Dieser Autor konzentriert sich in seinem Werk auf eine tiefe Erforschung der menschlichen Psyche und der Komplexität zwischenmenschlicher Beziehungen. Sein Stil zeichnet sich durch präzise Spracharbeit und tiefen Einblick in die Motivationen der Charaktere aus. Durch sein Schreiben versucht er, verborgene Wahrheiten über unsere Existenz und die Komplexität der Welt um uns herum aufzudecken. Seine Werke bieten den Lesern anregende Gedanken und starke emotionale Erlebnisse.
Sborník představuje nový způsob myšlení o disciplíně památkové péče. Přináší český překlad esejů Jorge Otero-Pailose, profesora a ředitele památkové péče na Kolumbijské universitě (NY), v dialogu s texty českých odborníků na danou problematiku.
Biblické nepřidáš se k většině, páchá-li zlo, bylo pro nás samozřejmostí a stejně samozřejmá byla naše ochota k účasti na věcech veřejných. A to i v kritických chvílích… Miroslav Masák Miroslav Masák (*1932) se výrazně zapsal do dějin české architektury šesti posledních desetiletí. S autorem věže na Ještědu Karlem Hubáčkem založil v roce 1968 proslulé liberecké sdružení Sial a zorganizoval Školku Sial, ve které se sešli nejtalentovanější mladí čeští architekti té doby. K důležitým Masákovým pracím, jejichž navrhování vedl, patří obchodní centrum Ještěd v Liberci, zdemolované v roce 2009, obchodní dům Máj v Praze nebo rekonstrukce pražského Veletržního paláce. Po Listopadu 1989 se jako asistent prezidenta Havla Masák podílel na zpřístupňování Pražského hradu a vynikl pak jako učitel architektury a jako porotce mnoha úspěšných architektonických soutěží. O proměnách Masákova díla v knize píše historik architektury Rostislav Švácha, jehož kapitoly provázejí Masákovy komentáře k jeho nejvýznamnějším projektům a stavbám a jeho teoretické texty z let 1966–2019. Kniha vychází jako první svazek edice O poslání architektů.
Kniha Sídliště Ďáblice: Architektura pro lidi je věnována jednomu z nejhodnotnějších a nejkrásnějších sídlišť v České republice. Vznikla z popudu nadšenců, kteří v Ďáblicích či v jeho okolí žijí a oceňují jej pro jeho přetrvávající kvality. Ke spolupráci na této knize byli přizváni odborníci v oboru historie umění, architektury, památkové péče, krajinné architektury a také potomci hlavního architekta Viktora Tučka.
Kniha popisuje architektonickou soutěž, postupný vývoj návrhu a náročnost dotažení koncepce do plánované podoby navzdory omezení v době vzniku. Dále se zaměřuje na urbanistickou a architektonickou hodnotu tohoto souboru, řešení zeleně a ojedinělý počet výtvarných děl v celém areálu sídliště. Závěrečná kapitola textové části zařazuje Ďáblice do kontextu české a světové architektury.
Do knihy jsou také zakomponovány vzpomínky obyvatel a pamětníků výstavby a prvního zabydlování sídliště. Ty byly sesbírány formou rozhovorů a zachycují subjektivní pohled jednotlivých osob. Cílem je zaznamenat, jak bylo sídliště vnímáno očima lidí, kteří zde vyrůstali a vychovávali své děti. Poslední část tvoří medailony vybraných autorů, kteří se podíleli na urbanistické a architektonické podobě Ďáblic, a přehled většiny typů obytných a občanských staveb.
Kniha o sídlišti Ďáblice je určená široké i odborné veřejnosti. Smyslem publikace je obeznámit čtenáře s tímto výjimečným obytným souborem, posílit povědomí o tomto pražském sídlišti a obrátit pozornost na kvalitní a umělecky cenné památky mimo centrum města. Díky svým odborným textům naváže na několik spřízněných projektů z poslední doby (Paneláci, Sídliště Solidarita, Sídliště Kladno-Rozdělov) a přispěje tak k probíhající diskusi o sídlištní výstavbě a s tím souvisejícím kulturním dědictvím.
Kniha o nejvýznamnější české architektkce posledního půlstoletí vychází u příležitosti výstavy, kterou k devadesátinám Aleny Šrámkové uspořádalo Muzeum Kampa ve spolupráci s Národní galerií Praha. Architekt, filozof a čtyři historičky a historici moderní architektury v knize postihují osobnost a dílo Aleny Šrámkové z různých úhlů pohledu.
Kniha poprvé sleduje dějiny umění v Čechách a na Moravě v jednom knižním svazku. Zachycuje vývoj a proměny umělecké tvorby v českých zemích od Velké Moravy až po současnost. Zabývá se malířstvím, sochařstvím, architekturou, knižní malbou, uměleckým řemeslem, fotografií i jinými druhy umělecké tvorby, osm stovek vybraných děl zasazuje do historických souvislostí jejich vzniku. Jádro knihy tvoří takzvané „rodinky“, skupiny dvou, tří nebo čtyř uměleckých prací, které spojuje dohromady osobnost královského nebo šlechtického objednavatele, vznik díla v prostředí starých klášterů, na půdě moderních akademií nebo na pozadí dobových náboženských a politických proudů, příslušnost k vyhraněnému uměleckému směru, různá ztvárnění jednoho tématu i jiné zajímavé vazby. V „rodinkách“ se čtenářům představí nejvýznamnější umělecké výkony spojené s českým územím i nejvýraznější umělecké osobnosti, od mistra Theodorika a Petra Parléře přes tvůrce kubistické a meziválečné avantgardy po Krištofa Kinteru, Federica Díaze a jiné současné umělce. Kniha vzácně spojuje erudovanost více než 30 autorů, odborníků na jednotlivá období z Ústavu dějin umění AV ČR, a kultivovaný a srozumitelný jazyk. Je tak dostupná každému hlubšímu zájemci o výtvarné umění a stává se základní příručkou nejen pro odborníky, studenty humanitních oborů, ale i pro širokou veřejnost na desítky následujících let. Vychází v české a anglické mutaci.
Antologie tří editorů předkládá českým čtenářům překlady 161 textů významných architektů euroamerické sféry, a to převážně z období po druhé světové válce. Není strukturovaná podle témat, texty jsou v ní řazeny, jak šly za sebou v chronologickém pořádku. Antologie se také vyhýbá tomu, aby texty dále členila podle nějakých zvratů v architektonické debatě. Soustřeďuje se konečně jen na texty praktikujících architektů, nejsou v ní obsažené texty teoretiků a historiků architektury. Primárním kritériem výběru pro ni nebyl tolik význam textů, jako význam jejich autorů, předních osobností euroamerické architektonické scény posledních osmdesáti let. Cílem editorů bylo ukázat, jak a o čem tito architekti psali a jak přitom zdůvodňovali charakter svých prací.
The present volume The Paneláks is one of the results of a five-year research project devoted to mass housing complexes constructed between 1948 a 1989 within the current Czech Republic. It presents twenty-five housing estates (not only of prefabricated panel construction) from all fourteen Czech regions. In its organization, the publication is divided into six chapters on the basis of developmental stages, reflecting changes in the economic, social and cultural conditions as well as the technical possibilities available in construction. At the same time, it draws attention to the circumstances and reasons behind the construction of mass housing estates, the architecture and planning aspects of these complexes, and the personalities of their authors. In addition, six longer studies are included: on the periodization of the development of housing-estate construction, the start of the construction of prefabricated estates and their final end, changes in the demographic character of housing-estate inhabitants, the development of furniture for panel buildings, and a case study of life in Prague's largest housing estate, Jižní Město
Editoři: Lucie Skřivánková, Rostislav Švácha, Eva Novotná, Karolina Jirkalová.
Kniha Paneláci 1 je katalogem cyklu výstav Příběh paneláku, realizovaných v letech 2014–2017 ve všech krajských městech. Formou pasportů představuje padesát (nejen) panelových sídlišť ze čtrnácti krajů České republiky. Čtenáře seznamuje s okolnostmi a důvody výstavby sídlišť, architekturou a urbanismem těchto celků i s osobnostmi jejich autorů. Součástí knihy jsou též demografické studie o proměnách obyvatelstva sídlišť, rozsáhlá dobová fotodokumentace, slovníček pojmů a přehled základních konstrukčních soustav. Publikace je rozdělena do šesti kapitol podle vývojových etap, které sledují proměny ekonomických, společenských a kulturních podmínek i technických možností ve stavebnictví. Tato periodizace vychází z hloubkového průzkumu třiasedmdesáti sídlišť různého stáří i velikosti a je v této knize prezentována vůbec poprvé, stejně jako řada mezioborových poznatků shromážděných a analyzovaných v rámci výzkumného projektu Panelová sídliště jako součást městského životního prostředí.