Michal Pink Bücher

Publikace zkoumá rozložení voličské základny politických stran v Čes­ké a Slovenské republice po rozpadu společného federálního státu na konci roku 1992. V knize je rozebrána stabilita a změna voličského chování z prostorového hlediska nejen v parlamentních volbách, ale i v dalších typech volebních soutěží, které se v obou republikách postupně etablovaly. Pro možné vysvětlení jednotlivých odlišností je volební podpora srovnávána s hodnotami, jež charakterizují socioekonomické vlastnosti společnosti, jako je kupní síla obyvatel uvedená na úroveň obcí, nezaměstnanost, velikost sídla a další proměnné. Publikace navazuje na předchozí práce pojednávající o této tématice a rozšiřuje současný stav poznání o aktuální výsledky do roku 2010. Jde tedy o originální srovnávací studii dvou relativně podobných zemí střední Evropy.

Krajské volby v České republice vykazují několik stálých charakteristik: Malý zájem voličů, dominují jim celostátní strany a na krajské úrovni dochází k výrazné kumulaci mandátů. Všechny tyto znaky si udržely i volby v roce 2016. Minimálně v jednom aspektu přinesly ale novinku. Zatímco se v minulosti z vítězství těšila některá z centrálně opozičních stran, tyto volby vyhrál člen vládní koalice. Podpora pro zbylé vládní členy stagnovala, nebo se začala přímo propadat. Výsledky krajských voleb v roce 2016 tak do určité míry naznačily trend, kam se bude ubírat podpora pro jednotlivé strany ve volbách do PSP ČR, které se konaly o rok později. Kniha vychází z logiky krajského uspořádání České republiky, jednotlivé kapitoly přináší analýzu volební soutěže v každém z krajů. Autoři se zaměřují na zkoumání a interpretaci výše volební účasti, míry podpory jednotlivým kandidátkám, fenoménu kumulovaných mandátů, volebních programů a komunikaci kandidátů na hejtmany na Facebooku.

Kniha se věnuje krajským volbám v roce 2008 z několika pohledů. Jednotlivékapitoly přibližují předvolební kampaň, pojednávají o volebních výsledcíchnovou technikou, tzv. indexem úspěšnosti a nechybí ani reflexe povolebníhovyjednávání a vzniku jednotlivých koalic v čele krajských samospráv. V závěru knihy je volební soutěž zhodnocena za pomocí teorie druhořadých voleb. Cílem knihy je za pomoci ověřených metod a postupů politické vědy zmapovat volební dění na podzim roku 2008 a současně se pokusit o nevšedníinterpretaci volebních výsledků za pomocí nových postupů.

Kniha se jako první v českém prostředí koncentrovaně zaměřuje na témata spojená s výzkumem kvality demokracie v České republice. Pozornost se soustřeďuje na volené reprezentanty, na participaci (voličskou účast, referenda, občanskou společnost), stranickou soutěž (interakci mezi stranami, kumulaci mandátů), politickou odpovědnost (plnění slibů), miliardáře v politice apod. Mnohá tato témata jsou přitom zkoumána jak na úrovni národní, tak na dalších úrovních vládnutí – regionální a lokální. Autoři působí na Masarykově univerzitě.

Město Brno se během jednoho století od říšských voleb v roce 1907, které jako první proběhly se všeobecným a rovným hlasovacím právem pro muže, výrazně proměnilo. Proměňovala se sociální i národnostní struktura obyvatel, fáze svobodné politické soutěže se střídaly s obdobími nesvobody. Změny se dotýkaly všech sfér společenského a politického života a ovlivňovaly samozřejmě také politické preference občanů. Volební chování tak představuje cenný indikátor pro poznání společnosti. Publikace Volební mapa města Brna sleduje volební chování v Brně a jeho jednotlivých městských částech od roku 1907 do komunálních voleb v roce 2006 a to ve čtyřech dílech. Pozornost je věnována posledním rokům habsburské monarchie, První republice, částečně svobodným volbám v roce 1946 a etapě po listopadu 1989. Každý díl obsahuje stručnou informaci o vývoji města v příslušném období, volebním systému a politickém stranictví, po které následuje podrobná analýza volebního chování doprovázená mapovými přílohami. Stručně jsou také nastíněny prvky kontinuity a diskontinuity volebního chování. Autorský kolektiv tvoří členové Institutu pro srovnávací politologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity