Aktualizované vydání (v knize uvedena chybná ISBN 80-86182-05-3 a 80-7176-812-X).
Bohatě ilustrovaná publikace shrnuje vývoj hrdelního trestu od starověku po současnost.
Francouzský publicista mapuje uplatňování trestu smrti v různorodých historických obdobích a kulturách. Závěrečná kapitola je věnována aplikaci absolutního trestu v českých zemích od středověku po jeho zrušení roku 1990. Kniha je doplněna aktuálními údaji o používání hrdelního trestu ve všech zemích.
V knize uvedena chybná ISBN 80-86182-05-3 a 80-7176-812-X
De l'enfer à l'Olympe retrace le destin exceptionnel de Maria Callas (1923-1977), une grande cantatrice du XXe siècle. À travers une biographie détaillée, Martin Monestier explore son ascension en tant que phénomène vocal unique, ses conceptions de l'art lyrique et son rôle d'éclaireur inspiré. Les passions qu'elle entretenait avec les chefs d'orchestre de son époque, souvent tumultueuses et idéalisées, ont contribué à faire émerger des talents aujourd'hui renommés dans le monde de l'opéra. La vie amoureuse de Callas, marquée par des relations tumultueuses et des liens complexes avec sa mère, est dépeinte avec profondeur. Les scandales, procès et liaisons provocantes sont abordés avec minutie, offrant une perspective nouvelle et surprenante sur sa vie. L'auteur relate également son effondrement, la perte de ses capacités vocales, sa retraite, sa solitude et sa mort mystérieuse, souvent considérée comme un suicide. Callas apparaît comme une figure brûlante et vulnérable, à la fois confiante et blessée par les épreuves de la vie. Ce récit captivant éclaire la légende de Callas tout en incluant un répertoire exhaustif de ses performances et une discographie complète.
Dějiny, techniky a zvláštnosti dobrovolné smrti
Světová zdravotnická organizace napočítala zhruba tisíc způsobů, jimiž si lze přivodit smrt, a důvody, jež vedou jednotlivce k tomu, aby si sáhl na život, jsou ještě početnější. Každý rok je z map vymazáno město velikosti Štrasburku i s předměstími. Dějiny sebevražd, tohoto společenského jevu prvořadého významu, v průřezu časem a u jednotlivých národů, nebyly dosud napsány. Dílo Martina Monestiera, skutečná encyklopedie, evokuje veškerou mnohotvárnost lidského chování vedoucího k sebevraždě. Od sebevražd z lásky po epopej kamikaze, od sebevražd jako oběti po sebevraždy jako formy protestu, od prevence po asistovanou sebevraždu, od sebevraždy napodobením po kolektivní odchod ze života, od dobrovolné smrti v literatuře po náboženské příkazy, nic neuniklo bedlivé autorově pozornosti a strhujícímu popisu. Proč si mladí lidé mladší pětadvaceti let berou život více než ostatní? Proč si kandidáti smrti zhotovují podivné stroje, které je mají připravit o život? Proč je míra sebevražd vyšší v některých profesích? Proč páchají Maďaři sebevraždu třikrát častěji než jiné národy? Proč se lze domnívat, že i zvířata páchají sebevraždu? Tisíc otázek položených v rámci velkých dějin lidstva i jejich detailů, v rámci příběhů i zajímavostí, skutečné zrcadlo nastavené společnosti minulosti i dneška.
