Sylva Ficová Reihenfolge der Bücher

The sweeping new novel from New York Times bestselling author Katherine Arden.'Absolutely incredible; I had chills all through reading it.' Shannon Chakraborty'This exquisite novel took me over like a haunting ... One of the best historical fantasies I've ever read' Emma Toerzs'Darkly beautiful and deeply humane ...

Britský filosof Rupert Read tematizuje jako nejnaléhavější problém dneška změnu klimatu a ohrožení naší planety. Jestliže skutečně rychle směřujeme k zániku naší civilizace v podobě, jak ji dosud známe, nesmíme podle Reada před celoplanetární krizí zavírat oči, naopak si musíme uvědomit, jak neudržitelná je současná (klimatická) politika. Civilizace však ještě není ztracená, naději na její transformaci autor spatřuje v realistickém, lokálním a komunálním klimatickém aktivismu.

England in der Zukunft: 99 % der Frauen sind unfruchtbar. Nur durch gefährliche medizinische Verfahren ist es ihnen noch möglich, schwanger zu werden. Doch auch dann können sie ihr Mutterglück nicht genießen: Die totalitäre Regierung überwacht alle Eltern und entreißt ihnen beim kleinsten Fehltritt ihr Kind. Daher will Kit keine Kinder – bis sie sich verliebt. Als ihre Tochter Mimi auf die Welt kommt, scheint ihr Glück perfekt. Dann jedoch erhält Kit eine Verwarnung nach der anderen und steht kurz davor, Mimi an den Staat zu verlieren. Aber Kit wird um Mimi kämpfen. Koste es, was es wolle …

„Tato kniha je o lidech, kteří se snaží vyřešit problémy způsobené lidmi, kteří se snaží řešit problémy,“ komentuje soubor svých reportáží autorka. Zatímco v předchozí knize Šesté vymírání, za kterou získala Pulitzerovu cenu, názorně dokládá, jak je působením člověka svět přírody proměňován v samotné své podstatě, v novince Pod bílou oblohou se rozhodla zachytit posun v myšlení některých klimatologů: tytéž intervence, které naši planetu ohrožují, jsou těmito vědci stále častěji považovány za jedinou naději na její záchranu. Kniha, která umí být současně inspirativní i děsivá, nepostrádá nádech temného humoru, především však představuje originální pohled na éru antropocénu.

Toto je příběh Davida Placzka, nejstaršího syna židovských idealistických průkopníků v Palestině — německé matky a českého otce. David zde bohatým a jedinečným jazykem popisuje, jaký byl jeho každodenní život a jak přežil holokaust daleko od své vlasti a domova. Svou osobní historii prokládá dějinami světa, vzpomínkami, které obsahují jak dojmy z první ruky, tak historická fakta.Je to svědectví o dobru i zlu, o schopnosti lidstva tvořit, nebo děsivě ničit. Je to příběh, který ukazuje, jak i jednoduchá rozhodnutí, ať už ukvapená či racionální, nemilosrdně určují další běh lidského života.David dokončil psaní svých pamětí v roce 2004 v australském Melbourne. Před svou smrtí v září 2008 nás požádal, aby byl jeho popel rozptýlen v zátoce Port Phillip Bay, kudy do Austrálie vstoupil. Chtěl tím vyjádřit svůj vděk zemi, která se mu stala domovem. Zanechal po sobě pouze soubor se svým příběhem, kterému jsem se souhlasem rodiny jako Davidova milovaná neteř směla dát v roce 2016 knižní podobu. Česky nyní kniha vychází poprvé.S láskyplnou vzpomínkou ji věnujeme autorovi — Davidu Placzkovi.

Temná místa skrývají pravduV městečku na odlehlém australském venkově zmizí dvanáctiletá Esther cestou ze školy domů. Místní komu­nitu její zmizení uvrhne do víru smut­ku a podezření. Během jara, nejtep­lejšího za posledních několik desítek let, přijíždí detektiv seržantka Sarah Michaelsová a začíná s vyšetřováním případu. Ronnie, nejlepší kamarádka Ester, je velice vytrvalá a odhodlaná přivést Esther zpátky domů.Jejich spolužák Lewis prozradí Ron­nie, že to odpoledne, kdy Esther zmi­zela, ji viděl s podivným mužem u po­toka. Ronnie má pocit, že je o krok blíž k tomu, aby Esther našla. Proč ale Lewis odmítá mluvit s policií? A kdo další lže o tom, co se vlastně Esther stalo?Román zkoumá vztahy mezi lidmi i to, o co se snažíme, co necháváme za sebou a před čím nikdy neutečeme.

V období klasického kapitalismu firmy nacházely inovativní způsoby, jak ze zdrojů vyrobit produkt, který lze následně přinést na trh a tam ho prodat. S nastolením obchodního modelu největších technologických společností dneška však přichází zásadní změna: zdrojovým materiálem se stává samotná lidská zkušenost, která je jednostranně získávána a měněna na data, posléze zpracovávána pokročilou inteligencí známou jako machine learning a přetavena v nový typ produktu (předpovídané chování) a následně obchodována na novém typu trhu (trh s budoucím chováním). Co s našimi společnostmi udělá toto odevzdání kontroly nad naším chováním do rukou firem, vše? A zbývají nám ještě nějaké sebeobranné mechanismy?