Zdeněk Pospíšil Bücher

Průvodce fenoménem kinematografie v podmínkách města Kladna, včetně fotografií, obrázků a reprodukcí z dobového tisku.

Společnost si postupně vytvořila propracovanou ekonomickou a sociální hierarchii. Vztahy lidí jsou posuzovány nejen tradicemi, ale zejména normami a zákony. Jejich porušování je chápáno jako nedodržování morálky a tradic příslušné komunity či přestupky nebo trestné činy, které nerespektují platné zákony. Takto je posuzováno nejen „směřování“ člověka, ale téměř každý krok, který učiní. Regulace prostřednictvím norem a zákonů je provázena „rozvolňováním“ charakteru a morálky. Méně viditelnou stránkou je, že každý složitější systém se stává zranitelnějším. Cítíme to, a ačkoliv oficiálně preferujeme individuum, fakticky předáváme své kompetence (ochranu volnosti) jiným. To nás ovšem nezbavuje otázek aktivity člověka a smyslu další existence lidstva jako živočišného druhu.

Hostince jsou společenský fenomén. Svůj oblíbený hostinský podnik má snad každý, ať už je to restaurace, kavárna, vinárna nebo pizzerie, klub apod. Rádi se v nich dobře najíme, setkáváme se v nich s přáteli, slavíme významná životní jubilea, bereme na rande své budoucí životní partnery… Závěrečný díl tetralogie Průvodce historií kladenských hostinců, zavede čtenáře do oblasti Kročehlav, kde se nacházely jak tradiční podniky, tak oblíbené sídlištní hospody vzniklé během 60.–80. let 20. století.

Kniha prezentuje základní výsledky komunikativně-sémiotického výzkumu umění, realizovaného zejména od sedmdesátých do devadesátých let minulého století badatelskými týmy v Praze a Nitře (proto česko-slovenská varianta). Zabývá-li se sémiotika umění znakovou strukturou uměleckého díla, v níž hledá interpret jeho význam a smysl, potom díky tomu, že je znakovost nadána sociálním obsahem i sociální vazbou /funkcí/, lze legitimně uvažovat o sociosémiotice, která je sociologií fungování této znakové struktury ve společnosti.

Publikace se z různých hledisek zabývá otázkou, jaký vliv má ekonomická aktivita na politické postavení, příjem a majetek člověka. Tedy jak vzniká bohatství společnosti a jak se (pře)rozděluje. Konstatuje, že politická, ekonomická, zdravotní a věková nerovnost se významně promítá do života společnosti, tedy do ideálu rovnosti nerovných lidí. Klade si otázku, jak tato nerovnost ovlivňuje život a postavení jednotlivých lidí a jejich ekonomickou a politickou závislost i jak toto postavení ovlivňuje jejich názory a postoje. Nastolena (nezodpovězena) je také otázka, zda může politika „přetlačit“ nebo alespoň eliminovat ekonomiku. Tedy za jakých podmínek může růst bohatství společnosti znamenat i odstraňování „humanitního strukturálního deficitu“ člověka.