Kurt Krolop Reihenfolge der Bücher

Reprezentativní výbor čtyřiceti studií jednoho z nejuznávanějších literárních germanistů, Kurta Krolopa, je rozčleněn podle tematických oblastí jeho odborného zájmu: I. Goethe; II. Pražská německá literatura; III. Franz Kafka; IV. Karl Kraus; V. Čeští autoři a německá literatura; VI. Epilog (rozhovor s K. Krolopem). Krolop se zaměřoval na německou literaturu vzniklou na našem území, přičemž zvláštní pozornost věnoval Karlu Krausovi a Franzi Kafkovi. Jeho vědecký záběr byl však mnohem širší, s hlubokou znalostí německé literatury od 18. století. Zevrubná znalost goethovské doby tvoří základ jeho studií o 20. století a uplatnil ji i v samostatných pracích. Jeho průvodní studie k českým vydáním Novalise, Tiecka, E. T. A. Hoffmanna a Goethova Fausta se staly významnou součástí české recepce německé klasiky a romantiky. Krolopovy články o Karlu Čapkovi, Haškovi, Peroutkovi a dalších jej legitimizují jako znalce české a slovanské kultury. Jeho práce jsou objektivní a vyvážené, rozbíjející nacionální klišé a předsudky v česko-německém soužití, a přinášejí nové poznatky, které byly v dřívějších výzkumech opomíjeny. Uspořádal a doslov napsal Jiří Stromšík.

Nakladatelství Franze Kafky přichází na český knižní trh s publikací obsahující dvě stěžejní studie z pera předního literárního badatele a germanisty, prof. dr. Kurta Krolopa (nar. 1930), o unikátním fenoménu tzv. pražské německé literatury. Mezi její čelné představitele patří např. Rainer Maria Rilke, Franz Kafka, Max Brod, Franz Werfel a další. Z němčiny přeložil a odborným aparátem doplnil Jiří Stromšík. Publikace vychází česky poprvé, obsahuje medailon autora a jeho bibliografii.

Publikace obsahuje devět vybraných esejů dvou významných osobností německé a české literární vědy a germanistiky, Kurta Krolopa a Jiřího Stromšíka. Oba autoři brilantní esejistickou formou představují zásadní autory německé literární romantiky od jejích počátků (Bonaventura, Novalis) přes Brentana, de le Motte-Fouqué, bratří Grimmů, Kleista a Chamissa až po její pozdní období (Tieck, E.T.A. Hoffmann). Čtenář se takto může seznámit s prací dvou významných osobností česko-německé literární vědy a germanistiky. Zároveň má možnost poprvé nahlédnout v rámci jedné knihy do jednoho z nejdůležitějších období německých literárních dějin. A konečně jednotlivé eseje zprostředkovávají i zásadní historické souvislosti jak v rámci německé kultury daného období tak jeho české recepce.

Der vorliegende Band versammelt die häufig an entlegener Stelle erschienenen Arbeiten des verdienten Literarhistorikers Kurt Krolop (Halle und Prag) zur Prager deutschen Literatur, darunter so wegweisende Studien wie Zur Geschichte und Vorgeschichte der Prager deutschen Literatur des „expressionistischen Jahrzehnts“, Hinweis auf eine verschollene Rundfrage: „Warum haben Sie Prag verlassen?“, Zu den Erinnerungen Anna Lichtensterns an Franz Kafka. Diese wichtigen, nach wie vor aktuellen Beiträge zur Prager deutschen Literatur, die immer auch die Verankerung in das tschechische und jüdische Umfeld reflektieren, werden damit einer breiteren Fachöffentlichkeit zugänglich gemacht.

Osudy a interpretace textů Franze Kafky. Sborník textů z literárněhistorické konference, která se konala ve dnech 20. - 21. října 1999 v Centru Franze Kafky.

Eine »verschleierte Selbstdarstellung« hat Stefan Zweig sein Erasmus-Buch genannt, mit dem er »Größe und Grenzen des Humanismus« aufzeigt – Triumph und Tragik eines großen, aber zur Tat nicht entschlossenen Denkers, Erasmus von Rotterdam, »der erste bewußte Europäer, der erste streitbare Friedensfreund, der beredteste Anwalt des humanistischen, des weit- und geistesfreundlichen Ideals«, wurde durch seine Kritik an der Theologie und der Kirche zum Wegbereiter der Reformation. Doch er förderte sie nicht, distanzierte sich vielmehr mit seiner eigenen Ansicht über den freien Willen des Menschen von Luthers Meinung. Er riet, als Kurfürst Friedrich ihn im Glaubensstreit zwischen Luther und dem Papst um sein Votum bat, bei deutlicher Sympathie für die Erneuerung der Kirche, »angesehene und unverdächtige Richter« einzusetzen. Erasmus wollte und konnte seine eigene Meinung, vielleicht aus Furcht vor Verantwortung, nicht ausschlaggebend werden lassen. Der wohl berühmteste und gelehrteste Mensch seiner Zeit zog sich so in sich selbst zurück. Denn »der freie, der unabhängige Geist, der sich keinem Dogma bindet und für keine Partei entscheiden will, hat nirgends eine Heimstatt auf Erden«.

Frontmatter -- Vorwort: Kafka a Praha -- Inhaltsverzeichnis -- Kafka und die Prager deutsche Literatur -- Die Kafkas: Juden? Christen? Tschechen? Deutsche? -- Der Prager Zionismus zu Kafkas Zeit -- „Vom Judentum“. Anmerkungen zum Sammelband des Vereins „Bar Kochba“ -- Franz Kafkas Sorgen mit der tschechischen Sprache -- Franz Kafka und die bildende Kunst -- Kafkas Stadt? Prag im Zyklus der toten Städte -- Der Schlüssel zum Schloß im Roman von Franz Kafka -- „Brücken“ von Kafka zu Stifter -- Die fiktive Wahrheit des Traums Strategien in Franz Kafkas , Durchbruchstexten‘ -- Prag und Babylon Zu Kafkas „Das Stadtwappen“ -- Geschichte ohne Ende Zu Kafkas Kritik der historischen Vernunft -- Die zwei Welten bei Franz Kafka -- Die aufbauende Zerstörung der Welt Zu Franz Kafkas „Der Hungerkünstler“ -- Zwischen Wlaschim und Prag Stadt-Land-Antinomien bei Franz Kafka und Max Brod -- Das Jahrhundert der Grete Samsa Von der Möglichkeit oder Unmöglichkeit des Tragischen in unserer Zeit -- Die Publizistin Milena Jesenská -- Dreißig Jahre später -- Die Kafka-Rezeption in Böhmen (1913–1949) -- Zur Rezeption Franz Kafkas in der Tschechoslowakei -- Franz Kafka auf dem tschechischen Theater -- Franz Kafka in den Werken der modernen tschechischen Prosa -- Franz Kafka in Havels Prag -- Mitarbeiterverzeichnis