Vydejte se na nostalgickou cestu zpět do časů, kdy českým železnicím vládly parní lokomotivy. V této výjimečné dárkové publikaci spojili své síly fotograf Petr Holub a redaktor Zdeněk Meitner. Úchvatné fotografie, které zachycují kouzlo parních vlaků, doplňují poutavé texty plné technických detailů a příběhů ze železniční historie. Tato výpravná kniha se stane klenotem vaší knihovny – ať už jste laický milovník železnice, nebo pravověrný šotouš.
Proč většina evropských zemí kvůli covidu nařídila občanům zůstat doma a proč to lidé akceptovali? Jak se mohli vzdát svých ústavních práv, za která mnozí jejich předkové obětovali život? Jak je možné, že česká vláda zastavila ekonomiku na dva nebo tři měsíce, což vedlo k jejímu nejhlubšímu propadu od války? Odpovědi na tyto otázky se hledají těžko, ale částečně je můžeme nalézt v analytických článcích Petra Holuba, které mapují události posledních měsíců. Autor, novinář a analytik Petr Holub, uvádí, že mnozí lidé propadli panice a zabarikádovali se doma, zatímco jiní využili strach k posílení moci a kariéry. Kniha sleduje neobvyklou cestu české společnosti a ekonomiky od začátku koronakrize. Analytické komentáře Holuba doplňují názory předních odborníků v medicíně a virologii, včetně JUDr. Ing. Miloslava Ludvíka, bývalého ministra zdravotnictví, Prof. MUDr. Davida Feltla a RNDr. Et PhDr. Zdeňka Hostomského, který je rovněž kmotrem knihy. Kniha je ilustrována fotografiemi liduprázdné Prahy od Jana Kurela.
Sborník příspěvků z I. konference stavebně historického průzkumu, konané 4. - 6. června 2002 na zámku v Zahrádkách u České Lípy, obsahuje různé studie zaměřené na historické otopné systémy a jejich vývoj. Roman Kursa se věnuje historii otopných zařízení od paleolitu po novověk. Ludvík Skružný analyzuje funkce a vývoj těchto zařízení. Další příspěvky se zaměřují na specifické příklady, jako je římské hypokaustum, teplovzdušné vytápění ve středověku a otopné systémy v dřevohliněných domech ze 13. století. Miroslava Cejpová zkoumá dochovaná topeniště v hradních kuchyních, zatímco Jiří Škabrada a Pavel Bolina se zaměřují na architektonické detaily hradů. Michael Rykl a Michal Panáček přinášejí příklady vytápění ve stavbách 14. století a na hradě Kost. Zdeněk Hazlbauer se věnuje vývoji kachlových kamen a jejich umístění v různých prostorách. Další příspěvky se zabývají atypickými kachlovými kamny, významem komínů, a úpravami otopných systémů v 19. století. Hana Hanzlíková zkoumá způsoby vytápění zámeckých objektů v tomto období. Celkově sborník přináší cenné poznatky o historických otopných systémech a jejich vývoji v různých obdobích a regionech.