Tomáš Cipra Bücher

Z úvodu ke knize: Termín finanční ekonometrie se dnes používá pro jakoukoli kvantitativní analýzu finančních dat jak na mikroekonomické, tak na makro ekonomické úrovni. Přitom kvantitativní analýzou se míní především statistické zpracování finančních dat (tj. klasická popisná statistická analýza, statistická identifikace, odhad a verifikace příslušného modelu, statistické testování různých finančních hypotéz a konstrukce předpovědí v rámci zkonstruovaného modelu) s využitím dostupných ekonomických informací a pak následná diskuse získaných výsleddků z hlediska jejich kompatibility s praxí a dopadu v rámci dané finanční reality (finančních trhů, finančního sektoru, burzy, banky, investiční firmy, penzijního fondu apod.). Významné je také propojení finanční ekonometrie s klasickou finanční matematikou.

Kniha si klade za cíl prezentovat různé postupy pojistné matematiky v našich podmínkách s rozlišením na oblast životního, penzijního a neživotního pojištění. V úvodních kapitolách se zabývají finanční a investiční problematikou v pojišťovnictví a zdravotním pojištěním.

Kniha sa zaoberá matematickými základmi klasických metód životného poistenia. Snaží sa pokryť podstatnú časť obsahu aktuárskych skúšok. Všetky tvrdenia sa snaží odvodiť a dokázáť, čo by čitateľovi s primeranými matematickými základmi malo umožniť v prípade potreby tu diskutované modely upravovať alebo vyvíjať úplne nové modely poistenia. Potrebné vedomosti sú na úrovni základného kurzu klasickej matematickej analýzy a teórie pravdepodobnosti.

Tato práce pokračuje v úvahách o lidském myšlení a jeho pohybech, vycházejících z předchozího pojednání, které se zabývá ontologickým statusem myšlení a jeho pohyby pomocí vědeckých metod. Cílem je vytvořit ontologickou strukturu, která prokáže možnost koherence myšlení. Mnohé úvahy jsou úzce spjaty s předchozím textem a snaží se upřesnit základy filozofického uvažování. Zaměříme se na operace lidského myšlení, které analyzujeme prostřednictvím různých vžitých vzorců, jako jsou přísloví a kanonické texty evropské kultury. Tyto texty zásadně ovlivňují hodnotové vzorce chování a myšlení. Mezi kanonické texty patří Shakespearova dramata, jako je Hamlet, Goetheho Faust a Sofoklův Oidipus. Existuje mnoho dalších kanonických děl, včetně pohádkových narací, které formují evropský kulturní prostor z axiologického a praktického hlediska. Práce se nezaměřuje na jejich výčet ani podrobné analýzy, ale naznačuje, jak kulturní díla a memy ovlivňují a usměrňují pohyby lidského myšlení.

Opět přikročujeme k Pojednání o lidském myšlení. Jedinou cestou k ucelenější představě o funkčním modelu mysli je cesta testování našich dosavadních závěrů. Zároveň, domníváme se, zaplníme dosud prázdná místa, kterým jsme se vyhýbali. Jsou jimi především takové díry ve funkčním modelu mysli, jakými jsou emoce, motivace, nebo pojem vědomí a nevědomí a některé další, které neustále atakují naší mysl. Domníváme se, že když se nám podaří charakterizovat tato prázdná místa ve funkčním modelu mysli tak, že vše bude koherentní s předcházejícími domněnkami, pak model odolá testům na něj kladeným. Nejde nám tedy o testy empirické, nebo snad dokonce experimentální. Takovéto testy přináleží jako nástroj vědám. Filosofie nedisponuje těmito nástroji k obrábění myšlenek, proto jediným pro ni testujícím prostředkem je samotné lidské myšlení. K tomu se odhodláváme a vypravujeme na zkušební cestu. Celkový nárys jsme se již snažili podat v předchozích Pojednáních a nyní se vypravujeme do míst, jež jsme dosud míjeli, ne snad proto, že bychom netušili jejich obtížnost (a snad i naší teoretickou nedovybavenost), ale spíše z toho důvodu, že je bylo možné odsunout stranou a vydávat se po hlavní linii našich úvah. Ty byly a jsou námi upřednostňovány a nevyhneme se jim ani nyní. Je jimi samotné lidské myšlení a jeho pohyby.