Roberto der Zwanzigmillionste
- 158 Seiten
- 6 Lesestunden
Marina Jarres Werk befasst sich mit Themen wie Identität, Erinnerung und der Komplexität menschlicher Beziehungen, wobei sie oft aus ihren eigenen Erfahrungen mit Migration und kulturellen Überschneidungen schöpft. Ihr Stil zeichnet sich durch introspektive Tiefe und eine poetische Sprache aus, die in das Innenleben ihrer Charaktere eindringt. Durch ihre einzigartige Perspektive und sensible Darstellung des menschlichen Daseins bereicherte sie die italienische Literatur. Ihr Schreiben lädt dazu ein, über Zugehörigkeit und die prägende Kraft der Vergangenheit nachzudenken.






Roman
Das Buch erzählt die Geschichte des kleinen Mädchens Marina, das in den 1930er Jahren in multikulturellem Riga aufwächst. Mit poetischer Hingabe lügt sie als Akt der Selbstbehauptung in einer strengen Welt. Nach der Trennung der Eltern erlebt sie einen jähen Bruch und findet in einer neuen Sprache ihre Stimme und Wut.
A memoir by Italian-Latvian author Marina Jarre. Steeped in the history of twentieth-century Europe, this memoir probes questions of time, language, womanhood, belonging and estrangement, while asking what homeland can be for those who have none, or many more than one.
Mezi Rigou a Turínem, mezi židovským otcem a matkou protestantkou, mezi němčinou a italštinou, mezi literaturou a rodinou. Intimní život na pozadí velkých dějin. Vzdálení otcové je kniha velice osobní, neboť její autorka v ní hledá v čase a proměnách minulého století svá já: německy mluvící holčičku, která vyrůstá na přelomu 20. a 30. let v kosmopolitní Rize v rodině emancipované italské intelektuálky a židovského bonvivána, dospívající dívku vychovávanou babičkou v komunitě valdenských v piemontské vísce u francouzských hranic a nakonec manželku a matku, mladou ženu, která „se musela zrodit sama ze sebe“, která se přivedla na svět „spolu se svými dětmi“ v italském Turíně, kde se v době od poválečné obnovy po revoltující sedmdesátá léta pokouší skloubit čas pro rodinu s časem pro svou niternou potřebu, kterou je psaní. Zároveň je to i kniha přinášející sdílenou zkušenost s „malými“ rodinnými traumaty. Na pozadí Marinina života běží „velké“ dějiny: nacismus, fašismus, holokaust, odboj, ekonomický boom, olověná léta. Obecné a častým používáním poněkud vyprázdněné termíny jako identita, kořeny, tradice, multikulturalita mají v jejích výrazově střídmých a vycizelovaných vzpomínkách konkrétní, proměnlivý a stále živý obsah. Vrcholná próza Mariny Jarre čtenáře odzbrojí svou syrovostí a upřímností a zasáhne svou křehkostí a krásou.