Monografie přináší komplexní výklad právní úpravy rodičovské odpovědnosti, základního pilíře vztahů mezi rodiči a dětmi. Vzhledem k rostoucímu významu mezinárodního prvku a tlaku na sjednocení právních úprav v EU, publikace zkoumá soulad aktuální právní úpravy s Principy evropského rodinného práva.
Důraz je kladen na péči o dítě, výchovu, vzdělání, zdraví, určení místa bydliště, styk rodiče s dítětem, zastupování dítěte a správu jeho jmění, přičemž jsou zohledněny i procesní souvislosti. Publikace analyzuje zákon o zvláštních řízeních soudních a občanský soudní řád, přičemž se zaměřuje na řízení v péči soudu o nezletilé a jejich souladu s principy justice vstřícné dětem.
Autorský kolektiv, složený z předních odborníků na rodinné a procesní právo, navazuje na svou dosavadní publikační činnost zaměřenou na rodinné právo v České republice. Kniha je určena soudcům v opatrovnickém soudnictví a rodinněprávně zaměřeným advokátům, ale může sloužit také pro vědecký výzkum v oblasti rodinného a procesního práva a jako informační základna o rodičovské odpovědnosti.
Publikace představuje specifickou učební pomůcku zaměřenou na řešení krizí v rodinách, jejichž život výrazně ovlivňuje mezinárodní prvek, zpravidla v podobě odlišné státní příslušnosti rodičů nebo místa k života, jež si rodina zvolila. Kniha je rozdělena na obecnou a zvláštní část. Obecná část se zaměřuje na objasnění rodičovského konfliktu jako společenského fenoménu a postavení dítěte v oblasti lidských práv včetně rozhodnutí ESLP v dané oblasti. Zvláštní část pak poskytuje podrobný přehled všech otázek souvisících s řešením problémů rodiny s mezinárodním prvkem. Obsahuje vymezení základního právního rámce, participační práva dítěte včetně praktických ukázek jejich realizace, řešení rodičovských konfliktů v oblasti rodičovské odpovědnosti a výživného a náhradní rodinnou péči a osvojení s mezinárodním prvkem.
Profesorka Milana Hrušáková je jednou z nejvýznamnějších osobností na poli
rodinného práva. O tom svědčí nejen početné publikace z její bibliografie, ale
i působení na akademické půdě, kde své bohaté zkušenosti předala celé řadě
studentů a kde svého času byla i děkankou. Autoři statí v této publikaci s
láskou vzpomínají na břitký humor, s jehož pomocí jim Milana Hrušáková
zprostředkovávala vhled do rodinného práva. A někteří ve svých příspěvcích
zužitkovali onen humorný nádech, který je v mnohdy tristních situacích, do
nichž se rodiny (a jejich právníci) dostávají, tolik potřebný. Statí i autorů,
kteří je sepsali, je v Poctě mnoho. Všechny jsou vysoce kvalitní. Pohybují se
od pohledů na ryze české rodinné právo ve všech jeho souvislostech, přes
náhledy do cizích jurisdikcí, až po mezinárodněprávní přesahy a konotace. Je
vidět, že autoři přistupovali ke svým příspěvkům s láskou i úctou a že
zužitkovali naplno svou výjimečnou erudici, aby vzdali hold jubilantce. Milá
paní profesorko, vděčíme Vám za mnohé. Ať je tato kniha alespoň malým
poděkováním za vše, co jste pro české rodinné právo udělala a co ještě v
budoucnosti uděláte. Do monografie přispěli: Mgr. Tamara Čipková, PhD.; doc.
JUDr. Petr Dostalík, Ph.D.; doc. JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D.; doc. JUDr. PhDr.
David Elischer, Ph.D.; prof. JUDr. Svetlana Ficová, CSc.; doc. JUDr. Ondřej
Frinta, Ph.D.; JUDr. Dita Frintová, Ph.D.; JUDr. Gabriela Halířová, Ph.D.;
Mgr. Martin Hamřik, PhD.; JUDr. Klára Hamuľáková, Ph.D.; doc. PhDr. Lenka
Holá, Ph.D.; doc. JUDr. et Mgr. Ondřej Horák, Ph.D.; prof. JUDr. Jan Hurdík,
DrSc.; JUDr. Michal Janoušek, Ph.D.; Mgr. Martin Kornel, Ph.D.; JUDr. Daniela
Kovářová; prof. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D.; doc. JUDr. Filip Melzer,
Ph.D., LL.M.; JUDr. Lucie Melzerová, Ph.D.; Mgr. Petra Měšťánková, Ph.D.;
JUDr. Ondřej Mocek; JUDr. Petr Osina, Ph.D.; JUDr. Jana Petrov Křiváčková,
Ph.D.; JUDr. Jindřich Psutka, Ph.D.; JUDr. Ing. Romana Rogalewiczová, Ph.D.;
prof. JUDr.; Kateřina Ronovská, Ph.D.; JUDr. Miroslav Sedláček, Ph.D., LL.M.;
prof. JUDr. Vladimír Sládeček, DrSc.; doc. JUDr. Petr Smolík, Ph.D.; doc.
JUDr. Filip Ščerba, Ph.D.; JUDr. Renáta Šínová, Ph.D.; doc. JUDr. Petr Tégl,
Ph.D.; prof. JUDr. Ivo Telec, CSc.; JUDr. Tomáš Tintěra, Ph.D.; prof. JUDr.
Peter Vojčík, CSc.; JUDr. Lenka Westphalová, Ph.D.; Mgr. Anna Zemandlová,
Ph.D.; JUDr. Michaela Zuklínová
Monografie se zaměřuje na řízení ve věcech rodinného práva a představuje první publikaci tohoto druhu v ČR. Vznikla jako výstup grantového projektu na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, jehož cílem je podrobně analyzovat právní úpravu rodinněprávních řízení. Kniha je výsledkem spolupráce odborníků z oblasti rodinného a civilněprocesního práva z univerzit a institucí v ČR, SR a Německu, přičemž některé příspěvky byly prezentovány na konferenci v květnu 2010. Publikace reaguje na absenci zvláštního kodexu pro rodinněprávní řízení a snaží se poskytnout zákonodárcům odborné názory na aktuální stav této oblasti, což by mělo usnadnit přípravu budoucí právní úpravy. Text je rozdělen do tří částí: úvodní část nabízí obecný pohled na právní úpravu s důrazem na zahraniční praxi, druhá část se soustředí na otázky řízení ve věcech nezletilých a závěrečná část se věnuje rodinněprávním řízením s mezinárodním prvkem. Publikaci obohacují praktické zkušenosti autorů a je doplněna bohatým poznámkovým aparátem s odkazy na použité prameny.
Publikace je komplexním výkladem civilního práva procesního. Její první díl se v úvodu zabývá instituty, které jsou společné jak spornému řízení, tak tzv. nesporným řízením. Poté se podrobně věnuje civilnímu sporu. Výklad procesních norem doprovází praktické ukázky jejich aplikace.
Publikace přináší podrobné pojednání o nesporném soudnictví v České republice, a to jak o jeho teoretickoprávních východiscích, tak o jeho konkrétní aktuálně platné a účinné právní regulaci. Rozsáhlé a komplexní zpracování jednotlivých řízení, která jsou v současné době upravena v zákonu č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, je pro přehlednost sestaveno do jednotné struktury výkladu každého řízení a doplněno praktickými příklady a rozšiřujícími poznámkami.
Ve své další části publikace poskytuje odborné výklady o rozhodčím řízení, které v České republice nyní představuje jedinou formu alternativního řešení sporu, jejímuž výsledku zákon přiznává účinky prostřednictvím státního donucení vykonatelného rozhodnutí. Věnuje se především rozsáhlé judikatuře k zákonu č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
Poslední část publikace se s ohledem na rostoucí počet případů zahrnujících mezinárodní prvek věnuje objasnění pramenů tato řízení regulujících a postupů, kterými jsou civilněsoudní řízení s přeshraničními přesahy ovládána.
Publikace je pro svou komplexnost i formu zpracování vhodnou pomůckou nejen při studiu práva, ale i při každodenní praxi advokátů, soudců, státních zástupců, soudních exekutorů či správních úřadů.
Kniha přináší multidisciplinární pohled na problematiku rodičovských konfliktů. Zaměřuje se na možné nástroje jejich řešení s důrazem na nejlepší zájem dítěte. Dynamickému konceptu nejlepšího zájmu dítěte se publikace věnuje nejen z teoretického, ale zejména z praktického hlediska, neboť podává návod, jak jej v praxi posoudit a vyvážit v poměru k ostatním relevantním zjištěním.
Značnou pozornost věnují autorky procesní stránce řešení rodičovských konfliktů. Nabízí pohled prostřednictvím profesí, které se těmito konflikty zabývají, jako jsou zejména soud, orgán sociálně-právní ochrany dětí, advokát, mediátor, poradny a jiné subjekty. Autorky docházejí k závěru, že nejefektivnějším způsobem vyřešení konfliktu je propojení všech uvedených profesí a jejich spolupráce.
Publikace představuje komplexní zpracování problematiky exekučního řízení a řízení insolvenčního jako součástí civilního procesu. Zabývá se exekučním právem v jeho obecné podobě, jakož i konkrétními právními normami upravujícími v současné době v České republice nucenou realizaci výkonu práv v části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a v zákonu č. 120/2001 Sb., exekuční řád. Podrobné pojednání o právu insolvenčním v jeho nestandardním pojetí dodržuje systematiku zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. V neposlední řadě je výklad věnován také části páté občanského soudního řádu, která má specifickou povahu a spolu se zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, tvoří právní rámec soudní kontroly činnosti orgánů veřejné správy.
I s ohledem na graficky oddělenou systematiku svého textu může být publikace vhodnou pomůckou při zpracování odborných analýz týkajících se insolvenčního či exekučního práva, popř. ochrany soukromých subjektivních práv, do kterých bylo orgány veřejné správy zasaženo, dále při studiu práva, jakož i při každodenní praxi advokátů, soudců, soudních exekutorů, insolvenčních správců či správních úřadů.
Kniha přináší komplexní analýzu současné právní úpravy řízení o určení a popření rodičovství. Je rozdělena do tří základních částí, v nichž se postupně věnuje obecně problematice nesporného řízení, určování mateřství a v nejrozsáhlejší třetí části řízení o určení a popření otcovství. Objasňuje, z jakýchdůvodů není možné vést řízení o popření mateřství, ale pouze řízení o určení mateřství, kdo může podat návrh na zahájení řízení a jak má řízení z důkazního hlediska probíhat. U otcovství se zabývá možností vést řízení z pohledu práv tzv. putativního otce, který se podle současné právní úpravy nemůže domáhat popření otcovství, respektive není k tomu aktivně věcně legitimován. Publikace odpovídá na otázku, zda současné úpravy možné vést řízení o neplatnosti souhlasného prohlášení otcovství a poté co dospěje k závěru, že to možné není, vysvětluje, proč je možné tyto otázky řešit pouze v rámci řízení o popření otcovství, neboť jinak by byla závažně narušena právní jistota. Putativnímu otci tak přísluší pouze možnost podat podnět k zahájení řízení podle § 793 občanského zákoníku, kterým může soud popřít otcovství i bez návrhu. Se zaměřením především na procesní právo jsou v knize podrobně řešeny otázky účastenství a smrti účastníka v řízení, přípustnosti opravných prostředků, náhrady nákladů řízení i důležité otázky dokazování, především prostředky, kterými lze donutit účastníka, aby se podrobil znaleckému dokazování. O autorce: Renáta Šínová se věnuje civilněprocesnímu a rodinnému právu. Působí v advokacii i v akademické sféře na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Je spoluautorkou komentářů, učebnic a odborných monografií, autorkou řady článků a také členkou pracovní komise Legislativní rady vlády.
