Aloys Skoumal Bücher

Dvojjazyčné, anglicko-české vydání díla klasika světové literatury určené pro středně pokročilé zájemce o angličtinu.

Hrsg. u. übers. v. Reichert, Klaus. Mit 30 Phot. 168 S. fPr

Dvojjazyčné vydání - anglický originál a český překlad - klasiky světové literatury pro přátele anglického jazyka. Slavný příběh lidského mláděte Mauglího začíná, když jako malé batole unikne ze spárů lidožravého tygra Šér Chána. Je zachráněn rodinou vlků a později je přijat i za člena vlčí smečky. Jak Mauglí dospívá, jeho zvířecí přátelé, mezi něž patří především odvážný černý panter Baghíra, moudrý medvěd Balú a lstivá krajta Ká, jej učí životu v džungli.. Nedaleko Mauglího se však neustále potlouká tygr Šér Chán, který si umínil, že chlapce přeci jen uloví. Jednoho dne se ale role obrátí a z lovce se stává kořist. Chlapec nakonec odvěkého nepřítele vláká chytrým plánem do léčky a zabije ho. Mauglí si také postupně hledá cestu k lidem. Přijmou ho zpět mezi sebe?

Svým posledním dílem, románem Kámen a bolest, vytvořil někdejší člen Devětsilu jedno z vrcholných děl české historické prózy. Líčí v něm osudy velikána renesančního umění Michelangela Buonarottiho a zároveň podává monumentální a mnohostranný obraz dramatických střetů epochy, která se např. v postavě fanatického kazatele Savonaroly láme od smyslného pozemšťanství renesance k mystickému vytržení baroka. "Kámen a bolest je jedním z vrcholů moderní české prózy, je plodem vyzrálé umělecké kultury, dílem, v němž se výrazové prostředky různých druhů umění - literatury, hudby, malířství, sochařství i architektury - navzájem prostupují a ovlivňují," píše v závěrečném komentáři, literární historik Blahoslav Dokoupil.

Životopis generála Gordona, se zvláštním zřetelem k jeho smrti při mahdistickém povstání. Samostatně vyšlá kapitola ze Stracheyho skandálního bestselleru Význační viktoriánci.

Antologie osmnácti irských povídek Ni králi, ni císaři poprvé vyšla v roce 1965. Soubor, který uspořádal a přeložil Aloys Skoumal, tehdy nazval historik Josef Polišenský „mistrovským“. Kniha totiž představila nejen reprezentativní výbor irské povídkové tvorby první poloviny dvacátého století, ale výběrem zachytila i vývoj pohnutých irských dějin této doby a jejich prožívání konkrétními lidmi. V českém prostoru se nadlouho stala jediným zdrojem informací o tragických velikonočních událostech roku 1916 a jejich důsledcích pro zemi i individuální lidské životy. Druhé vydání je doplněno názory a reminiscencemi osobností, jež se ve svých činnostech nějakým způsobem irské problematiky dotýkají: historika, anglisty a překladatele, propagátora irské kultury, bibliografa a znalce středověké irské kultury, politologa, muzejníka a politika. Jejich celkové vyznění potvrzuje význam knihy i pro 21. století, a to nejen v smyslu silného čtenářského zážitku, ale i jako jistý průnik k psychologickým zdrojům teroristického gesta. Kromě původního nástinu irských literárních dějin a medailonků autorů z pera překladatele knihu nově uzavírá portrét Irsko v srdci a díle překladatele.

Pěšinka pro podivíny je prvním knižním výborem z esejistického díla Aloyse Skoumala (1904–1988), jednoho z nejvýznamnějších českých překladatelů (stačí zmínit jeho převody Swiftova Gullivera, Sternova Tristrama Shandyho či Joyceova Odyssea). Aloys Skoumal ovšem působil také jako literární a divadelní kritik, recenzent, komentátor veřejného života a teoretik překladu – a právě tyto polohy jeho psaní představuje přítomný výbor. Tematické i časové rozpětí statí je přitom velmi široké. Vedle bojovně laděných, polemických statí z první republiky, věnovaných katolické literatuře, tu nalezneme stati z 50. či 60. let o anglické, irské či americké literatuře, které patří k tomu nejlepšímu, co česká anglistika vyprodukovala. K vydání připravila a doslov napsala Eva Beníšková.

Kniha představuje dvě neznámé, dosud nepublikované řady korespondence tří významných představitelů české kultury. Čerpá výhradně z archivních zdrojů. Dvě třetiny editovaných čísel (133) zaujímá vzájemná korespondence Aloyse Skoumala (37) a Jana Čepa (96). Vzájemná korespondence Aloyse Skoumala s Františkem Halasem obsahuje 47 listů. Spojovacím článkem edice je Aloys Skoumal. Z korespondence jasně vyplývá, že jeho činnost ve třicátých a čtyřicátých letech měla mnohem širší akční rádius, než je zafixovaná představa překladatele. Jeho schopnost iniciovat, pobízet a organizovat působila jak v osobních rovinách, tak v směřování institucí, v nichž působil. Edičně knihu připravila a zevrubnými komentáři opatřila Dagmar Blümlová.