Monografie Dagmar Hochové (1926-2012) se ke čtenářům dostává čtyřicet let poté, co vedici Umělecká fotografie nakladatelství Odeon vyšla autorčina první malá monografie, a dvanáct let poté, co nás tato významná dokumentaristka a představitelka české humanitní fotografie opustila. Kniha sleduje život a dílo Dagmar Hochové prizmatem vyprávění jejích generačních souputníků, dobových dokumentů, autorčina archivu negativů a publikací, které o její práci vyšly po pádu komunismu. Obraz, který přináší, jde daleko za značku fotografky dětí, pod níž je Hochová známá. Ukazuje naopak, že se autorka během své čtyřicetileté profesionální kariéry úspěšně vydávala i do oblastí, s nimiž si její jméno zatím nespojujeme.
Dagmar Hochová Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)







Hlas nepojmenovaných
- 69 Seiten
- 3 Lesestunden
Narodila jsem se za bouřky
- 74 Seiten
- 3 Lesestunden
Kniha vzpomínek známé fotografky vtipně a zasvěceně evokuje autorčino rodinné zázemí, vlastní práci a zejména český kulturní a společenský život posledních šedesáti let. Knihu k vydání připravil Jaromír Slomek, z jehož podnětu vznikla. Vyprávění Dagmar Hochové je doplněno unikátními fotografiemi z jejího života i jejími vlastními snímky.
Kniha přináší soubor dosud nepublikovaných černobílých dokumentárních snímků významné, humanisticky orientované české fotografky z její cesty po severním Vietnamu v roce 1961. Zachycuje každodenní život zdejších obyvatel nejen na vyhlášených místech, ale i na rýžovištích a tržištích, při rybolovu, a také různá řemesla, to vše s obdivem k pracovitosti, důvtipu a noblese prostých Vietnamců.
Legionáři
- 24 Seiten
- 1 Lesestunde
Dagmar Hochová 1520
- 103 Seiten
- 4 Lesestunden
Porta portese
- 142 Seiten
- 5 Lesestunden
Fotografické imprese Dagmar Hochové zachycující život v italských městech v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století (1967,1968,1973,1987).
Půvabná vzpomínková knížka botaničky RNDr. Jany Osbornové na život v historické pražské lokalitě. Text je doprovázen více než čtyřmi desítkami starších i novějších totografií různých autorů.
Konec chleba, počátek kamení
- 198 Seiten
- 7 Lesestunden
Fotografie spisovatelů autorky Dagmar Hochové
Dagmar Hochová
- 237 Seiten
- 9 Lesestunden
Monografie Dagmar Hochové (1926-2012) se ke čtenářům dostává čtyřicet let poté, co v edici Umělecká fotografie nakladatelství Odeon vyšla autorčina první malá monografie, a dvanáct let poté, co nás tato významná dokumentaristka české humantitní fotografie opustila. Kniha sleduje její život a dílo prizmatem vyprávění jejích generačních souputníků, dobových dokumentů, autorčina archivu negativů a publikací, které o její práci vyšly po pádu komunismu.
Dagmar Hochová - Česká fotografka / Photographe Tchéque
- 147 Seiten
- 6 Lesestunden
Arsemid
- 53 Seiten
- 2 Lesestunden
Podivné a literárně obtížně zařaditelná feérie vyprávějící o Arsemidovi - posledním žijícím potomkovi záhadného říčního tvora Gamona. Knížku doprovázejí autorovy kresby.
Síla věku
- 122 Seiten
- 5 Lesestunden
Monografie významné české fotografky Dagmar Hochové obsahuje díla, která se pojí k naplnění lidského života.
Čas oponou trhnul
- 154 Seiten
- 6 Lesestunden
Tato monografie Dagmar Hochové je ohraničena dvěma daty. Z února roku 1948 pochází výmluvný snímek s přemalovaným antikomunistickým nápisem, z listopadu 1989 pak pohled na zaplněné Václavské náměstí.
Deset, dvacet, třicet, už jdu
- 126 Seiten
- 5 Lesestunden
Kniha černobílých fotografií z cyklu „Děti“ zachycuje jedinečné okamžiky dětství a přirozenou krásu dětí v různých situacích. Fotografické snímky vyzařují autenticitu a emoce, které oslovují diváka a vyvolávají vzpomínky na vlastní dětství. Hochová se ve své práci zaměřuje na hravost, radost a nevinnost, které jsou charakteristické pro tuto etapu života. Kniha nabízí pohled na svět očima dětí a ukazuje, jak je důležité uchovat si v sobě dětskou duši i v dospělosti. Tato kolekce fotografií je oslavou dětství a jeho kouzla, které nás všechny spojuje.
V reportážně-povídkové knize se Branald vydává na výpravu za tehdejší současností nejen jako důkladný a velmi zasvěcený pozorovatel, ale především jako umělec, který dovede pod zajímavým povrchem skutečností objevovat ještě zajímavější prameny toho, z čeho vlastně vyrůstá podobaživota. Píše-li o Košumberském ústavu pro léčbu tuberkulosy, o mravenčí práci lékařů a sester v zapadlém šumavském koutě, o pardubické rafinérii, o stavbě mohutné elektrárny, o psychiatricky zajímavém případu mladého studenta nebo o čemkoliv jiném, objevuje pod tím vším především člověka.
Nové vydání Hrubínových dětských veršů je provázeno fotografiemi, které zachycují radostné prostředí dětských her. 3. vydání, s fotografiemi 1. vydání.


















