Lída Faltová Bücher

Román předního nizozemského spisovatele meziválečného údobí, se skládá ze dvou částí, (Tři bratři a Ves u řeky), které jsou spojené společným prostředím a společnými postavami hrdinů. Představují volně na sebe navazující obrázky ze všedního života venkovských prosťáčků i chytráků, chudáků i boháčů. Výraznou úlohu hraje v obou dílech holandská příroda, zejména pak proměnlivá krajina kolem mohutného toku Maasy. V první části je středem románu vesnický lékař van Taeke, velmi osobitá, rázovitá postava, silák, obětavý lékař a ošetřovatel nemocných. Podivín nejen pro svůj svérázný přístup k životu, ale i pro stejně svérázný přístup k pacientům, obyvatelům nizozemského venkova. Ve druhé části sleduje autor tuto postavu a také vypráví o životě jeho tří synů.

Autor líčí život dvou generací friské lékařské rodiny, přičemž vyzdvihuje význam lékařova poslání na venkově.

Van de drie jongens vond Hajo het eerst zijn bezinning terug. Hij zag de bezaansmast drijven en werkte zich erop. Daarna gooide hij Padde, die zich aan een langzaam vollopende houten bak had vastgeklemd, een masttouw toe. Padde greep ernaar, maar kreeg het niet te pakken. Hajo trok het touw in en gooide opnieuw. Ditmaal wist Padde het te grijpen, liet zich naar zijn makker trekken en pakte hem kreunend bij de knieën. ‘Hajo... o, Hajo...!’ ‘Klim op de mast!’ ‘Ik kan niet meer...!’ Met inspanning van alle krachten wist Hajo zijn vriend schrijlings op de mast te krijgen. Verderop, buiten zijn bereik, worstelden een paar maats met de golven. Rolf! Waar zou Rolf zijn? Vier generaties lezers werden al geboeid door het spannende verhaal over Hajo, Rolf en Padde, die met de Oostinjevaarder Nieuw-Hoorn onder schipper Bontekoe op weg zijn naar de Oost. Moed, vriendschap en trouw - maar ook verraad - zijn immers van alle tijden!

Je tu zase brabantský venkov, je tu podivná hospoda a v ní stůl, u něhož se schází místní honorace. Bývá tu pan notář, obecní písař, pan stavitel, listonoš o mnoho jiných postav a postaviček, kterým tento mistr plastického líčení dovede nalít specificky nizozemskou krev do žil - jsou točasto šosáci, ale jak se dovedou vzrušit, jak dovedou uzavírat silácké sázky, jak se dovedou prát o bytí. Hospoda však tvoří jen pestrý rámec knihy. Vlastní děj je naplněn několika důkladně prokreslenými lidskými osudy, které jsou asi z nejdramatičtějších, jaké kdy Coolen napsal. Jsou tu tragedie nejotřesenější, končící zcela bezútěšně jen jediným možným východiskem, smrtí, jsou tu příběhy plné lidských vášní, zavádějících až k prahu sebezničení, jsou tu osudy, které již již hrozí končit rozkladem, když tu autor přece najde a rozkřeše v lidském nitru jiskru..

Heinrich Manns monumentales Panorama vom Leben und Wirken Heinrichs IV zeigt den Konflikt, in dem sich der König befindet: ausgestattet mit der Macht, jedoch zur Güte neigend, ringt er um Einheit und Größe seiner Nation. Aufgewachsen in den Pyrenäen, lernt er in Paris die Korruption am Hof und die Zerrissenheit des Landes kennen. Er kämpft an der Spitze der Hugenotten, überlebt die Bartholomäusnacht, wird gefangengenommen und konvertiert unter Zwang zum Katholizismus. Das Religiöse niedriger veranschlagend als den Sieg der Humanität, bekennt er sich nach der Flucht erneut zum Protestantismus. Die Religionskriege dauern an, sein Schwager Heinrich III. wird ermordet; der neue Thronfolger heißt Henri Quatre.

Román GUMA KLESÁ vyšel poprvé v roce 1934 a okamžitě se setkal s velkým ohlasem. Byl v krátké době přeložen do mnoha jazyků včetně češtiny. Jeho úspěšná dramatizace se dlouho hrála na holandských předních scénách. Autorka se narodila na východní Jávě jako dcera holandských rodičů, později žila na Sumatře a důvěrně poznala prostředí bývalé Nizozemské Východní Indie (dnešní Indonésie), o kterém píše. Mistrně kreslí obraz koloniální společnosti mezi dvěma světovými válkami. Je to dramatický a barvitý obraz života holandských správců, dozorců a úředníků a jejich rodin na kaučukových plantážích v nelidském tropickém klimatu a v nepřátelském prostředí. Strhující příběh lidí, kteří obětují svá nejlepší léta vidině velkého bohatství. Svým aktuálním poselstvím o vrtkavosti konjuktury a riziku touhy po velkých penězích promlouvá velmi naléhavě i k našemu dnešku. Román, který se čte jedním dechem, vychází u nás po dvacetileté přestávce již v pátém vydání.

Gieljan Beijen, selský syn, jediný ze tří bratří, který se vzepře panovačné ruce ovdovělé matky a po mnoha oklikách a scestích dospěje k největšímu okamžiku svého života, k boji, jejž vede jako vrchní dozorce hrází proti katastrofálnímu přívalu ohrožujícímu holandskou krajinu, stará selka, která až do smrti nepustí z rukou otěže vlády nad hospodářstvím i nad dětmi - to jsou hlavní postavy dramatického románu, které dorůstají monumentální velikosti, hodné světového autora.

Člověk dobré vůle, jehož originál vyšel v Rotterdamu roku 1936, patří do řady knih, ve kterých je s výraznou zkratkou pozorován život vesnice a města, kde je s ideovým důrazem kritizován a napravován. Jeho děj je dějem vzatým opravdu ze života, a přece má v sobě něco, ba mnoho z onoho poselství božího, o kterém mluví autor.