Robert Šimůnek Bücher

Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty. Ta vědoma si svého výsadního společenského postavení, podpořeného stavovským uspořádáním mocenských sil po Lipanech, začala v polovině 15. století nejrůznější cesty, jejichž prostřednictvím chtěla navenek zdůraznit svůj étos, svoji starobylost i svoji jedinečnost. Šlechtické snahy o ovládnutí paměti se promítaly jak do podob nejrůznějších staveb světského i církevního charakteru, tak do konstruování rodových pověstí i vizuálních symbolů v podobě erbů, portrétů či náhrobků. Autor všechny tyto problémy sleduje jak s důrazem na detail, tak v širokém společenském kontextu druhé poloviny 15. a počátku 16. věku, v němž se zdánlivě jedinečné jevy šlechtické reprezentace ve skutečnosti jeví jako vědomé projevy kolektivně sdílené šlechtické identity a kultury.

Spojení dvora a církve vyvolává rozporuplné dojmy, přesto nejlépe vystihuje minulost. Světský dvůr vládce, jako prostor pro elitu, vznikal v těsných kontaktech s církví. Muži dvora a církve tvořili pilíře společnosti a pořádku, přičemž jejich světský život plynul vedle duchovního života zasvěcených službě Bohu. Klérus, který se pohyboval na světských dvorech, měl významnou roli a byl na úrovni nobility. Vzdělanci byli součástí diplomacie doma i v zahraničí, a kanceláře vladařů se hemžily psacími potřebami a archiváliemi. Duchovenstvo zajišťovalo různé služby, jako jsou zpovědi, křty, manželství a poslední pomazání, a hrálo klíčovou roli při důležitých událostech v životě vládnoucích rodin. Světský a duchovní svět se na panovnickém dvoře prolínaly, ať už v běžných dnech, nebo během slavností. Křty, biřmování, sňatky a korunovace se neobešly bez duchovních. Kapitoly knihy se však zaměřují na každodenní život a architekturu, a vyhýbají se dvorským ceremoniím, které byly již zpracovány v předchozích svazcích. Tímto způsobem se představují situace z běžného života a výjevy z každodenního prostoru.

Kniha se zaměřuje na kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách, rozčleněná do dvou částí. První oddíl "Páni z Rožmberka 1250-1520" zkoumá osudy osmi generací rodu a zahrnuje kapitoly o majetkové držbě, uplatnění Rožmberků v hierarchiích, sňatkové politice, rožmberských hradech a rezidencích, klášterech, vzdělanosti a kulturním mecenátu. Dále se věnuje rodovým tradicím. Druhý oddíl "Kostel a kostelní okrsek jako sociální prostor" analyzuje sociální dějiny pozdně středověkých Čech na základě písemných a hmotných pramenů z rožmberské domény. Mapuje farní síť a církevní struktury, situaci farářů a každodenní život farní obce. Zkoumá vznik a založení kostela, jeho podobu a typologii s ohledem na anonymní kameníky a umělce, kteří je budovali. Závěr práce zakotvuje studii do širšího rámce aktuálního výzkumu dějin rodu Rožmberků a jejich domény, přičemž přináší přehled literatury k tématům, jež byla v knize pojednána jen okrajově.

Historický atlas města obsahuje úvodní textovou část (urbanisticko-historický vývoj města), mapovou část a výběrovou bibliografii. Nejobsáhlejší barevná mapová část zahrnuje na více než 40 listech staré mapy a plány města od 18. století v plynulé řadě do současnosti (územní plány), reprodukce vedut a vyobrazení města a jeho částí, od 17. století opět do současnosti (pro novější období včetně fotografií, pohlednic a pětice leteckých snímků města); všechny publikované položky jsou opatřeny popisky a zpravidla i komentáři. Bibliografie obsahující řádově 400 položek k dějinám města.

Historický atlas měst České republiky je vydáván v jednosešitových svazcích, zahrnujících základní vývojové tendence města, hlavní srovnávací kartografické prameny, výběrové individuální kartografické prameny a rekonstrukční (tematické historické) mapy, zobrazující kartografickou metodou nejvýznamnější témata z dějin jednotlivých měst.

V předkládané knize, věnované „obrazům šlechtických panství“, se autor zajímá, proč vlastně tyto „obrazy“ vznikaly, co a jak zachycovaly, jakou mohly mít podobu a komu byly určeny. Ptá se po jejich objednavatelích a tvůrcích, ale především po tom, jaká byla jejich úloha ve šlechtické sebeprezentaci. Hranice mezi ideálem kulturní krajiny (s architekturou) a její někdejší reálnou podobou byla nezřetelná – nebudeme-li proto staré obrazy vnímat jen jako „dávné fotografie“, prozradí nám toho až nečekaně mnoho.

Historický atlas měst České republiky je vydáván v jednosešitových svazcích, zahrnujících základní vývojové tendence města, hlavní srovnávací kartografické prameny, výběrové individuální kartografické prameny a rekonstrukční (tematické historické) mapy, zobrazující kartografickou metodou nejvýznamnější témata z dějin jednotlivých měst. 11. svazek edice Historických atlasů měst České republiky – Český Krumlov obsahuje množství srovnávacích map, staré mapy, staré i novodobé fotografie města, pohlednice, veduty, letecké snímky a rekonstrukční mapy. Obraz města přibližuje rovněž textová část a dokumentují bohaté ikonografické materiály.

Autor se v publikaci zabývá šlechtickou majetkovou držbou a její teritoriální správou v době pozdního středověku a raném novověku v Čechách. Jako konkrétní příklad posloužilo autorovi rožmberské panství.

Publikace v sedmi kapitolách mapuje směry a možnosti studia barokních krajin a současně spektrum využitelných pramenu (text – obraz – mapa – terénní výzkum), jejich interpretační potenciál z hlediska historické geografie i kulturních dějin. Kapitoly mají dvojí základní rovinu, mikro- a makropohled (sondy a jejich obecné interpretace), vedoucí k zamyšlení nad možnostmi i limity rekonstrukce historických krajin a výpovědí jednotlivých typů pramenů. Koncepce knihy vychází z širšího rámce studia barokních krajin v Čechách (cca 1650–1800), nastíněného v úvodní stati.