Publikace je výsledkem dlouhodobého výzkumu raně novověkých památek, tzv. jablunkovských šancí, nacházejících se v horské oblasti Beskyd na pomezí České, Slovenské a Polské republiky. Ochrana hranic Slezska se stala klíčovou v 16. století v důsledku expanze osmanské říše do Evropy, přičemž budovaná opevnění chránila region téměř tři století. Tyto relikty patří mezi lépe zachované fortifikační systémy horských přechodů. Práce se zaměřuje na polní opevnění na slezsko-uherské hranici od druhé poloviny 16. do počátku 19. století, s cílem zachytit stavebně-historický vývoj jablunkovských šancí v širších souvislostech. Hlavní pozornost je věnována období do první poloviny 18. století, kdy hrozily vpády z Uher, a zkoumá jednotlivé stavební aktivity, vzhled opevnění a jejich zařazení do vývoje pevnostního stavitelství. Další oblastí zájmu je „lidský faktor“ – lidé, kteří opevnění projektovali, stavěli a bránili, a každodenní život v těchto strukturách, jak ukazují dochované prameny. Unikátnost jablunkovských šancí spočívá v jejich trvání téměř tři století, což podtrhuje význam obranného systému pro Slezsko, jak vyjádřil kronikář Fridrich Lucae v 17. století.
Martin Krůl Bücher






Zajatecké tábory Teschen v letech 2. světové války
- 38 Seiten
- 2 Lesestunden
Mosty u Jablunkova : včera a dnes = Mosty koło Jabłonkowa : wczoraj i dziś
- 296 Seiten
- 11 Lesestunden
Historie a současnost podnikání v Těšínském Slezsku
- 279 Seiten
- 10 Lesestunden
46. publikace z ediční řady Historie a současnost podnikání v regionech ČR. Historickou část zpracoval kolektiv autorů Martin Krůl, Pavlína Nováková, Ilona Pavelková; autorská spolupráce na druhé části Jana Paštiková´.
Čas – místa – lidé
- 287 Seiten
- 11 Lesestunden
Muzeum Těšínska ve spolupráci s Hornoslezským muzeem v Bytomi vydává publikaci, na níž se podílel mezinárodní autorský kolektiv odborníků z České republiky, Německa a Polska. Publikace obsahuje 16 příspěvků rozdělených do tří tematických celků, které představují výsledky nejnovějších výzkumů zaměřených na internační tábory a kolektivní paměť společnosti. Tyto tábory, včetně koncentračních a zajateckých, zanechaly trvalé stopy v historickém povědomí. Další část se zaměřuje na poválečný táborový systém, zahrnující nerestriktivní tábory pro osvobozené válečné a koncentrační zajatce v Německu, hornoslezské pracovní tábory a místa internace osob vysídlených na východ. Publikace také obsahuje texty o paměťových institucích, které nabízejí edukační programy na toto téma. Tento výstup je výsledkem česko-polského vědecko-výzkumného projektu realizovaného v letech 2015–2016, jehož součástí byla putovní výstava a mezinárodní konference v Českém Těšíně, podpořené Ministerstvem zahraničních věcí v rámci projektů Česko-polského fóra. Brožovaná publikace obsahuje bohatý obrazový doprovod, včetně reprodukcí plánů internačních táborů, rejstříků a resumé v angličtině.