijevského identitu v tajnosti, a to aj pred CIA, ktorá sa snažila odhaliť britského zdroja na najvyššej úrovni. Ich posadnutosť však viedla ku Gordijevského skaze, keď ho identifikoval Aldrich Ames, známy svojou špionážou pre Sovietov. Najnovšia kniha Bena Macintyra sa zaoberá trojstranným nešportovým správaním USA, Británie a Sovietskeho zväzu a ponúka strhujúci opis Gordijevského úteku z Moskvy v roku 1985. Čitateľ sa dostane do hlboko utajeného sveta zrady, kde rozhodnutie jednotlivca môže zmeniť budúcnosť národov.
Životopis Winstona Churchilla, považovaného většinou Britů za nejvýznamnější osobnost novodobých dějin, se vyznačuje monumentálním rozsahem a hlubokým porozuměním dobovým společenským poměrům, včetně anglického intrikánství a Churchillových rodinných vztahů. Roberts se zaměřuje na klíčové politické a strategické aspekty obou světových válek, jichž se Churchill aktivně účastnil. Ačkoli o Churchillovi existuje mnoho knih, Robertsova publikace vychází z nedávno zpřístupněných pamětí sovětského velvyslance Ivana Majského a deníků krále Jiřího VI., což jí dodává na výjimečnosti. Dílo představuje definitivní životopis tohoto velikého státníka a jedné z klíčových postav vítězného triumvirátu v boji proti genocidnímu zločinci. Roberts se také podrobně věnuje Churchillovým osobním vlastnostem, jako je jeho dobrodružná povaha, literární talent (získal Nobelovu cenu za literaturu), psychologická intuice, vytrvalost a nezapomenutelné rétorické schopnosti. Tyto schopnosti hrály klíčovou roli během bitvy o Británii, kdy jeho projevy dodávaly odvahu nejen Britům, ale celému Západu. Pro zájemce o osobnost Winstona Churchilla a historii druhé světové války je tato kniha nezbytná. Britská média ji hodnotí jako jednu z nejlepších prací o Churchillovi, ne-li vůbec nejlepší.
V návaznosti na Foucaultův pojem „biopolitiky“ se Agamben snaží předvést, že svrchovaná politická moc je v západní myšlenkové tradici již od Aristotela chápána jako „moc nad životem“. S využitím analýz C. Schmitta a výsledků antropologického bádání Agamben definuje svatého člověka jako bytost, již lze zabít, ale nikoli obětovat. Tento paradox podle Agambena vymezuje postavení moderního jedince v systému, který ovládá kolektivní „holý život“ všech.
Henry A. Kissinger, Historiker, Friedensnobelpreisträger und über Jahrzehnte maßgeblicher Mann der amerikanischen Außenpolitik, hat mit diesem Buch sein realpolitisches Vermächtnis vorgelegt. Eine brillante Geschichte der Diplomatie, eine große Studie zur Machtpolitik von Richelieu bis heute.
Práce Johna Laughlanda z roku 1997 odpovídá směru uvažování, který vůči projektům Evropské unie zastává euroskeptické křídlo britských konzervativců. Filozoficky autor vychází z britské tradice politické filozofie (Hobbes, Locke, Burke) a konstitucionalismu, které kladou velký důraz na pojem suverenity. V sedmi kapitolách se věnuje historickým kořenům evropské myšlenky, roli Německa v evropské politice od středověku po současnost a dnešní evropské ideologii.