Josef Mlejnek Reihenfolge der Bücher

Ukrajinské dějiny jsou z významné části dějinami ruskými i polskými a naopak. Ukrajinská identita se rodila a stále vlastně rodí ze stýkání a bohužel často i z krvavého potýkání se dvěma mocenskými centry, dvěma civilizačními, ba přímo imperiálními koncepcemi či projekty – s polským a ruským. S polským se tak dělo hlavně v minulosti, s tím ruským se tak děje dodnes. Kniha se zaměřuje na vybrané klíčové události, postavy, rysy a tendence ukrajinských dějin, a sice z perspektivy jejich uměleckého (literárního i filmového) uchopení a rozporuplného přijímání této umělecké reflexe. Ať už na Ukrajině nebo u jejích sousedů, hlavně u Rusů a Poláků. Činí tak pomocí analýzy konkrétních vybraných polských, ruských a ukrajinských uměleckých děl a jejich kulturního a historického kontextu. Všímá si například Gogolova Tarase Bulby, Puškinovy poémy Poltava, Sienkiewiczova románu Ohněm a mečem a jeho filmové adaptace z roku 1999, Bulgakovova románu Bílá garda či dvou ukrajinských románů o stalinském hladomoru z třicátých let (Ulas Samčuk: Marija a Vasyl Barka: Žlutý kníže). Každá z kapitol analyzuje jednak určité umělecké dílo, ale skrze jeho recepci i konkrétní historický spor, střet narací, který zásadně ovlivňuje kolektivní paměť a národní identitu, a tedy i politiku.

Pátá sbírka básníka a kritika Josefa Mlejnka (1946) Nechráněný přejezd navazuje svou poetikou i tématy na jeho předchozí knihy. I zde autor ve verších od kratinkých haiku po básně v próze (či dokonce v eseji) čelí naléhavým otázkám spjatým s přebýváním člověka víry v současném světě a vydává hluboce osobní svědectví o zvláštní nechráněnosti lidské existence

Klasyka literatury światowej XX wieku.„Na nieludzkiej ziemi to mrożąca krew w żyłach relacja z życia i śmierci w gułagu. Napisał ją obdarzony niezwykłym zmysłem obserwacji, wielkim talentem i wyjątkową wrażliwością artysta. Książka Józefa Czapskiego to klasyk, który należy stawiać obok Archipelagu GUŁag Sołżenicyna czy Innego Świata Herlinga-Grudzińskiego”.Norman DaviesNa nieludzkiej ziemi należy do kanonu najbardziej wstrząsających książek o cierpieniach zgotowanych światu przez komunistyczną utopię, jakie realizował sowiecki aparat przemocy i wyzysku. Józef Czapski oddaje głos zamordowanym i wyraża w ich imieniu niezgodę na dokonujący się horror. Jednymi z pierwszych, którzy docenili znaczenie i siłę zawartych tu tekstów, byli Arthur Koestler i George Orwell. Ten ostatni, zainspirowany przeżyciami Czapskiego, planował napisać książkę o Katyniu.Posłowie do nowego wydania dzieła Józefa Czapskiego napisała prof. Natalia Lebiediewa, historyk, jedna z najwybitniejszych znawczyń tematyki katyńskiej.

Otázka autokefality ukrajinské pravoslavné církve daleko přesahuje církevní život a byla charakterizována prezidentem Petrem Porošenkem jako klíčová pro nezávislost a národní bezpečnost Ukrajiny, stejně jako pro světovou geopolitiku. Porošenko tvrdil, že tento krok by mohl znamenat „pád třetího Říma“, což by oslabilo ruskou koncepci světovlády. Pravoslavná církev Ukrajiny (PCU), která získala autokefalitu v roce 2019 od konstantinopolského patriarchátu, pouze přeskupila rozdělení ukrajinského pravoslaví, protože církev podřízená moskevskému patriarchátu na Ukrajině nadále existuje a vznik PCU odmítá. Přesto PCU významně ovlivnila ukrajinskou náboženskou scénu a dlouhodobý rusko-ukrajinský konflikt, neboť se dotýká identit obou národů. Snahy o uznání autokefality pro ukrajinskou pravoslavnou církev nejsou jen církevním nebo náboženským jevem, ale zasahují do národního vědomí a politiky v celém východoevropském prostoru. Spor má historické kořeny, které sahají až do konce desátého století, a vychází z různých interpretací odkazu Kyjevské Rusi a jejího křtitele, knížete Vladimíra I. Velikého. Publikace nabízí detailní analýzu ukrajinské náboženské a politicko-náboženské reality, hlavních aktérů a jejich koncepcí.

O ohrožení lidské legitimity O tom, že je člověk jakožto biologický druh ohrožen, není pochyb: tři největší hrozby představují zbraně hromadného ničení, znečišťování životního prostředí a demografické vymírání. Ohrožení pro člověka však přichází i z oblasti myšlení. V jakém smyslu? Na to se pokouší Rémi Brague odpovědět v této knize tím, že se podrobně věnuje myšlence humanismu a jejím proměnám. Ukazuje, že idea humanismu, která měla legitimizovat hodnotu člověka a lidství, se ve 20. století vyprázdnila, nebo se dokonce obrátila proti člověku, a že modernímu (ateistickému) myšlení scházejí argumenty pro ospravedlnění lidské existence. Proti vyprázdněnému humanismu staví autor myšlenkovou alternativu, která vychází z řecké filosofie a biblické antropologie.

Książka niniejsza traktuje o podobieństwach między komunizmem i socjalizmem a liberalną demokracją. Człowiek socjalistyczny i liberalno-demokratyczny nie tylko nie mają pamięci, lecz z nią walczą, relatywizują jej przekaz. Oba ustroje wytwarzają ? przynajmniej w warstwie oficjalnej wykładni ideologicznej - takie nastawienie do świata, dzięki kt�remu człowiek czuje się znacznie swobodniej niż kiedykolwiek w przeszłości. Zrzuca z siebie ogromną część związk�w lojalnościowych i zobowiązań, jakie go do tej pory pętały: religijne, obyczajowe, narodowe, środowiskowe, tradycyjne, autorytetowe. We wsp�łczesnym świecie w coraz większym stopniu bierze się w obronę rzeczy wulgarne, brzydkie i oburzające, kt�re naturalnie określają aspiracje człowieka liberalno- demokratycznego, co ten coraz śmielej i z coraz mniejszym wstydem potwierdza.

Jednotlivé kapitoly této knihy vznikly z pořadů jejich autorů, které v letech 2009–2013 vysílal Český rozhlas. Přesněji řečeno z těch pořadů, jejichž tématem byl komunismus, některé jeho fenomény a způsob, jakým se komunistický režim vyrovnával s různými situacemi. Autoři zastávají názor, že je nebezpečné příliš rychle zapomínat, a že i v dnešní poněkud klipovité době má smysl se zamýšlet nad příčinami již zaniklých jevů a průběhem a vyústěním dávných událostí. Ne proto, aby se neopakovaly – historie se nikdy přesně neopakuje – ale proto, abychom si všímali podobností a dokázali z nich vyvodit patřičné závěry a důsledky.