Eva Bendová Bücher

Features drawings and sketches by Jan Kotěra, František Tichý, Hugo Boettinger and Vincenc Beneš executed on napkins, bills, playbills etc.

Velká monografie Joži Uprky vznikla za příležitosti stejnojmenné výstavy v Praze, kde se poprvé ve velkém rozsahu prezentovalo Uprkovo dílo. V knize naleznete jak dobové fotografie samotného umělce, jeho rodiny, přátel a významných malířských kolegů, tak převážnou část Uprkových děl. Na knize se podílela celá řada našich významných uměleckých teoretiků a autorit. Krásným způsobem dává kniha nahlédnout do zamilované Uprkovy oblasti a to Moravského Slovácka, které nebylo nikdy tak věrně a s láskou zachycené.

Pražské kavárny konce devatenáctého století a první poloviny století dvacátého byly skutečným fenoménem. Slavná Unionka, kavárna Arco, Slavia, Café Louvre, Montmartre, Nizza, Juliš: v těchto zařízeních se psaly kulturní i politické dějiny. Některé z tehdy proslulých kaváren fungují i dnes. Výjimečně se v nich uchovala i atmosféra oné doby. To je ovšem jen zlomek někdejší slávy, se kterou se dnes setkáváme především prostřednictvím vzpomínek, obrazů a archivních fotografií. Při příležitosti rozsáhlé výstavy v Muzeu hlavního města Prahy nazvané Pražské kavárny a jejich svět vydává nakladatelství Paseka ve spolupráci Muzeem výpravnou obrazovou publikaci věnovanou právě zlaté éře pražského kavárenského života.

Kniha přináší příspěvky k 38. ročníku plzeňského mezioborového sympozia, věnovaného tématu času v životě člověka a společnosti „dlouhého“ 19. století. Autoři jednotlivých studií věnují pozornost jak prožívání a vnímání času z pohledu různých společenských vrstev – aristokracie i neprivilegovaného obyvatelstva venkova a měst –, tak i různým významům či hodnotám přisuzovaným času minulému, přítomnému i budoucímu. Čas a jeho sledování zejména v pracovní sféře jsou zde nahlíženy jako účinné prostředky disciplinace, uměnovědné příspěvky však představují i rozmanité projevy snahy člověka 19. století vymanit se z diktátu přesně odměřovaného času.

Neony ozářily noční tvář města a vnesly do jeho ulic tajemství a moderní životní styl. Vábily k návštěvě do obchodních domů. Sváděly ke vstupu do restaurací. Dotvářely mámivou atmosféru filmů z dvacátých a třicátých let, kdy se jejich sláva šířila Evropou a Amerikou. Staly se symbolem tužeb moderního člověka. V českých zemích jim vtiskli avantgardní estetiku slavní tvůrci, jako byli Ladislav Sutnar nebo František Zelenka, a povýšili tak světelnou reklamu o umělecký výraz. Po druhé světové válce se neon stal i nástrojem propagandy, ale to už jeho sláva postupně upadala až k dnešnímu zapomnění. Archivní fotografie, film a časopisecky publikované návrhy z doby zlaté éry neonu jsou pramenem knižního zpracování tématu v dalším svazku edice Zmizelá Praha.

V roce 2010 získala Národní galerie v Praze nečekané dědictví s více než dvaceti uměleckými díly významných autorů moderny. Unikátní soubor pochází ze sbírky MUDr. et RNDr. Aleny Žižkové-Lind (1926–2009), která jej původně chtěla odkázat anonymně, ale na poradu přátel se v poslední vůli k jejímu vlastnictví přihlásila. Národní galerie rozhodla celou sbírku vystavit nejen pro její ojedinělost, ale také z respektu k mecenášskému gestu. Nečekané dědictví s kolekcí obrazů a prací na papíře je obsahově velmi sourodé a odkrývá sběratelčinu zálibu v autorech s vazbami na Francii, mezi nimiž byli surrealisté Toyen a Jindřich Štyrský, Josef Šíma, Jan Matulka, malíř Bretaně Jan Zrzavý, Rudolf Kremlička, František Tichý, František Muzika nebo Španěl Honorio Garcia Condoy.

Kniha obsahuje příspěvky z 36. ročníku plzeňského sympozia, v jehož rámci pokračovala debata o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech. Více než tři desítky vědců zde z různých perspektiv nahlížejí na události, jež v 19. století vyvolávaly vzrušení a neklid v obyvatelstvu českých zemí – od povodní a požárů přes dopravní neštěstí až po státní bankrot. Autoři v jednotlivých kapitolách pozorují, jak na takové události reagovali spisovatelé, jak je zobrazovali výtvarní umělci, a také uvažují o strategiích zvládání následků katastrofického dění, které se uplatňují nezřídka i v dnešním světě (například životní pojištění nebo předpisy požární ochrany).