Peter Becher Reihenfolge der Bücher

Německý originál knihy byl publikován v roce 2017 v prestižní řadě „rukovětí“ nakladatelství Metzler a je reprezentativním kolektivním dílem současné české i zahraniční germanistiky zabývající se německy psanou literaturou českých zemí. Publikace je nejvýraznějším krystalizačním bodem a materiálově nejbohatší realizací nového přístupu k této literatuře, který odmítá zažité dělení na humanistickou a esteticky kvalitní „pražskou“ německou literaturu na jedné straně a konzervativně-nacionální, podřadnou literaturu „sudetskou“ na straně druhé. Tato zjednodušená představa má hlubší historické kořeny, ale takřka hegemoniálně se etablovala od doby tzv. liblických konferencí v 60. letech 20. století. Kompendium místo toho usiluje o koncepční podchycení i popis procesů kulturní a literární výměny ve společném prostoru českých zemí. Vedle prostoru je klíčovým konceptem knihy interkulturalita jako výzva k pochopení různých modelů bytí spolu, proti sobě, v sobě a vedle sebe, které se v této literatuře a jejích institucích uplatňovaly. Publikace se primárně zaměřuje na německy psanou literaturu českých zemí, ale díky svému interkulturnímu východisku a díky zásadnímu rozšíření „klasického“ kánonu „pražské německé literatury“ nabízí zcela jiný, mnohovrstevnatý pohled na německou literaturu českých zemí a tím i nový základ pro uvažování o interakcích mezi česko – a německojazyčnou literaturou v tomto prostoru.

V tomto poetickém deníku nás literární historik Peter Becher zavádí do pražské reality na druhé, odvrácené straně turistických fasád. Jako nadmíru citlivý kronikář a vyhlášený mistr jazyka nás provází nejenom na skrytá nebo málo známá místa, představuje nám i německé a české spisovatele, umělce a intelektuály z prostředí Pražského literárního domu autorů německého jazyka. Svou velmi osobně pojatou cestovní zprávou nám Peter Becher dokáže přiblížit Prahu, tento klenot na Vltavě, ze zcela nové perspektivy.

Spisovatel a malíř Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805 v Horní Plané. Šumava i rodné město, v němž prožil své dětství, se staly dějištěm mnoha jeho prací, zdrojem jeho inspirace. Jeho literární dílo patří bohatstvím svých obrazů, svými plastickými líčeními krajiny a přírody, jakož i vysokými morálními nároky a filozofickým záměrem jím vyprávěných příběhů ke skvostům německy psané literatury. Autor jimi pro svou česko-rakouskou domovinu vytvořil literární pomníky, které dodnes spojují obě země. Autor knihy Peter Becher empaticky líčí jeho život, který zasazuje do širších dobových souvislostí a vytváří tak věrný a plastický obraz života rakouské společnosti 19. století, v níž se Adalbert Stifter pohyboval. Jednání a myšlení spisovatele kriticky analyzuje, čtivým způsobem interpretuje jeho díla a osvětluje jednání jeho literárních postav, přičemž svůj výklad doplňuje četnými citáty ze Stifterových děl. Peter Becher připomíná, že byl hornoplánský rodák i nadaným malířem – krajinářem. V knize je otištěno několik jeho obrazů.

Große Euphorie begleitete 1923 die Ausstrahlung der ersten Sendungen des Tschechoslowakischen Rundfunks. Für die ca. drei Millionen tschechoslowakischen Staatsbürger deutscher Nationalität wurde allerdings nur geringe Sendezeit in ihrer Muttersprache veranschlagt, weshalb die meisten von ihnen bald begannen, Sendungen des deutschen Reichsfunks zu hören. Starke Sender, ein attraktives Programm und ein Volksempfänger in nahezu jedem Haus machten es möglich. Die Autorinnen und Autoren dieses Bandes stellen die Anfänge des tschechoslowakischen Hörfunks, die Entwicklung seines deutschen Programms, die Errichtung des Senders Melnik, die Tätigkeit deutschsprachiger Auslandssender und des Protektorats-Rundfunks vor. Sie analysieren die politische Instrumentalisierung des jungen Mediums Radio durch Propaganda und Gegenpropaganda von tschechoslowakischer, deutscher und alliierter Seite und diskutieren daraus entstehende Konflikte.

Das Handbuch der deutschen Literatur Prags und der Böhmischen Länder gibt einen umfassenden Überblick über die Literatur einer mitteleuropäischen Region und ihre Entwicklung seit der Aufklärung. Dabei werden bisherige Konzeptualisierungen, die u. a. von einer strikten Trennung der Prager von der sogenannten sudetendeutschen Literatur ausgingen, überwunden. Das Handbuch bietet vielmehr eine transkulturelle und -regionale Neuverortung der deutschsprachigen Literatur der Böhmischen Länder im komplexen Wirkungs- und Spannungsfeld von deutscher, jüdischer, tschechischer und habsburgischer Literatur und Kultur.

Die hier gesammelten Beiträge einer internationalen germanistischen Konferenz im tschechischen Reichenberg/Liberec erweisen sich nicht als Bestätigung des oft zitierten Gegensatzes von Prag und Provinz. Sie tragen vielmehr zu einem Paradigmenwechsel der Literaturbetrachtung bei, zu einem 'regional turn'. Der behauptete Gegensatz wird durch eine differenzierende Darstellung ersetzt, welche die deutschsprachige Literatur Prags und der Provinz als Teil der Regionalliteratur Böhmens, Mährens und Sudetenschlesiens begreift. Eine Regionalliteratur, die sich als wechselvoller Prozess der Polarisierung und Abschottung, der Vermittlung und Integration beschreiben lässt. Auf diese Weise wird 'Provinzielles' in der Prager und 'Weltstädtisches' in der Provinzliteratur freigelegt und eine Vielzahl von Wechselwirkungen biographischer, medialer und inhaltlicher Art aufgezeigt. An der Konferenz, die der Münchner Adalbert-Stifter-Verein 2011 gemeinsam mit Instituten der Universitäten von Olmütz/Olomouc und Reichenberg/ Liberec sowie dem Österreichischen Kulturforum Prag durchführte, nahmen Referenten aus Deutschland, Österreich, Tschechien und Spanien teil.

Die Stadt Prag bildet seit dem späten 19. Jahrhundert einen Mikrokosmos, in dem sich kultur- und wissenschaftspolitische Konflikte der gesamten Habsburger Monarchie fokussieren. Von Franz Kafka ausgehend nimmt der vorliegende Band die verschränkten eigen- und fremdkulturellen Diskurse, Konstrukte und Kontexte innerhalb dieser Metropole in den Blick: Wie verliefen Identitätsbehauptungen über die nationalen Konstruktionen von Literatur, Kunst und Wissenschaft und wie wurden nationalkulturelle Eigenständigkeit, Gleichberechtigung und Dominanz akzentuiert? Wie veränderten sich Selbst- und Fremdkategorisierungen? Welche Kontinuität und welchen Einfluss besaßen ethnische Stereotype und Klischees? Tagung: Kafka und Prag. Literatur-, kultur-, sozial- und sprachhistorische Kontexte. Anlässlich des 80. Geburtstags von Kurt Krolop, 27.-29.05.2010 im Goethe-Institut Prag.