Karel Milota Bücher

Básnická sbírka současného českého básníka a držitele Ceny Jaroslava Seiferta za rok 1997.

Soubor složitě a netradičně pojatých próz, jejichž motivem je mimo jiné zločin.

Poezie Karla Miloty je jedním z nejpodivuhodnějších básnických labyrintů, které u nás najdeme. Milota není básníkem pro každého. Jeho poezie není snadno dostupná: klade značný odpor jak rozumu, tak citu. Může nás pohltit a nepustit, stejně jako nás někdy nemusí vůbec přijmout — točí se ve spirálách mnohohlasných významů, v aliteracích a eufoniích, které se někdy samy ztratí v sobě. Hra přestává být zábavou a stává se nudným tkalcovským stavem, vše je podřízeno struktuře, která se stává zaumnou a běžnému čtenáři nepřístupnou…

Posledním přáním prozaika, básníka a překladatele Karla Miloty bylo, aby v novém, přepracovaném vydání vyšla knížka jeho povídek Noc zrcadel. Ta když v osmdesátých letech poprvé a naposledy vyšla v pražském nakladatelství Mladá fronta, byla to mimořádná literární událost – kniha svou kvalitou zapůsobila mezi kritiky i čtenáři jako zjevení. Autor s jejím zněním však nebyl spokojen. Při řazení povídek musel tehdy učinit ústupek dobové cenzuře a i samo znění povídek zpětně považoval za nedopracované. V posledních měsících svého života proto intenzivně pracoval na definitivním znění knihy, které nyní předkládáme čtenářům. Kniha je vydána v grafické úpravě, kterou si Karel Milota přál. Její součástí jsou na obálce reprodukce obrazů autorova přítele, malíře Jaroslava Kocha Sol et Luna, které daly název klíčové povídce svazku. Doslov napsal básník Petr Král.

Iniciační etudy v asociativní a málosyžetové, či až docela nesyžetové próze. Bezstarostná hra asociací, přeskoků, karambolů a transformací představ, mozaikovitost, těkavost, chaotičnost, povídavost - snaha o vytvoření jazykového analogového modelu infantilní nesoustředěnosti a fragmentárnosti vzpomínek na dětství.

Experimentální román, v němž se bloudí symbolickým labyrintem života a smrti, aby bylo nalezeno jedno místo a objevena jedna žena.

Autorova básnická tvorba z 60. až 80. let minulého století.

Kniha představitele meziválečné avantgardy je výborem z povídkových sbírek Elektrické povídky, Patetické povídky, Taneční povídky a Prapovídky, které autor vydal v letech 1927 – 1930. Pro Raffelovy příběhy je typické okouzlení technikou, ale i přírodou. Motivem spojujícím řadu povídek je také podivuhodná postava Elektrického kouzelníka.

1836 in Sankt Petersburg uraufgeführt, ist Gogols »Revisor« die erste russische Gesellschaftskomödie. Die in Form einer Verwechslungskomödie gekleidete Satire über Korruption und Ämtermissbrauch wurde von der Kritik zunächst zwiespältig aufgenommen. In der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts avancierte Gogol mit seinem zunehmend erfolgreichen Stück zum Klassiker. »Im ›Revisor‹ beschloss ich, alles Schlechte, das ich nur kannte, zusammenzutragen und mit einem Schlag dem Gelächter preiszugeben.« Nikolaj Gogol

Obsáhlý svazek přináší prózy Karla Miloty, nalezené v jeho pozůstalosti. Nejrozsáhlejší je román Hora, který Karel Milota začal psát na sklonku 60. let a přepracoval v letech 90., kdy ho již téměř dokončil. Jde o mrazivý příběh z počátku 50. let, v němž autor mistrně kombinuje vlastní strhující děj z úryvky z dobového tisku, lteratury či filmových týdeníků... Moderní, dechberoucí próza o jednom z nejděsivějších období českých dějin, kdy smrt doslova visela ve vzduchu. Následuje próza Pohřeb, ucelený, strhující fragment románu Moller, popisující vznik a průběh druhé pražské defenestrace a vznik českého stavovského povstání, próza Symfonie v modré a dva jedinečné, ucelené fragmenty románu Oblouk, zachycující sebevraždu architekta bechyňského mostu, obviněného z kolaborace s nacisty. Milota se v knize představuje jako jeden z největších českých prozaiků druhé poloviny 20. století.