Jiří Holý Reihenfolge der Bücher

Židovská kulturní tradice v českých zemích, přítomná od raného středověku, byla během komunistického režimu potlačována. Po roce 1989 se však dostala do popředí zájmu. Monografie navazuje na dosavadní výzkum a zkoumá židovskou tematiku z různých pohledů, včetně romantického obdivu, stereotypů a antisemitismu. Zahrnuje reflexi Židů v literatuře na počátku 20. století, jejich obraz v židovských časopisech a tematizaci holocaustu v různých uměleckých formách. Kniha chápe kulturní paměť jako ideově pluralitní a vícejazyčnou, sleduje literaturu nejen v češtině, ale i v němčině a hebrejštině. Obsahuje širší studie, jako například o reprezentaci Židů na konci 19. a začátku 20. století, činnosti v terezínském ghettu, a reflexi holocaustu v československém filmu. Další příspěvky mapují kulturní život Židů, včetně obrazů východních Židů v sionistických časopisech a literárních příspěvků do týdeníku Selbstwehr. Monografie také obsahuje případové studie o autorech jako Vojtěch Rakous, Karel Poláček a Egon Hostovský. Doplněna je obrazově-dokumentární přílohou a rejstříky. Publikace je výsledkem práce Centra pro studium holokaustu a židovské literatury a vychází za podpory různých institucí.

Kniha je antologií textů, ohlasů na ně a komentářů k nim a skládá se ze tří oddílů. První představuje židovská témata u českých romantických autorů, K. H. Máchy a J. J. Kolára. Zde jsou představeny pozitivní postavy Židů jako příslušníků národa bez vlasti nebo Žida jako ušlechtilého českého patriota. Druhý oddíl uvádí díla německých romantiků, která působila i v českém kulturním kontextu. Zde jsou prezentovány negativní stereotypy Židů: proslov A. von Arnima „O zvláštnostech židovství“, ostrý útok proti Židům, a pohádka bratří Grimmů „Žid v trní“. V třetím oddílu jsou pak zastoupeni autoři ze skupiny Junges Böhmen/Mladá Čechie, liberálně orientovaní a zasazující se o spolupráci Čechů, Němců a Židů: články básníka a esejisty V. B. Nebeského, česky i německy psané básně a prózy Siegfrieda Kappera a úryvek z německy psané novely od Leopolda Komperta. Kapper byl první autor z židovského prostředí v českých zemích, který vydal českou básnickou sbírku a programově se hlásil k českému vlastenectví. Kompert, rovněž pocházející z Čech, zobrazoval nelehké soužití českých Židů a Čechů a plédoval pro vzájemné porozumění.

Kolektivní monografie se zabývá stavem a proměnami židovské menšiny v období druhé republiky a zároveň zohledňuje reakce a postoje většinové české (československé) společnosti. Během diskutovaného období byla zničena státní suverenita. Spolu s úpadkem morálních hodnot nastala krize demokracie a společnost se pozvolna fašizovala. Výrazný atribut tohoto období představuje persekuce a postupné vytěsňování židovské minority z veřejného života. Publikace se zaměřuje především na reprezentaci popsaného fenoménu v literatuře, médiích a v neposlední řadě reflektuje i sociokulturní aspekty sledovaných událostí.

"This publication is the result of a workshop which took place in Prague (in June 2012) and was organized by the Prague Centre for Jewish Studies, the Centre for the Study of the Holocaust and Jewish Literature at the Faculty of Arts at Charles University and the Institute of Czech Literature at the Academy of Sciences. It focuses on the problems of depicting the Shoah/the Holocaust in Central Europe, primarily in Czech, Slovak, German, Austrian and Polish literature and film. The workshop ... was held in Prague on the 21st and 22nd of June in the Institute of Czech Literature at the Academy of Sciences ... Each paper is published either in English or German, including a summary in the other language."--Foreword.

Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako "implicitní polemiku" s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi. Tématem je právě šoa/holokaust v české literatuře s přihlédnutím k literatuře slovenské, dalším literaturám Střední Evropy a také k československému filmu. Umělecké reprezentaci šoa v literatuře a filmu se u nás dosud věnovala velmi malá pozornost, kniha v tomto navazuje na dosud ojedinělou publikaci Holokaust v české, slovenské a polské literatuře (ed. J. Holý, 2007). Studie čtyř autorů zkoumají šoa v literatuře z různých stran, přehledově (Jiří Holý) i detailněji, z hlediska jednotlivých problémů (pamětní práce kultury - Petr Málek, šoa z pohledu viníků či traumatičnosti návratu - Jiří Holý) i autorských osobností a poetik (Michael Špirit se věnuje Josefu Škvoreckému, Filip Tomáš dílu Arnošta Lustiga a neprávem opomíjenému Jiřímu R. Pickovi). Shodují se přitom, že jde o téma zásadní, jehož umělecká reprezentace zasahuje i do hodnotových otázek současného života. Popsat a pochopit tyto na pohled nesdělitelné zkušenosti a rozumem sotva pochopitelné události zůstává pro umění i odborné zkoumání trvalou výzvou bez ohledu na časový odstup.