Pavel Mašarák Bücher

Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi? Měl německy diktátor vůbec v úmyslu na Československo zaútočit, nebo se stalo oběti jeho triku? Jak si již správně všiml Milan Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí, na tyto otázky lze odpovědět pouze tehdy, pokud bychom takovou možnost vyzkoušeli. Polský historik Piotr M. Majewski rozebírá právě takový scénář. Zamýšlí se nad tím, jak by mohla vypadat konfrontace s Německem, kdyby se Československo rozhodlo bojovat. Jeho knížka však není pojednáním z oblasti alternativní historie. Autor se snaží zhodnotit možnosti československé obrany na základě zkušeností – v České republice málo známých – z polsko-německé války v roce 1939. Představuje také německé válečné přípravy a geopolitickou situaci Československa. Na těchto základech krok za krokem analyzuje, jakou šanci by v hypotetické válce s wehrmachtem měly československé ozbrojené síly. Český čtenář najde v této knize také řadu zajímavých faktů o polské armádě a polské obranné válce v září 1939.

100 nejkrásnějších národních parků světa Největší poklady lidstva na pěti kontinentech Tato kniha vás zve na cestu za úžasnými přírodními krásami planety. Téměř každá krajina má své typické kouzlo a svou jedinečnou flóru a faunu, jež jsou v harmonii s klimatickými podmínkami a charakteristickými geologickými znaky. Nikoli bezdůvodně přírodní parky chrání a uchovávají poslední dobrodružství na naší planetě. Vydejte se za sopkami na Jávě či mayským ruinám, do země růžových plameňáků, k hoře původních obyvatel Austrálie nebo do savany s červenou půdou. Tato publikace s mnoha nádhernými fotografiemi vám zprostředkuje všechny krásy národních parků světa.

Jen málo dějinných postav má v historické paměti současné české společnosti tak nejednoznačnou pozici jako František Ladislav Rieger. I přes připomínání jeho osobnosti během význačných jubileí patří spíše k pozapomenutým postavám české historie. Jak je možné, že se někdo, kdo byl ve své době nazýván „vůdcem národa“ a u spoluobčanů se těšil nesmírné oblibě, začal poměrně rychle po své smrti vytrácet z veřejného povědomí? Právě na tuto otázku se pokouší odpovědět Pavel Máša. Autor nejprve sleduje Riegrův vztah k historii, jeho podíl na formování české historické paměti a jeho politiku paměti. Poté se věnuje Riegrově péči o vlastní dějinný obraz a představuje různá média, jejichž prostřednictvím chtěl Rieger formovat „image“ své veřejné činnosti pro současníky i budoucí generace. Pozornost je věnována také tomu, jak na Riegrův narativ reagovala tehdejší společnost. V úplném závěru se autor na základě nově získaných poznatků a dosavadního výzkumu pokouší zamyslet nad tím, do jaké míry staročeský politik svým počínáním dokázal ovlivnit podobu svého místa v historické paměti české společnosti.