Milena Bartlová Bücher

Die Essays einer der führenden tschechischen kunsthistorischen Mediävistinnen analysieren diskursive Strategien der Forschungsliteratur über mittelalterliche Kunst in der heutigen Tschechischen Republik respektive der früheren Tschechoslowakei und zeigen, wie diese Forschung an der Konstruktion des modernen tschechischen Nationalbewusstseins beteiligt war. In diesem Prozess war eine Konfrontation mit der deutschsprachigen Kunstgeschichte unvermeidlich. Das Buch erhellt, welch große Anteile der vermeintlichen „wissenschaftlichen Objektivität“ und des Ansatzes der Mittelalter-Kunstgeschichte des 20. Jahrhunderts in Mitteleuropa tatsächlich tief von nationalistischen Stereotypen durchdrungen waren.

Rozsáhlou bilingvní publikaci, která doprovází výstavu ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze (ve dnech 19. 11. 2015 až 7. 2. 2016), připravil kolektiv pedagogů Katedry teorie a dějin umění VŠUP v Praze spolu se studenty a externími spolupracovníky. Kromě podrobného vědeckého katalogu všech vystavených exponátů obsahuje odborné studie, detailněji přibližující vybraná témata a je bohatě ilustrován. Představuje umělecká díla různých kvalit a nejrůznějších médií, která se v letech 1918-1939 a 1945-1992 podílela na reprezentaci československého státu. Publikace proto přibližuje nikoli obvyklý uměleckohistorický kánon českého umění 20. století, nýbrž průřez dobovou vizuální kulturou, v níž se setkávají slavné malby a sochy nejpřednějších umělců s nenápadnými užitými grafikami na bankovkách. Grafický design Jan Čumlivski.

Kniha poprvé ukazuje jednu kapitolu českých dějin umění: výtvarnou produkci spojenou s husitským hnutím. Donedávna se zdálo, že nic takového neexistovalo, a teprve výstava a publikace Umění české reformace (2010) ukázaly, že jde o kulturně bohaté a zajímavé téma. Práce je psána pro širší veřejnost, jíž chce zprostředkovat výsledky autorčina vědeckého výzkumu posledních dvaceti let. Nejprve se zabývá kritikou náboženských obrazů v náboženském reformním hnutí konce 14. století za vlády Václava IV. Obrazoborectví se pak ukazuje nejen jako ničení, ale také jako cenná součást kulturních dějin. Po husitských válkách se v Čechách a na Moravě poprvé v Evropě zformovalo dlouhodobé soužití dvou církví: kališníků s katolíky. Výtvarné umění se na hledání společenského kompromisu významně podílelo.

Výjimečná stavba s pohnutou historií a tragickým koncem, legendární dejvický hotel Praha, ožívá v monografii sochaře a publicisty Pavla Karouse a jeho spoluautorů. Kniha na 250 stránkách mapuje vznik, provoz a ostudný zánik této unikátní stavby, kterou navrhli architekti Paroubek, Navrátil, Černý a Sedláček na konci 70. let. Původně určený pro komunistickou elitu, hotel se stal výstavní skříní architektonického a designového umění té doby, paradoxně bez ideologického zabarvení. Osvětlení navrhoval Stanislav Libenský a Pavel Hlava, sochařskou výzdobu Břetislav Benda a Miloš Krátký, nábytek Zbyněk Hřivnáč. Luxusní pokoje s výhledem na Pražský hrad si užívali přátelé socialismu jako Jásir Arafat a Muammar Kaddáfí. Po pádu režimu sloužil hotel nejen VIP hostům, ale i široké veřejnosti. Na počátku nového tisíciletí byl bohužel zprivatizován a ministerstvo kultury odmítlo přidělit status památky, což vedlo k jeho zániku na příkaz miliardáře Kellnera. Hotel Praha tak představuje nejen příběh unikátní architektury, ale i transformaci české společnosti od reálného socialismu k reálnému kapitalismu. Provokativní obálku navrhl Vladimir 518, grafickou podobu Tereza Hejmová a Terezie Štindlová. Kniha vznikla ve spolupráci s historiky a dokumentaristou Martinem Kohoutem.

Mezinárodní rozprava o českém reformátoru 15. století a o jeho recepci na prahu třetího milénia Papežská lateránská universita Řím, 15.-18.12. 1999

Sborník studií se zabývá tématem, které je dosud zpracováno jen velmi málo. Shrnuje příspěvky z kolokvia, které se uskutečnilo v roce 2005 na půdě Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Bezmála dvě desítky statí pojednávají o úloze, kterou ženy hrály v české a slovenské umělecké kritice a uměnovědě 19. a 20. století, a o postavení, jakého v oboru dosahovaly, představují sběratelky umění a kurátorky a přinášejí portréty některých významných osobností tohoto oboru.

Kniha shrnuje příspěvky publikované od října 2010 do září 2012 na portálu artalk.cz. Autorka jimi pravidelně komentuje výstavy, publikace, veřejný prostor, filmy i události v institucích výtvarného umění v Česku s občasným přesahem na Slovensko. Provází je vzrůstající zájem čtenářů. Jako bonusy knížku doplňuje několik recenzí pro časopis Art&Antiques, rozvíjející témata v komentářích jen nadhozená, a několik textů podobného charakteru, které autorka napsala před rokem 1989 pro tehdejší samizdatová periodika. Soubor je nejen kronikou zajímavých událostí posledních dvou let, ale zároveň i metodickou čítankou textů k vizuálním studiím. Předmluvu s názvem"Rok první a rok druhý" napsal Jan Skřivánek.