Jan Pikous Reihenfolge der Bücher

Uklidňující čtení do neklidných časů přináší lyrický popis krajiny severních svahů Jizerských hor, charakterizované bukovými porosty a žulovými skalami. Autor Marek Řeháček a fotograf Jan Pikous zachycují osobní pohled na toto území, které není encyklopedií ani turistickým průvodcem. Kniha navazuje na inspiraci od Miloslava Nevrlého a přispívá k jeho životnímu výročí. Obsahuje laskavé závěrečné slovo od Nevrlého. Cílem publikace je popsat klíčové fenomény Jizerskohorských bučin, jako jsou bukové lesy, lesnictví, žulové skály, horolezectví, turistika od 19. století a drobné památky. Zmiňuje se také vliv krás této oblasti na uměleckou tvorbu, včetně literárních jmen jako Rudolf Kauschka a Josef Matouschek. Čtenáři se dozvědí o historických postavách, jako byl Starej Lorenz, a o zajímavostech spojených s místními tradicemi a přírodou. Publikace doplňuje úvahy o současném smyslu pobytu v horské krajině a měnící se tváři Jizerských hor. Celkové romantické pojetí má inspirovat čtenáře k hlubšímu porozumění vztahu mezi přírodním prostředím a lidskou činností v této oblasti.

Poetické hledání ztracených časů naší železnice. Víte, proč je lepší si ve vlaku nečíst? Toto je poetický průvodce po mizejících stopách starých časů na české železnici. Kniha plná obrazů poklidného putování po zákoutích železné dráhy, samotářského vysedávání v nádražkách a vzpomínání na dětství protkané vůní karbolky. Toulat se s vámi budou známý fotograf, redaktoři, publicisté, prostě ti, které spojuje láska ke krajině, jež by bez vlaků byla o tolik smutnější.

Kniha je výsledkem několikaletého putování spisovatele Marka Řeháčka a fotografa Jana Pikouse po trase Zlaté stezky a jejích zaniklých úsecích, vyznačené KČT v roce 1937. Autoři popisují řadu krásných míst, jako jsou Boleslavský hrad, židovské hřbitovy, Prachovské skály a další, včetně často neznámých detailů. Zaměřují se nejen na přírodní krásy a památky, ale také na hlubší význam této pouti pro českou identitu, jak v 19. století, tak v současnosti. Publikace navazuje na předchozí díla autorů a zachovává reportážní styl, přičemž hojně cituje předválečné autory. Text je osobní zpovědí spisovatele poutníka, prokládanou zážitky, pocity a úvahami. Obsahuje také pověsti, lidové umění a informace o výtvarnících spojených s Českým rájem. Kniha je rozčleněna do sedmi částí, které navazují na nejstaršího průvodce po Zlaté stezce z roku 1937. Autor čerpá z různých pramenů, včetně historických novin a časopisů, a přináší nové informace pro současné čtenáře. Kniha je určena nejen milovníkům malebné krajiny Českého ráje, ale také citlivým poutníkům, kteří hledají stopy své identity na této české národní trase.

Obsah knihy popisující více než čtyři desítky skalních vyhlídek je rozdělen do čtyřech oblastí, spojených tokem jizerskohorských řek. Najdeme tak zde vyhlídky Nad Smědou a Řasnicí, dále pak vyhlídková místa nad Jizerou, Kamenicí a Desnou; nad říčkami Oleškou a Jeřicí a konečně nad třemi Nisami – Bílou, Černou a Lužickou. Královnami vyhlídek jsou ty na Ořešníku či Paličníku, ale jsou zde popsány i místa méně známá jako Humrich či Fiedlerova vyhlídka nad Jabloncem. U některých vyhlídek byly objeveny doposud nepublikované historické souvislosti a fakta, k některým místům autoři přinášejí i osobní zážitky a vzpomínky na rekonstrukční práce. Vzniká tak osobitá kronika propojující historii jednoho jizerskohorského fenoménu se současností.

Knížka Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje vznikla jako přirozený výsledek poznání autorů publikace Příběhy rozhleden Českého ráje z roku 2018, kteří si uvědomili, že Český ráj je krajina zaslíbená skalním vyhlídkám. V této 240stránkové knize je popsáno přibližně šedesát vyhlídkových míst v oblasti mezi Jičínem, Semily, Turnovem, Mnichovým Hradištěm a Sobotkou. Obsahuje tradiční lokality jako Zahrádka pod Pantheonem a Mariánská vyhlídka, ale i zapomenuté místa jako Markova a Seifertova. Kromě klasických vyhlídek se autoři zaměřili i na fascinující rozhledy z míst jako Vyskeř či Mužský. Text Marka Řeháčka je obohacen o citáty z dobových knih a tisku, často dosud nepublikovaných. Fotografie Jana Pikouse zachycují nejen známé krásy, ale i atmosféru v zimě či mlze. Kniha se nesnaží být encyklopedií, ale navazuje na sérii o rozhlednách a doplňuje historické údaje o pocitech autorů a pohledu na krajinu. Zmiňuje také rozporuplnost turistického využití, kdy Český ráj přitahuje miliony návštěvníků, což vede k přelidněnosti některých míst. Autoři reflektují pocity osamělosti i davů, čímž vzniká zvláštní turistický průvodce, který čtenáře provází nejen skalami, ale i životem poutníka.

Tato kniha o Českém ráji, podobně jako předchozí publikace, je především vyprávěním o krajině a naší fascinaci putováním. Při jejím vzniku jsme čerpali z historických knih, novin, vzpomínek pamětníků, povídání současníků a našich vlastních zážitků. I když jsou v textu použity citáty z historických děl pro dobovou autenticitu, publikaci nelze vnímat jako historickou či vědeckou práci, ale spíše jako návod na veselé výlety krajinou. Oblast Českého ráje je popsána neodborně, avšak pocitově. Základem je Zlatá stezka Českého ráje, která začíná v Mladé Boleslavi pod radniční věží, jež by k rozhlednám asi málokdo přiřadil. Zajímavé je, že ačkoliv se kniha zaměřuje na rozhledny, v Českém ráji jich není mnoho. Mnohé vyhlídkové věže byly postaveny na starších baštách hradů, které sloužily jiným účelům než zábavnému rozhlížení. To nám však nebránilo v nadšení, s nímž jsme putovali krajinou Českého ráje a užívali si její atmosféru a malebné výhledy.

Publikace mapující severočeskou obec Rádlo. Obsahuje pohlednice a dobové materiály, fotografie rádelského kronikáře Zbyňka Kobylky a fotografie jana Pikouse. Kniha vyšla v nákladu 2000 kusů.

Pokračování úspěšných knih o Jizerských horách. Autoři zvou čtenáře na nová místa a překládají jim srovnání historického a současného stavu.