Jiří Holý Bücher

"This publication is the result of a workshop which took place in Prague (in June 2012) and was organized by the Prague Centre for Jewish Studies, the Centre for the Study of the Holocaust and Jewish Literature at the Faculty of Arts at Charles University and the Institute of Czech Literature at the Academy of Sciences. It focuses on the problems of depicting the Shoah/the Holocaust in Central Europe, primarily in Czech, Slovak, German, Austrian and Polish literature and film. The workshop ... was held in Prague on the 21st and 22nd of June in the Institute of Czech Literature at the Academy of Sciences ... Each paper is published either in English or German, including a summary in the other language."--Foreword.

Přehledný výklad české literatury v podání současných autorit literární vědy.

Die Familie der Metzler-Nachschlagewerke hat ein neues Lexikon zur aktuellen Theoriedebatte in der Literatur- und Kulturwissenschaft herausgebracht. Der renommierte Stuttgarter Wissenschaftsverlag reagiert damit auf den Boom der Theoriebildung an der Schnittstelle von literarischer Ästhetik und philosophischen Themen. Dieses Lexikon ist mehr als eine Zusammenstellung altbewährter Inhalte; es bietet eine neue Ordnung des Wissens, die akademische Felder durchkreuzt. Die interdisziplinäre Ausrichtung ergänzt die bestehenden Lexika ideal und nimmt die erweiterte Diskussion des Kulturbegriffs ernst, wie der umfangreiche Eintrag „Kulturwissenschaft“ zeigt. Mit über 600 Artikeln zu Ansätzen, Begriffen und Personen, die den kultur- und medienwissenschaftlichen Diskurs der letzten Jahre geprägt haben, bietet der Band einen umfassenden Überblick. Themen wie Strukturalismus, Dekonstruktion, Gender-Theorie und Post-Colonialism werden behandelt. Die Spannweite reicht von klassischen Denkern wie Hugo Friedrich bis zu modernen Avantgardisten wie Gilles Deleuze. Die umfangreichen Literaturhinweise am Ende jedes Artikels sind auf dem neuesten Stand der Diskussion und berücksichtigen auch ältere, maßgebliche Sekundärtexte.

Autobiografie literárního teoretika a editora Vladimíra Justla vedená formou dialogu. Autobiografická výpověď známého českého editora, literárního historika a spoluzakladatele pražské Violy Vladimíra Justla, jak ji zaznamenal Jiří Holý. V živém a strhujícím vyprávění je zachycena poválečná atmosféra v pražských literárních kruzích a nakladatelstvích. Osobnosti, s nimiž se Justl během svého života poznal, přibližuje s místy až sarkastickým tónem. Důvěrná znalost prostředí mu dovoluje uvádět na pravou míru některé literární mýty a posuzovat je se zjevnou snahou po objektivitě. V jeho výpovědi ožívají takové osobnosti jako Vladimír Holan, Jaroslav Seifert a další. Text doprovází černobílá fotografická příloha.

Soubor ukázek z českých literárních děl, doplněný úryvky z korespondence, autorských komentářů, dobových kritických projevů i pozdějších ohlasů, pro období první poloviny dvacátého století, od počátku století do roku 1945 - čítanka k třetímu dílu knihy Česká literatura od počátků k dnešku.

Kniha "Česká literatura od počátků k dnešku - Kniha textů 4." s podtitulem 2. polovina 20. století. Obsahuje 592 stran. Jedná se o počin nakladatelství "NLN - Nakladatelství Lidové noviny" z roku 2001. Přejeme příjemné čtení.

Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako "implicitní polemiku" s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi. Tématem je právě šoa/holokaust v české literatuře s přihlédnutím k literatuře slovenské, dalším literaturám Střední Evropy a také k československému filmu. Umělecké reprezentaci šoa v literatuře a filmu se u nás dosud věnovala velmi malá pozornost, kniha v tomto navazuje na dosud ojedinělou publikaci Holokaust v české, slovenské a polské literatuře (ed. J. Holý, 2007). Studie čtyř autorů zkoumají šoa v literatuře z různých stran, přehledově (Jiří Holý) i detailněji, z hlediska jednotlivých problémů (pamětní práce kultury - Petr Málek, šoa z pohledu viníků či traumatičnosti návratu - Jiří Holý) i autorských osobností a poetik (Michael Špirit se věnuje Josefu Škvoreckému, Filip Tomáš dílu Arnošta Lustiga a neprávem opomíjenému Jiřímu R. Pickovi). Shodují se přitom, že jde o téma zásadní, jehož umělecká reprezentace zasahuje i do hodnotových otázek současného života. Popsat a pochopit tyto na pohled nesdělitelné zkušenosti a rozumem sotva pochopitelné události zůstává pro umění i odborné zkoumání trvalou výzvou bez ohledu na časový odstup.

Kniha memoárů F. Langera zachycuje jeho vzpomínky na významné osobnosti české kultury a politiky především z 1. poloviny 20. století, z doby první republiky. Toto vydání obsahuje všechny kapitoly z předcházejících edic, ale navíc jsou jeho pronikavé, moudré i vtipné vzpomínky doplněny odalší texty memoárového charakteru v kapitole Byli a bylo (podruhé), obsahující osobní a rodinné paměti, profily staré Prahy a pražské periferie a vzpomínky na další osobnosti. Na závěr svazku je zařazena úvaha Zapomínání, věnovaná památce židovských obětí 2. světové války. Kniha je doplněna jmenným rejstříkem a zevrubným edičním doslovem.

Židovská kulturní tradice v českých zemích, přítomná od raného středověku, byla během komunistického režimu potlačována. Po roce 1989 se však dostala do popředí zájmu. Monografie navazuje na dosavadní výzkum a zkoumá židovskou tematiku z různých pohledů, včetně romantického obdivu, stereotypů a antisemitismu. Zahrnuje reflexi Židů v literatuře na počátku 20. století, jejich obraz v židovských časopisech a tematizaci holocaustu v různých uměleckých formách. Kniha chápe kulturní paměť jako ideově pluralitní a vícejazyčnou, sleduje literaturu nejen v češtině, ale i v němčině a hebrejštině. Obsahuje širší studie, jako například o reprezentaci Židů na konci 19. a začátku 20. století, činnosti v terezínském ghettu, a reflexi holocaustu v československém filmu. Další příspěvky mapují kulturní život Židů, včetně obrazů východních Židů v sionistických časopisech a literárních příspěvků do týdeníku Selbstwehr. Monografie také obsahuje případové studie o autorech jako Vojtěch Rakous, Karel Poláček a Egon Hostovský. Doplněna je obrazově-dokumentární přílohou a rejstříky. Publikace je výsledkem práce Centra pro studium holokaustu a židovské literatury a vychází za podpory různých institucí.