Obsah: 1) Reformy podnikatelského prostředí: dopady do veřejných financí 2) Odraz vlviu zájmových skupin v první fázi české rozpočtové reformy 3) Kvantifikace dobývání renty prostřednictvím veřejných financí 4) Reforma mandatorních sociálních výdajů v ČR a dobývání renty
Sborník zkoumá některé teoretické i praktické aspekty konkrétních aktuálních případů prosazování společných zájmů - tzv. dobývání renty.
První globální finanční a ekonomická krize tohoto století, která začala v roce 2007 jako lokální krize hypotečního trhu v USA, se rychle rozšířila do dalších sektorů a zemí. Tato situace vyvolala rozsáhlé diskuse mezi ekonomy, národohospodáři, představiteli finančních institucí a tvůrci hospodářských politik. Byly analyzovány jak dlouhodobé, tak krátkodobé příčiny krize a probíhaly debaty o míře státního zásahu. Vlády se nakonec rozhodly pro masivní měnovou a fiskální stimulaci, což vedlo k nebývalé podpoře soukromých subjektů a vlně znárodňování. Tato opatření byla realizována za cenu enormního zadlužení veřejných rozpočtů, přičemž hlavním držitelem rostoucích státních dluhů se stal soukromý finanční sektor. Aby bylo možné řešit ztráty soukromých subjektů, vlády volají po přísnější regulaci finančních trhů a institucí. Nové regulační návrhy však narážejí na překážky a odpor některých zájmových skupin. V době krize se také rozhořel spor o budoucnost eura a otázky ohledně schopnosti ekonomů předpovědět krizi vyvstávají. Kniha se pokouší odpovědět na složité otázky týkající se příčin krize a institucionálního rámce globalizované ekonomiky, v níž krize vypukla. Autoři se zaměřují na střet zájmů a na to, jak skutečné zájmy ovlivňují politiku a regulaci. Kapitoly se věnují různým aspektům krize a jejím následkům, přičemž se zkoumá, jaký vliv má silný finanční sektor na regulaci a budoucnost ekonomiky.
Vstup do Evropské unie s sebou přináší nejen očekávání, ale též pochybnosti o tom, zda se můžeme či dokážeme prosadit jako suverénní stát, zda dokážeme využít všech možností, které Evropská unie nabízí. Publikace přináší v sedmi kapitolách aktuální informace o některých aspektech evropské integrace a roli České republiky v ní.
Autoři předkládané publikace se pokoušeli klást si v souvislosti s konkurenceschopností národních států a světových regionů četné otázky a hledat odpovědi na ně. Pohybovali se v rovinách různé míry abstrakce - od definic konkurenceschopnosti přes metody jejího měření s důrazem na metody multikriteriální, výsledy hodnocení v mezinárodním porovnání až po dva specifické problémy akutní z pohledu České republiky: zavedení eura a formulace české inovační politiky.
Podstatou dobývání renty je snaha zájmových skupin získat výhody prostřednictvím státních zásahů na úkor jiných skupin. V kontextu globalizace a oslabení národních států nabývá tento jev na významu. Dobyvatelé renty často maskují své skutečné cíle pod záminkou obecné prospěšnosti a využívají politické a ekonomické doktríny. Kniha, vydaná ve spolupráci s Institutem integrace ČR do evropské a světové ekonomiky, se zaměřuje na změny rolí národních států a jejich vliv na charakter společenské smlouvy mezi státem a občany, stejně jako na nástroje, které rentiéři používají ve svůj prospěch. Další části analyzují konkurenceschopnost národních států, definování a prosazování zájmů investorů, daňové systémy a politické sliby. Závěrečné pasáže se zabývají privatizací penzijních systémů, kde se očekává, že penzijní fondy budou vítězi a střadatelé poraženými. Kniha také upozorňuje na nerovné investiční pobídky v České republice. Řada analýz a příkladů dokládá negativní vliv dobývání renty na veřejné finance a přináší návrhy na optimalizaci situace ve prospěch pozitivního ekonomického vývoje.
Zatímco hranice mezi konkurenceschopným či nekonkurenceschopným podnikem je zřetelná, určit tuto hranici mezi státy či nadnárodními celky je velice složité. Už nelze jednoznačně konstatovat, že USA jsou nejlepší a ostatní je dohánějí, jde totiž m.j. o to, jakou zvolíme metodiku hodnocení, indikátory a váhy, použité pro konstrukci souhrnných ukazatelů. Kniha Evy Klvačové, Jiřího Malého a Karla Mráčka Různé cesty ke konkurenceschopnosti: EU versus USA, vydaná nakladatelstvím Professional Publishing, přináší mnoho inspirací a pohledů na celou problematiku (Evropský a americký model konkurenceschopnosti, Lisabonská strategie posílení evropské konkurenceschopnosti, Obavy ze vstupu ČR do EU založené na chybných předpokladech, Národní plán zavedení eura v ČR jako institucionální změna, Vliv státní regulace a daňového systému na podnikatelské prostředí atd.). Hledání optimálního rámce pro globalizovanou ekonomiku bude pokračovat ještě dlouho. Jde o to, zda naplňování doktríny konkurenceschopnosti národních států neskončí novou vlnou protekcionismu či zda bude třeba volit zcela jiné metodiky a nakolik je to vlastně potřebné. Kniha k těmto úvahám přináší velmi aktuální a cenné informace.
Květnový vstup České republiky do Evropské unie přináší zásadní otázku: oslabí či posílí se role státu, nejen v ekonomice? Globalizace změnila dynamiku národních států, kdy ekonomické aktivity překračují hranice států i kontinentů. Jak mohou národní státy korigovat nové legislativní a ekonomické jevy a jakou smlouvu nabízejí svým občanům? Proč státy ztrácejí moc a zároveň rostou byrokraticky? Bude ČR aktivním účastníkem budování jednotné Evropy, nebo se stane trojským koněm? Autorka analyzuje jevy, které v současné etapě globalizace ovlivňují světovou politiku a ekonomiku. Kniha nabízí objektivní pohled na situaci a konkurenceschopnost zemí, přičemž jednotlivé kapitoly přinášejí profesionální posouzení „pro a proti“. Čtenář se dozví o české kuponové privatizaci, Washingtonském konsensu a jeho vlivu na ekonomiku, silných a slabých stránkách konkurenceschopnosti ČR, etických principech a prognózách pro Evropu a Ameriku. Kniha není propagandou, ale poučenou analýzou, která klade důležité otázky a přináší zajímavé informace, užitečné nejen pro odborníky, ale i pro každého občana, jehož se vstup do EU dotkne.
Kniha přináší odpovědi na současnou snahu Evropské unie přiblížit se konkurenceschopnosti Spojených států, formulovanou v Lisabonské strategii. V řadě tabulek a komentářů ukazuje překvapivé souvislosti celé problematiky.
