Robert Šimůnek Bücher

Erziehung und Bildung sind Fundamente der menschlichen Gesellschaft und Kultur. Zugleich reflektieren sie sowohl das Selbstverständnis als auch die Fremdwahrnehmung einzelner gesellschaftlicher Gruppen. Die Beiträge dieses Bandes widmen sich verschiedenen Erziehungskonzepten und differenzierten Wegen der Vermittlung oder des Erwerbs von Bildung im späten Mittelalter anhand von böhmischen und mitteleuropäischen Beispielen: Höfische Erziehung und Fürstenspiegel, gelehrte Buchkultur, Frauenerziehung und Künstlerausbildung.

Kollokationen, Kommunikationsroutinen und andere formelhafte Wortverbindungen werden für den Zweitspracherwerb zunehmend als relevant betrachtet, doch stellt ihr Erwerb selbst fortgeschrittene Fremdsprachenlerner vor Probleme. Lerngelegenheiten liegen hier vor allem im kommunikativen Sprachvollzug selbst, denn dieser bietet gleichermaßen Möglichkeiten zu Gebrauch, Erwerb und Festigung formelhafter Sprachelemente. Dieser Band stellt die Untersuchung eines internetgestützten Kommunikationsprojektes vor, das mit Muttersprachlern und Lernern des Englischen zu Beginn ihres Hochschulstudiums durchgeführt wurde. Die Befunde zeigen, dass Lerner bei der Texterstellung in erheblichem Maße auf formelhafte Sprachelemente fokussieren und Schwierigkeiten bei deren Formulierung anzeigen, ohne jedoch mit Bewältigungsstrategien gerüstet zu sein. Insgesamt weist dies auf die Notwendigkeit produktionsorientierter Hilfestellungen hin, die im Rahmen solcher Kommunikationsprojekte auch auf Lernerbedürfnisse treffen.

Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty. Ta vědoma si svého výsadního společenského postavení, podpořeného stavovským uspořádáním mocenských sil po Lipanech, začala v polovině 15. století nejrůznější cesty, jejichž prostřednictvím chtěla navenek zdůraznit svůj étos, svoji starobylost i svoji jedinečnost. Šlechtické snahy o ovládnutí paměti se promítaly jak do podob nejrůznějších staveb světského i církevního charakteru, tak do konstruování rodových pověstí i vizuálních symbolů v podobě erbů, portrétů či náhrobků. Autor všechny tyto problémy sleduje jak s důrazem na detail, tak v širokém společenském kontextu druhé poloviny 15. a počátku 16. věku, v němž se zdánlivě jedinečné jevy šlechtické reprezentace ve skutečnosti jeví jako vědomé projevy kolektivně sdílené šlechtické identity a kultury.

Spojení dvora a církve vyvolává rozporuplné dojmy, přesto nejlépe vystihuje minulost. Světský dvůr vládce, jako prostor pro elitu, vznikal v těsných kontaktech s církví. Muži dvora a církve tvořili pilíře společnosti a pořádku, přičemž jejich světský život plynul vedle duchovního života zasvěcených službě Bohu. Klérus, který se pohyboval na světských dvorech, měl významnou roli a byl na úrovni nobility. Vzdělanci byli součástí diplomacie doma i v zahraničí, a kanceláře vladařů se hemžily psacími potřebami a archiváliemi. Duchovenstvo zajišťovalo různé služby, jako jsou zpovědi, křty, manželství a poslední pomazání, a hrálo klíčovou roli při důležitých událostech v životě vládnoucích rodin. Světský a duchovní svět se na panovnickém dvoře prolínaly, ať už v běžných dnech, nebo během slavností. Křty, biřmování, sňatky a korunovace se neobešly bez duchovních. Kapitoly knihy se však zaměřují na každodenní život a architekturu, a vyhýbají se dvorským ceremoniím, které byly již zpracovány v předchozích svazcích. Tímto způsobem se představují situace z běžného života a výjevy z každodenního prostoru.

Historický atlas měst České republiky je vydáván v jednosešitových svazcích, zahrnujících základní vývojové tendence města, hlavní srovnávací kartografické prameny, výběrové individuální kartografické prameny a rekonstrukční (tematické historické) mapy, zobrazující kartografickou metodou nejvýznamnější témata z dějin jednotlivých měst. Obsahuje textovou a mapovou část k dějinám, historické geografii, kartografii a ikonografii starého (v důsledku uhelné těžby zaniklého) i nového města Mostu v severozápadních Čechách.

Historický atlas měst České republiky je vydáván v jednosešitových svazcích, zahrnujících základní vývojové tendence města, hlavní srovnávací kartografické prameny, výběrové individuální kartografické prameny a rekonstrukční (tematické historické) mapy, zobrazující kartografickou metodou nejvýznamnější témata z dějin jednotlivých měst. Obsahuje textovou a mapovou část k dějinám, historické geografii, kartografii a ikonografii královského města Sušice v jihozápadních Čechách, charakterizovaného dochovaným středověkým půdorysem, domovní zástavbou od renesance po současnost a také jedinečným krajinným rámcem, do něhož přesáhla posvátná krajina v bezprostředním okolí města.

Kniha se zaměřuje na kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách, rozčleněná do dvou částí. První oddíl "Páni z Rožmberka 1250-1520" zkoumá osudy osmi generací rodu a zahrnuje kapitoly o majetkové držbě, uplatnění Rožmberků v hierarchiích, sňatkové politice, rožmberských hradech a rezidencích, klášterech, vzdělanosti a kulturním mecenátu. Dále se věnuje rodovým tradicím. Druhý oddíl "Kostel a kostelní okrsek jako sociální prostor" analyzuje sociální dějiny pozdně středověkých Čech na základě písemných a hmotných pramenů z rožmberské domény. Mapuje farní síť a církevní struktury, situaci farářů a každodenní život farní obce. Zkoumá vznik a založení kostela, jeho podobu a typologii s ohledem na anonymní kameníky a umělce, kteří je budovali. Závěr práce zakotvuje studii do širšího rámce aktuálního výzkumu dějin rodu Rožmberků a jejich domény, přičemž přináší přehled literatury k tématům, jež byla v knize pojednána jen okrajově.

Historický atlas měst České republiky je vydáván v jednosešitových svazcích, které zahrnují vývojové tendence měst, srovnávací kartografické prameny, individuální kartografické prameny a rekonstrukční historické mapy, jež zobrazují klíčová témata z dějin jednotlivých měst. Mikulov představuje příklad cílené koncepce rezidenčního města v barokní krajině, známý jako sídlo dvou významných šlechtických rodů (Liechtensteinů a Dietrichsteinů). Komplex gotického hradu, přestavěného na barokní zámek, a přilehlý park, spolu s městem, jehož půdorys formují okolní kopce a pozůstatky židovského ghetta, vytvářejí unikátní urbanistický celek. Dominantní vrchol Kopečku s poutní kaplí a božím hrobem, dílo kardinála Dietrichsteina, doplňuje krajinný rámec města. Atlas obsahuje úvodní text o urbanisticko-historickém vývoji, mapovou část a bibliografii. Barevná mapová část zahrnuje 47 listů starých map a plánů města, včetně ghetta, zaniklých městských bran, hradu a zahrad, a reprodukcí vedut a fotografií od 16. století po současnost. Všechny položky mají popisky a komentáře. Bibliografie obsahuje přibližně 400 položek týkajících se historie města.

Historický atlas města obsahuje úvodní textovou část (urbanisticko-historický vývoj města), mapovou část a výběrovou bibliografii. Nejobsáhlejší barevná mapová část zahrnuje na více než 40 listech staré mapy a plány města od 18. století v plynulé řadě do současnosti (územní plány), reprodukce vedut a vyobrazení města a jeho částí, od 17. století opět do současnosti (pro novější období včetně fotografií, pohlednic a pětice leteckých snímků města); všechny publikované položky jsou opatřeny popisky a zpravidla i komentáři. Bibliografie obsahující řádově 400 položek k dějinám města.

Kutná Hora (zařazená na seznam UNESCO) náleží k nejhodnotnějším českým městským památkovým rezervacím, s unikátně dochovanou podobou středověké uliční sítě a velmi bohatým fondem světské i církevní architektury od gotiky po 20. století. Historický atlas města obsahuje úvodní textovou část (urbanisticko-historický vývoj města), mapovou část a výběrovou bibliografii. Nejobsáhlejší barevná mapová část zahrnuje na 51 listu staré mapy a plány města od 16. století v plynulé řadě do současnosti (územní plány), reprodukce vedut a vyobrazení města a jeho částí, od 17. století opět do současnosti (pro novější období včetně fotografií, pohlednic a pětice leteckých snímků města); všechny publikované položky jsou opatřeny popisky a zpravidla i komentáři. Bibliografie obsahující řádově 400 položek k dějinám města.