Nikolaj Demjančuk Bücher

Z obsahu: 1) Kulturní tradice a vědecká racionalita 2) Ke vztahu vědeckého a uměleckého myšlení 3) Věda a hodnoty v kulturním vývoji společnosti 4) Vědecká racionalita, dějinnost člověka a historiografie, ... schovat popis

Tento sborník vznikl z příspěvků přednesených na mezinárodní konferenci, která pod názvem Filosofie, výchova a tradice evropského myšlení, proběhla v Plzni ve dnech 17. a 18. září 2002. Jejím záměrem byla reflexe těch základů, z nichž vychází a k nimž se stále obrací moderní civilizace. Hledání kořenů je dnes charakteristické nejen pro západní kulturu. Obdobnou práci realizují tako kolegové v asijských, afrických a alatinskoamerických státech. schovat popis

Filosofie a vědecké myšlení: Proměna obrazu vědy v analytické tradici

Název knihy Nikolaje Demjančuka a Lucie Drotárové "Vzdělání a extremismus" není proto jen nahodilé spojení dvou slov, která odkazují k tématu práce. Vzdělání si s extremismem (radikalismem) opravdu konkuruje. Představuje totiž také nabídku změny kořene "věcí pro člověka", tedy "člověka samotného". Utváří a rozvíjí mladé lidské bytosti tak, aby dokázaly žít prospěšně a dobře s druhými lidmi, ale také, aby byly citlivé pro nové výzvy a aby dokázaly měnit to, co si jejich předchůdci již zvykli považovat za nezměnitelné. (Z předmluvy Petry Buzkové)

Ve vývoji filosofie minulých dvou století měly rozhodující význam otázky: Co to vlastně je vědecké poznání? Jak souvisí naše poznání a lidská svoboda? Jsou historie, literární vědy anebo sociologie vědami anebo náležejí spíše k uměleckému vyprávění o světě a našem místě v něm? Novokantovští filosofové si tyto otázky kladli v druhé polovině 19. století a učinili z nich centrální téma dobového filosofického bádání. Čtenáře možná překvapí, jak aktuální jsou odpovědi, které na otázku po povaze vědy dával tento, dnes již téměř zapomenutý filosofický směr.