Krisztina Tóth Bücher

Was sucht eine Leiche in einer Ausstellung? Wohin fahren die Gastarbeiter aus Siebenbürgen in ihrem Kleinbus? Was geschah mit der Frau, der der Kopf in einem Supermarkt plötzlich heruntergefallen war? Die Erzählungen Krisztina Tóths sind Momentaufnahmen, Spiegelscherben aus dem Ungarn der vergangenen Jahrzehnte. Die Lebenslügen hin und her geworfener kleiner Leute und ihre täglichen Übungen im Überleben. Ausgelieferte Jugendliche und Kinder, Obdachlose und Arme, sich abplagende Mittelschicht und lebensüberdrüssige Celebs. Uns allen scheinbar bekannte, banale Situationen. Die Akteure leben zwar an verschiedenen Orten und ihre Möglichkeiten und Wünsche weichen stark voneinander ab, aber eines haben sie gemeinsam: Sie stehen vor Augenblicken der Schicksalswende. Beinahe alle aber schieben die Entscheidung hinaus. Die unbeteiligt wirkende Erzählerin beobachtet diese Vorgänge aber leidenschaftlich und überaus empfindsam, als lese sie die Welt mit ihren eigenen Wunden. Sie schildert das vielfältige zwischenmenschliche Beziehungsgeflecht und während sie von schweren Schicksalen und zuweilen grotesken Szenen erzählt, blitzt überraschend ihr sublimer und sarkastischer Humor auf.

Krisztina Tóth, eine anregende und angesehene Vertreterin der modernen ungarischen Literatur, schildert in einzelnen Kapiteln jeweils die eigene Geschichte von Körperteilen (wie Herz, Bauch, Mund, Zunge, usw.) und dann verbindet sie diese wie Pixel, also Bildelemente in überraschenden Kombinationen miteinander. Menschen und Schicksale, brillant skizziert, treffen wie zufällig aufeinander. Durch das abwechselnde Annähern und Entfernen, Verkleinern und Vergrößern entsteht auch ein komplexes und fesselndes System der sich zuweilen vereinigenden Paare.

Barcode, Krisztina Toth's first substantial work in prose after four volumes of remarkable verse, consists of fifteen beautifully written and highly sensual short stories. Each story, apart from one, is told with poetic intensity and intimacy from a young, unnamed female narrator's point of view.

Zarážející a láskyplná pohádka ve třech dějstvích vypráví o dívce, která se narodila strádajícím lesním lidem a zůstala opuštěná. Naštěstí ji v lese najdou vesničané a přijmou ji za vlastní. Dívka roste do krásy, je milá, zdravá a šikovná – jenže nemluví. Netuší, že v lese žijí její sestry, netuší, že tam někde bloudí její původní rodina. Až se jednoho dne vydá na cestu rozpomínání… Krisztina Tóthová vypráví jazykem lidových pohádek příběh, při němž se člověku tají dech. Příběh o zavrženosti a adopci, o odpouštění a smíření se s minulostí, o možnosti pobývání ve dvou světech a v neposlední řadě o hledání a nalézání identity. Upřímná a odvážná kniha, která osloví dětského i dospělého čtenáře.

Všichni v tomto románu jsou sami. Malá holčička adoptovaná na konci čtyřicátých let, její pěstouni a později i její vlastní dítě, manžel a všichni příbuzní i známí: nedostatek lásky považuje každý bez výjimky za neměnný a jediný možný stav bytí. Životem se tito lidé protloukají na omšelé pavlači s oprýskanou omítkou a zápachem zeleninové kaše, na dosah ruky od bídy, na hony daleko od pomyslné normální existence. Potlačované pocity a vášně ovšem i tak občas pronikají na povrch a přinášejí osudové zvraty. Tento tísnivý a omezený, zároveň však průzračný svět je jako samo akvárium.

Egy baljóslatú kor baljóslatú városában akad egymásra a történész Giselle, az Új Egyetem docense és dr. Kreutzer pszichiáter, országosan ismert szegénységügyi szaktekintély. A tavaszi viharban felbukkan a nőt hetek óta követő Albert, a gyökereit kereső, intézetben nevelkedett fiú, és váratlanul meghal a pszichiáter idős édesanyja. A terápia során Giselle az ismeretlen fiú miatt merül el családja történetében, dr. Kreutzer pedig anyja hagyatékának selejtezése közben éli újra a sajátját.Tóth Krisztina szövevényes regényében egymást épp csak súroló életek tárulnak fel: nők és férfiak, feleségek és férjek, anyák és apák történetei, miközben a hatalom és gépezete a múlt eltemetésén munkálkodik szakadatlanul. A kényszerek és kényszerességek, torzítások és torzulások azonban időnként mindenkit érintő kataklizmákhoz vezetnek.A majom szeme egy krimi izgalmával, tűpontos megfigyelésekkel, részvéttel és humorral keresi és örökíti meg az eszmélés pillanatát.

Poetický hlas Krisztiny Tóth je subtílnou kombináciou silných vizuálnych prvkov, intelektuálnych reflexií a veľmi empatického, no často ironického dôrazu na scény, konflikty a postavy z každodenného sveta. Citlivý prístup k jazyku jej pomáha odhaľovať skryté či nepovšimnuté súvislosti vo vzťahu jazyka a skutočnosti. Zostavila a preložila Gabriela Magová.

Rozprávku napísala svetoznáma maďarská spisovateľka Krisztina Tóth, ktorá na jar ako väčšina z nás zostala uväznená vo svojom príbytku kvôli pandémii, a snažila sa vysvetliť svojej 8-ročnej dcérke, prečo nemôžu ísť von, ani do školy, stretávať sa so starými rodičmi, a čoho sa vlastne všetci tak boja. Vymyslela rozprávku o hnusnom víruse, Korone, príbeh, ktorý pomôže malým deťom, aby sa nebáli neviditeľného zla. S dôvtipom a zábavným spôsobom opisuje putovanie vírusu vo vzduchu a po mori a snahu vedcov nájsť vakcínu a zachrániť svet. Je veľmi dôležité deťom vždy jasne a zrozumiteľne vysvetliť, čo sa práve deje okolo nich a vo svete. Najlepšou formou pre pochopenie nepochopiteľných vecí je práve rozprávka.