Ruth Bondy Reihenfolge der Bücher

Autorka se ve své nové knize zamýšlí nad svým životem, shrnuje svoje poznatky, myšlenky a zkušenosti, jak pracovní, tak životní, které získala svým předurčením židovky a prací překladatelky a hebrejské novinářky.

Soubor kratších črt a povídek, v nichž autorka vzpomíná na mladá léta v Praze, na koncentrační tábory, kterými prošla, ale především na počátky svého života v nově založeném Státě Izrael. Autorka reflektuje především současný život v Izraelském státě. Ve svých postřezích komentuje současnou politickou situaci, stejně tak, jako život obyčejných Izraelců, popisuje i všední zážitky stárnoucí ženy, která je schopna se dívat na život okolo sebe s patřičnou dávkou zkušenosti, nadhledu a pochopení.

Podtitul: Jak jedli Židé v Čechách a na Moravě Tato kniha se zaměřuje na historii a tradice židovské kuchyně, včetně kulturních a náboženských zvyklostí spojených s výběrem, přípravou a konzumací pokrmů. Zkoumá význam jídla v židovské víře, symboliku svátků a pokrmů, které k nim patří. Po úvodních kapitolách, které poskytují širší kontext, následuje popis tradičních pokrmů a rituálů spojených s náboženskými svátky, doplněný o příslušné jídelní předpisy. Autorka se věnuje historickým souvislostem a historii českých Židů, obcí a jednotlivých rodin od středověku po současnost. Kniha není kuchařkou, ale spíše pojednáním o vztahu Židů v Čechách a na Moravě k jídlu a jeho významu v jejich životě. Autorka se snaží zjistit, jak se víra a jídlo prolínaly, jaký byl postoj rabínů k pokrmům převzatým od křesťanského okolí a jak se vyvinuly různé pokrmy. Důležitost kulinární stránky historie Židů v zemích Koruny české je zdůrazněna, neboť odráží jejich každodenní život, radosti a strasti. Jídlo hraje v židovském životě klíčovou roli, jelikož je úzce spojeno s náboženskými příkazy, což je v židovství jedinečné.

Podtitul: Jména Židů v Čechách a na Moravě Populární výklad o původu příjmení Židů v Čechách a na Moravě. Práce spojuje údaje z několika klasických dějepisných a etymologických zdrojů s beletristickým podáním, autorce blízkým. V jistém smyslu jde tedy o citlivé vyprávění o dějinách Židů v Čechách a na Moravě a přehled význačných příslušníků tohoto národa. To vše je popisováno na pozadí proměn židovských příjmení. Díky rejstříku lze však i přesto knihu použít k základní orientaci v dané problematice.

Podtitul: Jak mluvili Židé v Čechách a na Moravě Slovníček židovských výrazů běžných v Čechách a Moravě koncem devatenáctého a v první polovině dvacátého století v rodinách, které se již vzdálily od každodenních příkazů židovské víry.

Kniha izraelské novinářky, publicistky a překladatelky Ruth Bondyové, je zamyšlením nad autorčinou životní cestou, prvním ohlédnutím za vlastním osudem. Světy, které poznala, dnes už zaniklé nebo zanikající, evokuje jemnými náznaky, zlomky vzpomínek, nenásilnými asociacemi. Rodinné kořeny na českém venkově, atmosféra předválečné židovské Prahy, sionistické mládežnické hnutí v Čechách, válka, první kroky v Izraeli, úspěšná dráha publicistky a překladatelky, obraz toho všeho skládá z drobných zlomků, které vytvářejí netušeně plastickou fresku.

Příběh pražského Žida a jeho marného boje za záchranu krajanů, kteří byli internováni v terezínském ghettu, může sloužit jako učebnice dějin české židovské komunity za první republiky a druhé světové války. Dílo, které může klidně sloužit jako učebnice dějin české židovské komunity za první republiky a druhé světové války. Jakob Edelstein byl významným sionistickým činitelem. Na jeho osudu ukazuje autorka, která sama prošla Osvětimí, bezvýchodnost a bezmocnost národa odsouzeného k likvidaci, nezištnou a vytrvalou snahu schopných jedinců postavit se mlýnici dějin, naivitu, probleskující z počáteční snahy "dohodnout se" nebo "vyzrát" na nacistickou mašinérii, a tvrdé procitnutí tváří v tvář nevýslovné krutosti.

Sborník příspěvků mezinárodní konference konané u příležitosti padesátého výročí vyvraždění obyvatel terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau 8.března 1944. Obsah: Erik Polák - Terezín v "konečném řešení židovské otázky", Miroslav Kárný - Terezínský rodinný tábor v "konečném řešení", Ruth Bondyová - Dětský blok v rodinném táboře, Toman Brod - Zamyšlení nad účelem rodinného tábora a nad osudy uvězněných chlapců, Hermann Langbein - Možnosti a meze osvětimské rezistence, Jiří Franěk - Jako ovce na porážku? Krystyna Oleksy - Svědectví vězňů sonderkomanda - Salmen Gradowski, Henryk Swiebocki - Osvětimská zpráva Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby, Francizsek Piper - Zpráva A.Wetzlera a R.Vrby jako historický pramen, Martin Gilbert - Reakce Spojenců na zprávu Wetzlera a Vrby, Jakov Tsur - Ledererův a Pestekův útěk, Jaroslava Milotová - Terezín v aktech londýnského exilu, Miroslav Kryl - Obraz terezínských deportací na Východ v deníku Willyho Mahlera, Pavel Stránský - Sdělit nesdělitelné