David Kosař Bücher

This book investigates the mechanisms of judicial control to determine an efficient methodology for independence and accountability.

Publikace prezentuje ústavní právo v nové, v českých právních poměrech ojedinělé, podobě. Autorský kolektiv zde ukazuje základní instituty a problémy českého ústavního práva, a to prostřednictvím kauz, jež zasazuje do právního i faktického kontextu. Čtenář v knize nalezne soubor opravdu pečlivě vybraných kličových rozhodnutí převážně Ústavního soudu, dále evropských soudů (SDEU a ESLP), Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a rovněž několik rozhodnutí nejvyšších soudů Německa, Kanady, USA, Slovenska a dalších zemí. Rozhodnutí jsou opatřena poznámkami autorů, jež mají přimět čtenáře k zamyšlení nad řešeními, která soudy zvolily, a nabízí varianty, k nimž soudy mohly dospět (ale nedospěly). Všechna rozhodnutí jsou editována a řeší vždy jádro problému.

Dlouho očekávaný úplný komentář k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Komentář je adresován rovněž slovenskému čtenáři.

Tato kniha se zabývá vývojem kárné odpovědnosti českého soudce, a to z historického, institucionálního i empirického hlediska. Vůbec poprvé jsou zde empiricky prozkoumány dosavadní teorie a hypotézy týkající se kárné odpovědnosti českých soudců a vyvráceny některé mýty o „sankční novele“ kárného soudnictví připravené tehdejším ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem v roce 2008. Data, která se autorům podařilo shromáždit, potvrzují prominentní roli soudních funkcionářů v českém soudnictví a slabší postavení ministerstva spravedlnosti, poukazují na komplexnost faktorů ovlivňujících výsledky reformy kárného soudnictví a pomáhají identifikovat problematické aspekty kárného řízení s českými soudci. Kromě prezentace a interpretace unikátních dat tato kniha upozorňuje na dosud nedostatečně prozkoumaný fenomén – vzrůstající roli Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu při formování kontur kárné odpovědnosti českého soudce.

Kdokoliv zabývající se Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva naráží na minulost a kontext, které formovaly jak Úmluvu, tak její výklad. Důležité otázky se týkají původu těchto voleb, osob, které je učinily, a širšího kontextu vnitrostátní aplikace Úmluvy. Výročí 20 let od ratifikace Úmluvy Českou a Slovenskou Federativní Republikou poskytlo příležitost k zamyšlení: Jaký byl život s Úmluvou v Česku a na Slovensku? Jak se vyvinula samotná Úmluva a vnitrostátní aplikační praxe? Jaký dopad měla a má na transformaci práva v postkomunistické společnosti? Tato kniha odpovídá na tyto otázky a nabízí vzácnou sbírku zkušeností od jednotlivců a aktérů, kteří byli u toho nebo dnes pracují s Úmluvou. Poskytuje jedinečné poznatky k prohloubení chápání mechanismu a aplikační praxe Úmluvy nad rámec základního studia jejích ustanovení či vybraných rozhodnutí ESLP.

Komentář se snaží nalézt odpovědi na veškeré podstatné výkladové otázky, které se dosud při aplikaci zákona vyskytly (resp. na důležité výkladové otázky, které by se podle autorů mohly vyskytnout v blízké budoucnosti), podrobně popisuje význam jeho jednotlivých ustanovení, jejich vnitřní provázanost a jejich souvislost s jinými právními předpisy. Jednotlivé interpretační závěry jsou opřeny o tuzemskou, komunitární, „štrasburskou“ i zahraniční rozhodovací praxi. Komentář se věnuje i institutu nepřijatelnosti a poskytuje čtenářům návod, jak s tímto institutem před Nejvyšším správním soudem nakládat.