Julius Zeyer Bücher

Das Märchentheaterstück "Radús und Mahulena" von Julius Zeyer erzählt von verbotener Liebe zwischen den verfeindeten Königskindern Radús und Mahulena. Nach einem Fluchtversuch wird Mahulena verflucht und verwandelt sich in eine Pappel, während Radús erkrankt und sich zu ihr hingezogen fühlt. Das Stück ist in Tschechien sehr populär und wurde oft adaptiert.

Veršovaná novela. Na konci 19. století se Julius Zeyer svýmy romantizujícími sklony stal naprostým zjevením. V době, která holdovala realistickému ztvárnění, se náhle objevila tvorba, která ulpívá ve světě snových obrazů, mystických prožitků a vzdálených krajin. Také Troje paměti ze zmítají v jakémsi bezčasí, odehrávající se zčásti v Benátkách, Tyrolích a Čechách. Symbolizují duchovní bloudění hlavní postavy, která se protlouká životem mezi srdcem a rozumem.

Pražan Kosmas, jenž je čerstvě při penězích, se zamiluje do dívky jménem Marjána, známé též jako Madrána. Madrána se sice hodlá stát pouze jeho přítelkyní, nikoliv milenkou, souhlasí však, že společně vycestují do jejího rodného Španělska. 8. vydání.

Soubor obsahuje čtyři díla: Vůně, Král Kofétua, Vertumnus a Pomona, Tankredův omyl.

První svazek obsahuje: Vůně (ze zápisků na cestách) / Král Kofétua (architektu Josefu Fantovi) / Vertumnus a Pomona / Tankredův omyl (pohádka zimního večera) 2. vydání.

Třetí díl souboru Zeyerových dramat obsahuje dvě divadelní hry. Tragédie Neklan pojednává v pěti jednáních o lucké válce – střetu knížete Neklana s luckým vládcem Vlastislavem. Radúz a Mahulena, Zeyerova nejslavnější hra, je pohádkové drama o lásce prince a princezny v kouzelném prostředí slovenských Tater. 7. vydání.

Vypravěčem je básník Valerius, který vzpomíná na své setkání se vzdělanou židovskou dívkou Šošanou a na její příběhy. Tento úvod sjednocuje tři jinak velmi různorodé povídky – těmi jsou Smrt Evy se starozákonními motivy, Král Menkera odehrávající se ve starověkém Egyptě a konečně Tilottama, Mahabharátou inspirované vyprávění o indických božstvech. 6. vydání.

Sbírka Fantastické povídky obsahuje čtyři delší příběhy: Z papíru na kornouty, Opálová miska, Vánoční povídka, Na pomezí cizích světů. V povídce Z papíru na kornouty, koncipované jako text nalezeného rukopisu, figuruje mnich z ožívajícího obrazu, který hrdinovi předčítá z rodinnékroniky. Záliba v okultismu se dědí z otce na syna v novele Na pomezí cizích světů. 5. vydání.

Už titul Zeyerovy knihy napovídá, že půjde o vyprávění, děje a situace, postavy i celkový kolorit, který patří dávné minulosti. A skutečně: látka čerpá ze starofrancouzského eposu z 12. století. Zeyer pro svou knihu využil i nordické pohádky a křesťanské legendy stejně jako motivy i formální postupy z pohádek.

Tento svazek je věnován žánru, který se na přelomu 19. a 20. století na několika textech vyhranil ve vývojově podstatný soubor se specifickým místem v dějinách českého dramatu a divadla. Vedle novoromantické pohádky Zeyerovy s rysy lumírovské poetiky je prezentován text Jiráskův, v němž se prolínají tradiční obrozenské způsoby výstavby sentimentálního dramatu s impulzy divadelní moderny konce 19. století, a konečně text Kvapilův a posléze i Karáskův, blížící se nejvíce soudobé modernistické větvi evropské divadelní kultury. Edice Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč, komentář Dalibor Tureček, Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč.

Sedm příběhů je ohlasem látek, které ať už jsou původu východního nebo západního, zdomácněly ve světové literatuře.

V tomto výboru je zahrnuto pět povídek, legend a balad o lásce a zradě, pomstě a odpuštění. Všechny jsou průzračné básně v próze, v nichž nejvýraznějším pocitem je melancholie, katarzní pocit sladkého smutku.

Julius Zeyer (1841–1901) patří k nejvýraznějším autorům lumírovské generace. Z autorovy veršované epiky jsou v tomto svazku představena dvě díla, zastupující počátky i závěr básníkovy tvorby a zároveň polohu výpravně epickou i intimní. Vyšehrad (poprvé 1880, naše edice vychází z druhého vydání 1886) tvoří cyklus pěti básní: Libuše, Zelený vítěz, Vlasta, Ctirad, Lumír. Zeyer se v nich zahleděl do dávné české minulosti, inspirován pohanskými, římskými a keltskými mýty. Troje paměti Víta Choráze autor dokončil roku 1899, krátce před svou smrtí. V díle obsahujícím řadu autobiografických motivů je v konfliktu mezi láskou k ženě a k Bohu skryta jeho umělecká konfese. Svazek edičně připravila a komentář napsala Tereza Riedlbauchová.

„Žaponský román“. Román ze starého Japonska o dobrodružné, ale tragické lásce dvou milenců, jejichž příběh končí smrtí. Román plný krásy, otázek cti, bídy, nástrah lásky a zdárném konci.

Příběh ze staré Paříže, jedno z vrcholných děl českého novoromantismu. Jsou zde prvky autobiografie (postava Severína), romantické prvky (záhady, tajemství), filozofické pasáže a rozpravy o budoucnosti lidstva.

Mariánská zahrada je báseň psaná prózou, která seznamuje čtenáře s biblickým příběhem o životě Marie, matky Kristovy.

Devatenáctý svazek souborného díla J. Zeyera.

Básnická sbírka z epické tvorby Julia Zeyera, předního představitele tzv. lumírovské generace.

Klasik české literatury a jeho legendy, psané na základě lidových pověstí, odehrávající se na třech místech: v Praze, v Toledu a na Slovensku.

Podtitul: Slovenská pohádka o čtyřech jednáních. Pohádkové drama z roku 1896 bylo inspirováno slovenskou lidovou pohádkou, avšak titulní motiv milenců, kterým jejich okolí nepřeje, je obsažen v nespočtu pohádek a pověstí. Titulní hrdina Radúz zabloudí na lovu do cizího království a zamiluje se do princezny Mahuleny, k velké nelibosti její matky, která se oběma milencům krutě pomstí. Mytický příběh byl zhudebněn Josefem Sukem a roku 1970 se dočkal filmové podoby. Vydáno k 120. výročí narození a 60. výročí úmrtí Julia Zeyera.

Román z konce 18. stol., odehrávající se na ruském dvoře. Osobnost je historicky pravdivá, prostředí je romantické.

Sbírka Fantastické povídky obsahuje čtyři delší příběhy: Z papíru na kornouty, Opálová miska, Vánoční povídka, Na pomezí cizích světů. V povídce Z papíru na kornouty, koncipované jako text nalezeného rukopisu, figuruje mnich z ožívajícího obrazu, který hrdinovi předčítá z rodinnékroniky. Záliba v okultismu se dědí z otce na syna v novele Na pomezí cizích světů.

Čtvrtý díl souboru Zeyerových dramat. Pod jabloní je poslední Zeyerova hra. Je inspirována srbskou lidovou tvorbou a zachycuje pohádkový příběh Živana a Danici, skromného páru, jenž v prostotě dovede nalézt štěstí. Příchod ženichův je koncipován jako středověké liturgické drama neurčené pro inscenaci. Libušin hněv, bohatýrská komedie ve třech dějstvích, pojednává o lásce tří sester z české mytologie – Kazi, Teta a Libuše se snaží získat své ženichy, přičemž překonávají nesnáze, které jim způsobí jejich příbuzná Zvratka.

Obsahuje chronologický seznam korespondence Julia Zeyera s polskými spisovateli a chronologický seznam polských překladatelů děl Julia Zeyera publikovaných v letech 1884-1972. K vydání připravil Jerzy Śliziński.

„Karolinská Epopeja I. a II. díl“ od Julia Zeyera je historický román, který se odehrává v období raného středověku, konkrétně v době vlády Karla Velikého. Dílo se zaměřuje na klíčové události a postavy této epochy, přičemž zkoumá nejen politické a vojenské aspekty, ale také kulturní a duchovní rozměr doby. Hlavní postavou je Karel Veliký, jehož ambice a reformy formují evropskou politiku a kulturu. Zeyer se věnuje také dalším významným osobnostem, jako jsou jeho rodinní příslušníci, válečníci a církevní hodnostáři, kteří ovlivňují běh historie. Kromě historických událostí autor zkoumá témata moci, víry, cti a lidské slabosti, čímž vytváří komplexní obraz doby. Dílo je psáno bohatým jazykem a obsahuje řadu filozofických úvah, které podněcují čtenáře k zamyšlení nad významem historie a jejím dopadem na současnost. Zeyerova epopej tak nabízí nejen historický přehled, ale i hlubší pohled na hodnoty a ideály, které formovaly evropskou civilizaci.

Obsahuje: Stará historie - komedie ve třech jednáních, Sulamit - dramatická báseň ve třech jednáních, Šárka - Hudební drama o třech jednáních.

Třetí díl souboru Zeyerových dramat obsahuje dvě divadelní hry. Tragédie Neklan pojednává v pěti jednáních o lucké válce – střetu knížete Neklana s luckým vládcem Vlastislavem. Radúz a Mahulena, Zeyerova nejslavnější hra, je pohádkové drama o lásce prince a princezny v kouzelném prostředí slovenských Tater. Označeno jako 2. vydání (ve skutečnosti 3. vydání).

Novoromantický příběh situovaný do Itálie osmdesátých let 19. století, kde hledá klid a ztracené zdraví nevšední mladý Čech. Hrdina je typickým představitelem dekadentních proudů na sklonku 19. století. V Čechách ho ubíjí malost a přízemnost poměrů, utíká do služby u námořního vojska, kam ho zavedla touha po cizích krajích, ale návrat domů ho naplní trpkostí a rozčarováním. Při souboji, kdy hájí svou milovanou vlast, je těžce zraněn a jako rekonvalescent odjíždí do Itálie. Před smrtí tam nalezne štěstí v čisté lásce k italské šlechtičně, ale obavy o osud rodné země naplňují jeho poslední chvíle tragickým neklidem.

Pražan Kosmas, jenž je čerstvě při penězích, se zamiluje do dívky jménem Marjána, známé též jako Madrána. Madrána se sice hodlá stát pouze jeho přítelkyní, nikoliv milenkou, souhlasí však, že společně vycestují do jejího rodného Španělska. 8. vydání.

Nové vydání knihy „Amparo a jiné povídky“ z roku 1896, k původní šestici textů však byly přidány další dva: O velkém bolu boha Izanagi (japonský mýtus o stvoření světa, 1891) a Rustem a Sohrab (íránská legenda o střetu Íránu a Turánu, 1898). Z původního vydání zůstávají povídky: Amparo (drama vášně a zrady ve Valencii, 1892), Píseň za vlahé noci (1885), Zrada v domě Han (čínský císař hledá choť, 1881), Asenat (egyptský příběh o příchodu Josefa, 1895), Kunálovy oči (historie indického prince, 1892) a Ištar (vyprávění o babylónských bozích, 1895).

Román z 2. poloviny 19. století o střetnutí české hrdosti s německou nadutostí.

Dopisy Julia Zeyera a Františka Bílka z let 1896–1901. Uspořádal a poznámkami doprovodil J. R. Marek, vyšlo s čtyřicetijednou reprodukcí dobových snímků a výtvarných prací Františka Bílka, s čtyřmi faksimiliemi původních dopisů obou umělců na zvláštních přílohách a s reprodukcí Bílkova náčrtu pomníku Julia Zeyera z roku 1941.

První díl souborného vydání Zeyerových dramat obsahuje hru Doňa Sanča, milostnou tragédii ze 14. století, v níž se španělská doňa zamiluje do nevlastního syna; dále oddíl nazvaný Tři komedie a obsahující díla Bratři (čínská komedie), Z dob růžového jitra (pastýřská hra biblická)a Lásky div (žaponská komedie); a konečně hru Legenda z Erinu, tragédii o Ossianovi, synovi irského krále Finna.