Napsal autorský kolektiv za vedení Felixe Vodičky (4., upravené vyd., ve Fortuně 1. vyd.). Jedna z nejlepších učebnic literatury pro středoškoláky je současně i vhodnou příručkou pro širokou veřejnost.
Dětská kniha o tom, jak se zachovat, když někde hoří, kolem pobíhá pes, někdo cizí zvoní, jsou otevřeny dveře domu, ve kterém nikdo nemá být, když se někdo topí...
Die Buch bietet auf der Grundlage reicher faktografischer Materialien einen Einblick in die spirituellen, gesellschaftlichen und natürlichen Verhältnisse zur Zeit Jesu. Der Leser erhält ein plastisches, umfassendes Bild dieser Epoche, das neben den Evangelien auch auf antiker Literatur, archäologischen Funden und kritisch aufbereiteten Informationen über zeitgenössische Forschungen basiert.
Broučky, jediné umělecké literární dílo Jana Karafiáta (1846–1929), potkaly nejednoduché osudy. Roku 1876 anonymně vyšel skromný, neilustrovaný svazek – tehdy s názvem Broučci pro malé i velké děti – a zapadl vcelku bez povšimnutí. Až teprve po sedmnácti letech knížku objevil a zpopularizoval novinář Gustav Jaroš, který ji označil jako „snad nejkrásnější květ naší české literatury dětské“ a jejího autora nazval „českým Andersenem“. Poetická obraznost Broučků, citlivý přírodní lyrismus a ušlechtilý humanismus si dále uchovávají nepomíjející platnost. I jazykově, svým jadrným básnickým slohem šťastně spojujícím hovorovost lidové řeči s vytříbenými biblismy, je dílo Jana Karafiáta pozoruhodné. Čtenářsky i posluchačsky stále přitažlivé zůstávají postavičky malých hrdinů, broučků a berušek, které při všech svých světlých stránkách nejsou zbaveny pravdivých lidských vlastností. Spolehlivým průvodcem Broučků jsou ilustrace národního umělce Jiřího Trnky, které přes časový odstup od svého vzniku na počátku čtyřicátých let nic nepozbyly ze svého půvabu.
Třetí díl učebnice o odívání. Pokračuje s učivem o tvorbě střihů pro složitější druhy oděvů, pokračuje kapitolou o kojeneckém oblečení a uzavírá přehledem oděvních stylů 20. století.