Pavla Bošková Bücher

Doba z druhé ruky je výjimečné dílo autorky, která získala prestižní literární ocenění v Rusku, Evropě a USA. Kniha se zaměřuje na období po pádu komunistického režimu a rozpad sovětského impéria, kdy občané zažili zklamání a dezorientaci. Text je složen z desítek autentických hlasů, které autorka zaznamenala během rozhovorů s různými lidmi. Ti vyprávějí o svých vírách v sovětský systém, o válkách, gulazích a Černobylu. Před čtenářem se odkrývají rozmanité osudy, z nichž vyvstávají společná traumata a obsese. Hrdinové považují srpen 1991, kdy se statisíce Rusů postavily proti pučistům, za vrchol svobodného vzepětí společnosti, avšak následovalo vystřízlivění. Kapitalismus byl vnímán jako velký supermarket, ale realita přinesla inflaci, zločinnost a korupci. Kniha nabízí hlubokou sondu do ruské společnosti a pomáhá porozumět jejímu současnému vývoji. Nutí čtenáře zamyslet se nad identitou Ruska, oblibou autokrata Putina a vnímáním Stalina. Zkoumá, proč je velkoruský šovinismus stále živý a militantnější. Dílo bylo oceněno řadou významných cen, včetně Prix Médicis a Mírové ceny německých knihkupců.

Der Krieg, den die UdSSR 1979–1989 in Afghanistan führte, gilt als das „sowjetische Vietnam“. Eine Million Soldaten durchlebte das Grauen, mindestens 50.000 starben. Das Regime selbst verschwieg der Öffentlichkeit die brutale Realität des Kriegs. So wurden die verstümmelten Leichen der gefallenen Soldaten den Angehörigen nur in zugeschweißten Zinksärgen übergeben. Umso schockierter reagierte die Gesellschaft in Russland, als Anfang der 1990er Jahre das wahre Ausmaß der Tragödie bekannt wurde – auch durch Alexijewitschs mutiges Buch „Zinkjungen“. Darin lässt sie überlebende Soldaten, Krankenschwestern, Witwen und Mütter von Gefallenen zu Wort kommen und führt uns so das Trauma einer ganzen Gesellschaft vor Augen.

Chlast – slast. Výbor nejlepších opileckých povídek z ruské staré i nové klasiky: Tolstoj, Arcybašev, Garšin, Čechov, Gorkij, Leskov, Andrejev, Kuprin, Averčenko, Zoščenko, Šukšin a Prilepin. Opice ve všech možných podobách, od lehké špičky po devastující „kalby“. Bílé myšky jsou v těchto povídkách to nejpříjemnější, co lze v deliriu vidět. Povídky zábavné, poučné i kratochvilné, zkrátka ruská klasika, jak ji máme rádi…

Ruská satira má hluboké kořeny. Již sám název této knihy je ironickým odkazem na podobnou sovětskou tradici malých, povětšinou oslavných próz.Autor však píše o zcela jiné vlasti, než byla ta sovětská, a jeho povídky mají leckdy podobu politických thrillerů. Z různých úhlů rentgenuje ruskou „demokracii“ z počátku 90. let minulého století, odkrývá panoptikum lidských typů, počínaje společenskou smetánkou přes realitu zbohatlického života „nových Rusů“, vztahy uvnitř vědecké komunity nebo myšlenkově deviantně účelové prostředí reklamní agentury. Svůj sociální ostrovtip a sžíravý sarkasmus ale nemilosrdně cílí i do prostředí „obyčejných“ lidí. Pro druhé vydání je kniha rozšířena o dvě nové povídky.