Dušan Karpatský Reihenfolge der Bücher

V létě 1993 celý svět napjatě sledoval osud malého děvčete, které BBC pojmenovalo „Sarajevská princezna". Pětiletá Irma Hadžimuratović byla těžce zraněna během bombardování Sarajeva. Děvče bylo převezeno do nemocnice a dostalo se do rukou mladého chirurga, Edy Jaganjace, který bojoval ze všech sil o jeho přežití. Nejostřejší bitvu ale svedl s neochotou nezainteresovaných, někdy až zlomyslných byrokratů a mezinárodních úředníků, takzvaných mírových sil. Edo Jaganjac napsal svědectví, které se každému čtenáři navždy vryje do paměti. Ilegální transport zraněných pod nepřetržitou palbou, až neuvěřitelné výkony v sotva použitelných operačních sálech, pokrytecké chování mezinárodních úředníků, prohlubování přátelských i profesionálních vztahů mezi znaveným, ale neskonale ochotným personálem nemocnice... To vše je součástí krvavé sarajevské pohádky, upřímné a srdcervoucí výpovědi člověka, který s klidnou rukou a otřeseným srdcem bojoval proti donquichotským větrným mlýnům, bojoval pro dobro, za humánní cíl, který je hodnotnější než jakýkoli vojenský, za záchranu lidského života.. Kniha roku 2015 podle hodnocení iDnes

Překladatel a literární historik Dušan Karpatský ve svém obsáhlém Listáři navazuje na tradice epistolární literatury a výběrem dopisů, jež mu během jeho bezmála šedesátileté literární činnosti napsali jeho kolegové, přátelé a zejména spisovatelé naši i jihoslovanští, chce připomenout, že dopisy stále ještě mohou tvořit pozoruhodný doplněk k dílu svých tvůrců, neboť podávají živé svědectví o pisatelích i adresátovi a také o době, kterou společně žili. Navíc představují výmluvný důkaz, že k tomu, aby člověk něčeho v životě dosáhl, musí si neustále nacházet spolupracovníky a přátele a především spřízněné duše. V Listáři Karpatský zveřejňuje nejprve dopisy, jež mu psali spolužáci z fakulty, z nichž se později stali významní badatelé, jako Jiří Fiedler, Vladimír Miltner, Václav Konzal, či básníci, jako Jana Štroblová, nebo filmoví tvůrci, jako Pavel Juráček, a pak pokračuje celou plejádou dopisů význačných spisovatelů českých (Jaroslava Seiferta, Vladimíra Holana, Josefa Palivce, Josefa Škvoreckého, Ludvíka Kundery, Jana Zábrany, Arnošta Lustiga, Karla Šiktance, Václava Havla, Jiřího Gruši, Miloše Doležala aj.), slovenských (Dominika Tatarky, Laca Novomeského) a jihoslovanských, i u nás známých z překladů do češtiny, především Miroslava Krleži. Každou ze 170 „kapitol“ uvádí Karpatský stručným medailonem korespondenta i několika vzpomínkami na něj a na spolupráci s ním. Obrazovou přílohu knihy tvoří 97 dokumentárních fotografií.

Připadáte si někdy bezradně, když potřebujete stručnou, ale solidní informaci o literatuře? Matou vás křivoklaké uličky románů, básní, či dramat? Nevíte tak docela přesně, jak definovat "žalm", "metaforu", "sonet", či třeba "komiks", nebo "postmodernismus"? Nechcete se spoléhat na všechny ty laciné, banální, nespolehlivé a nicneříkající přehledy a výčty spisovatelů? Pak se vám jako výmluvný průvodce nabízí Labyrint literatury! Jeho autor, překladatel Dušan Karpatský, patří k předním evropským znalcům literatury - ne nadarmo je nositelem celé řady našich i zahraničních literárních ocenění včetně Státní ceny za překlad. Čtvrté, podstatně přepracované a rozšířené vydání vydání této dnes již klasické příručky nabízí pomoc a radu čtenářům každého věku - od středoškolských a vysokoškolských studentů přes manažery středního věku po literaturymilovné penzisty.

Tisíc let charvátské poezie v díle stovky básníků. Dvacet tisíc veršů dosud největší a nejsoustavnější české antologie charvátského básnictví představuje v chronologickém sledu to nejpozoruhodnější, co tato poezie vytvořila od svých středověkých počátků po dnešek: nejstarší dochované nápisy vepsané do kamene, anonymní duchovní písně, lidovou lyriku a epiku, výběr z tvorby nejvýznamnějších básníků humanismu píšících latinsky v čele s evropsky proslulým Janem Pannoniem, ukázky z díla „otce charvátské literatury“ Marka Marulice, průřez tvorbou plejády dalmatských a dubrovnických básníků renesančních i tvůrců doby baroka v čele s Ivanem Gundulicem, ... Antologii uvádí literárně historický přehled a doplňuje bibliografie všech dosavadních českých překladů charvátské poezie, slovníček překladatelů a soupis ukázek s uvedením originálních pramenů. Ukázky z tvorby každého z básníků doprovází malý medailon autora.

Jde o sugestivní výpověď člověka, který se ze dne na den ocitá uprostřed etnických čistek, kterému se zboří všechny dosavadní jistoty, je nucen opustit svůj domov a hledat novou identitu. Celá sbírka je tvořena přiměřenými básnickými obrazy. 2. české vydání.