Ivo Kraus Reihenfolge der Bücher

Ženy s obdivuhodnou technickou nápaditostí žily ve všech historických epochách. Jejich vynálezy, které odolaly zkoušce času, jsou nám dobře známé. Jen málo však víme, jaká úskalí a předsudky musely překonat, aby za své činy dosáhly společenského uznání. A přitom nešlo jen o ulehčení běžných domácích prací, ale také o významná zdokonalení výrobních postupů ve strojírenství, stavebnictví, potravinářství a dalších průmyslových odvětvích. I když nemáme sebemenší naději zjistit, kdo jako první ve starověku zhotovil loď, tkalcovský stav, motyku, pluh nebo kompas, ženy a priori nepředpokládáme. Písemné doklady, že vynalézání neměli na starosti vždy výhradně muži, jsou k dispozici teprve od devatenáctého století. Systematicky je začala shromažďovat Američanka Charlotte Smithová Odlumová, výjimečná jak svou energií, tak podnikatelskými schopnostmi. Publicistika se pro ni stala posláním i zdrojem obživy. Regionální společenský měsíčník The Inland Monthly, který vlastnila a redigovala v letech 1872-1880, dal ženám všech sociálních vrstev možnost navzájem se informovat o pracovních příležitostech, mzdách či povinnostech zaměstnavatelů i sdílet rady jak si ulehčit práci v domácnosti a v různých tradičně ženských profesích. The Inland Monthly nebyl zdaleka jediným činem, kterým Smithová ovlivnila veřejné mínění o schopnostech žen uplatnit se v technických oborech. Unikátní místo v dějinách periodické literatury získal např. její bulletin The Woman Inventor, na jehož stránkách mohly vynálezkyně zveřejnit své nápady, nalézt rady, jak psát patentové přihlášky a překonávat překážky patentového řízení. Na Charlottu Smithovou nevzpomínají s vděčností jen Američanky, ale i autor těchto řádků, kterého k napsání padesáti pěti medailonů o technicky talentovaných ženách dávné minulosti i posledních desetiletí inspirovalo první číslo The Women Inventor, které vyšlo v dubnu 1891 ve Washingtonu, D. C.

Převratné objevy v nových vědních oborech – jaderné fyzice a fyzice pevných látek – našly v Československu počátkem padesátých let 20. století odezvu ve vysokoškolské přípravě fyziků i v organizaci fyzikálního výzkumu. Vědecká práce se postupně stala součástí aktivit fyziků na všech českých a slovenských vysokých školách přírodovědného nebo technického zaměření, fyzikové dostali možnost profesionálního uplatnění v nových specializovaných akademických i resortních výzkumných ústavech. Tato monografie je věnována úspěchům našich fyzikálních pracovišť ve druhé polovině 20. století a osobnostem, které se o ně zasloužily. Svým obsahem navazuje chronologicky na publikaci autorů Fyzika za první republiky (Academia 2017).

Monografie je věnována vědám, které se v minulosti navzájem více či méně ovlivňovaly, pracovaly obdobnými metodami a v mnoha případech používaly stejné nebo podobné přístroje. Jejich dějiny u nás jsou součástí evropského kulturního dědictví, a to nejen pro společné kořeny v antické civilizaci, ale i pro četné mezinárodní kontakty a spolupráci v době pozdější i současné.

Ještě v druhé polovině 19. století byl vývoj naší fyziky vázán především na katedry pražské univerzity a polytechniky. Po vzniku Československa se síť vysokých škol rozšířila o Masarykovu univerzitu v Brně, výuka fyziky přešla z filozofických fakult na nově založené fakulty přírodovědecké a vznikly fyzikálně zaměřené specializované instituce, např. Radiologický ústav ministerstva veřejných prací nebo Fyzikální výzkum Škodových závodů. K fyzikálním oborům, jejichž rozvoj byl dovršen začátkem 20. století či k novým oborům jako radiologie nebo kvantová fyzika, přibyly i další moderní disciplíny - atomová a jaderná fyzika, rentgenová strukturní analýza a spektroskopie.

Předmětem díla jsou zákonitosti vztahu mezi mechanickými, fyzikálními a chemickými vlastnostmi pevných látek a charakteristikami jejich povrchu. Text obsahuje odpovědi na základní otázky z této důležité oblasti materiálového inženýrství.

Publikace je koncipována jako soubor příběhů o ženách, kterým se exaktní vědy staly ušlechtilou zálibou i životním posláním. V pětadvaceti kapitolách a stovce biografických hesel se čtenáři seznámí s osudy a vědeckým dílem významných matematiček, fyziček a astronomek evropské historie od dob starého Řecka až do současnosti. Autor předkládá zajímavosti o osobnostech dosud uznávaných nejen ve vědecké sféře, ale i o neznámých autorkách známých technických vynálezů.

Zajímá vás, jaký měly fyzikální objevy dvacátého století vliv na rozvoj technických oborů, na pokrok v tradičních přírodních vědách i vědách hybridních, na rozmach lékařské diagnostiky či na náš dnešní každodenní život? Tyto otázky a mnohé další zodpoví kniha Století fyzikálních objevů, navazující na autorovy monografie Od Thaléta k Newtonovi a Fyzikové ve službách průmyslové revoluce. Kniha nabídne jak chronologický přehled fyzikálních objevů, tak osudy a díla přírodovědců, kteří se nejvíce zasloužili o vědecko-technický pokrok

Monografie pojednává o atomové struktuře povrchu těles a rozhraní mezi částicemi disperzních systémů. Vychází z rozboru elektronové konfigurace, která určuje vazbu látek a jejich reaktivitu, jež je principem veškeré chemické i materiálové technologie. Probírá se emise elektronů a jejich transport různými rozhraními, tenké vrstvy, rozměrové kvantování, vícesložkové systémy a integrované obvody, optoelektronika, reaktivita látek a jejich spontánní strukturalizace, únava materiálu, disperzní soustavy, koroze a vysokoteplotní oxidace kovů, mechanochemické a chemomechanické jevy. Organickou součástí knihy je kapitola o průkopnících fyziky povrchů a rozhraní, jako byl např. B. Franklin, J. W. Gibbs, I. Langmuir, N. F. Mott aj.