Citlivý a srozumitelný průvodce, který pomáhá smířit se se smrtí – vlastní i blízkých. Vychází z Tibetské knihy mrtvých, ale mluví jazykem dneška a je otevřený všem, bez ohledu na vyznání.
Christliche Kontemplation war eines der zentralen Anliegen Thomas Mertons, um das er sich in seiner persönlichen, oft schmerzvollen und radikalen Gottessuche zeitlebens bemüht hat. Ein erstes Buch über Kontemplation veröffentlichte er bereits 1949. Die jetzt vorliegende stark erweiterte Fassung beschreibt ausführlich verschiedene Wege und zeigt, wie der Mensch trotz Widrigkeiten in die Kontemplation finden kann. Die Übersetzung von Bernardin Schellenberger – selbst langjähriges Mitglied des Trappistenordens wie Thomas Merton – ermöglicht einen neuen Zugang zu einem der bedeutendsten Texte der neuzeitlichen Mystik.
Poprvé v historii křesťanství se papež zabývá bilančním hodnocením svého úřadu. V rozhovorech s novinářem Peterem Seewaldem, které proběhly těsně před a po jeho odstoupení, se otevírá pohled na Benediktovo pontifikát. Papež mluví otevřeně o pozadí své překvapivé demise a zaměřuje se na obnovení víry jako klíčové téma svého působení, ale také na problematické otázky, jako jsou vztahy s židovskou a muslimskou komunitou, aféra Vatileaks či situace s Piovým bratrstvem. Nikdy předtím se takto nezabýval svým přístupem k víře, aktuálními výzvami pro křesťanství a budoucností církve. Osobní charakter knihy doplňují jeho vzpomínky na rodinu, blízké spolupracovníky a významné životní události. Po předchozích rozhovorech, jako jsou Sůl země, Bůh a svět a Světlo světa, se Poslední rozhovory stávají skutečným odkazem tohoto významného papeže a jednoho z nejvýznamnějších myslitelů a teologů naší doby. Benedikt XVI. (narozen 1927 jako Joseph Ratzinger) byl profesorem teologie, arcibiskupem a papežem od roku 2005 do 2013. Peter Seewald (narozen 1954) je německý novinář, známý svými čtyřmi knihami rozhovorů s Benediktem XVI.
Kniha se zaměřuje na péči o lidi čelící smrti, včetně umírajících a jejich blízkých, jako jsou rodina, přátelé a zdravotníci. Obsahuje široké spektrum poznatků o principech paliativní péče, její historii, současném stavu a výzvách pro budoucnost. Autoři, zkušení odborníci v oboru, čerpají ze zkušeností z různých zemí, kde je paliativní péče rozvinutá. Odhaduje se, že by mohla být prospěšná pro 60 % všech úmrtí, avšak její dostupnost a efektivita jsou často omezené nedostatkem zdrojů a zkušeností.
Čtenáři se seznámí s různými aspekty paliativní péče, jako je organizace hospicové a domácí péče, práce s pozůstalými, a poskytování péče v nemocnicích. Důraz je kladen na zapojení uživatelů a neformálních pečovatelů, adekvátní formy péče v různých fázích onemocnění, zmírňování bolesti a komunikační dovednosti ošetřovatelů. Kniha také zkoumá problematiku sociálního vyloučení, vzdělávání pečujících a mezioborovou spolupráci, včetně kontroverzních témat jako eutanázie.
Celkově je kniha orientována na celostní přístup, který podporuje sociálně zakotvené ošetřovatelské intervence. Tři hlavní sekce se věnují setkání s nemocí, blížící se smrti a ztrátě, zatímco závěrečná sekce se zaměřuje na odborné otázky ošetřovatelství a multiprofesní spolupráci.
Minogův Velmi krátký úvod do politiky patří podle kritiky mezi nejzdařilejší práce svého druhu. Autor v něm v krátkých a hutných kapitolách představuje čtenářům základní problémy politické teorie i praxe a současně se snaží přispět k odstranění některých nejběžnějších omylů a nedorozumění s politikou spojených.
Kniha obsahuje jednak samostatná hesla o filosofech, historicích, právnících, sociolozích a ekonomech, kteří zásadním způsobem přispěli k politické teorii, jednak rozsáhlá souhrnná hesla o hlavních obdobích politického myšlení (řecké politické myšlení, renesanční politické myšlení atd.) a o hlavních ideově politických proudech (liberalismus, konzervatismus, marxismus atd.). Encyklopedie je určena jak vysokoškolským a středoškolským studentům, tak široké laické veřejnosti se zájmem o politické dění.... celý text