Publikace obsahuje výklad základních statistických pojmů (definice statistiky,
výběr, pravděpodobnost) a některých metod využívaných v medicíně a zejména v
sociálním lékařství. Jsou stručně uvedeny postupy sběru dat, třídění a popisu
statistických souborů, metody statistických odhadů, testování statistických
hypotéz i hodnocení závislosti kvantitativních (korelační koeficient,
Spearmanův koeficient pořadové korelace) a kvalitativních veličin (test chí-
kvadrát a odds ratio).
Příručka objasňuje základní problematiku systému péče o zdraví a
zdravotnictví, zejména co se týká stále rostoucího významu disciplín jako jsou
zdravotnická ekonomie, informatika, řízení, etika, výchova, legislativa,
sociologie atd. Součástí jsou i přílohy (významné dokumenty týkající se
systému zdravotní péče, např. Ottawská charta posilování rozvoje zdraví,
Lublaňská charta o reformě zdravotní péče, Jakartská deklarace o vstupu health
promotion do 21. století ap.) a soubor vybraných publikací k tomuto tématu.
Učební text přináší studentům aktuální a nezbytné informace o široké problematice sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví. Text je užitečný nejen pro studenty, ale také pracovníky ve zdravotních a sociálních službách. Nesporný přínos učebního textu spočívá v tom, že není zaměřen jen na obecný výklad pojmů a obsahu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, ale předkládá k zamyšlení otázky o problematice systému zdravotnictví a nastiňuje i návrhy na jejich řešení. Čtenáři zde naleznou rovněž kapitoly, které přibližující primární péči jako základ celého zdravotnického systému, zabývají se základy zdravotnického práva, typy zdravotnických soustav a systémem zdravotnických a sociálních služeb, ale také se mohou seznámit s vybranými tématy z dějin medicíny. Kapitoly jsou doplněny názornými grafy a tabulkami a celý text doplňují dvě přílohy Ottawská charta a Ljublaňská charta o reformě zdravotní péče. Zdravotní osud člověka je do značné míry ovlivněn podmínkami, v nichž vyrůstá, vzdělává se, pracuje, odpočívá a stárne. Text poukazuje na hodnotu zdraví a na potřebu rozvíjet schopnosti lidí chránit, udržovat i zlepšovat své zdraví.
Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc., Mgr. Pavlína Kaňová, Ing. Mgr. Lukáš Prudil, Ph.D.: Systém péče o zdraví a zdravotnictví (východiska, základní pojmy a perspektivy).
Příručka objasňuje základní problematiku systému péče o zdraví a zdravotnictví, zejména co se týká stále rostoucího významu disciplín jako jsou zdravotnická ekonomie, informatika, řízení, etika, výchova, legislativa, sociologie atd.
Součástí jsou i přílohy (významné dokumenty týkající se systému zdravotní péče, např. Ottawská charta posilování rozvoje zdraví, Lublaňská charta o reformě zdravotní péče, Jakartská deklarace o vstupu health promotion do 21. století apod.) a soubor vybraných publikací k tomuto tématu.
Řešení výzkumného záměru „Škola a zdraví pro 21. století“ otevřelo možnost připravit monografie, věnované širokému spektru témat souvisejících se zdravím a péčí o ně. Předkládaný text shrnuje základní pojmy, připomíná užitečné a ověřené metody péče o zdraví. V neposlední řadě vyzývá ke zvýšení zájmu o zdraví, k přijetí osobní odpovědnosti za zdraví a k cestě za společným cílem – za zdravím. Zdraví se bezesporu týká všech lidí. Přirozeným výchozím pojmem dalšího textu je proto zdraví a jeho determinanty. Péče o zdraví je představena jak v historickém vývoji, tak v návaznosti na zdravotnictví jako systém. Jedním z významných, i když relativně nových pojmů, je zdravotní gramotnost umožňující lidem získávat, hodnotit a využívat informace tak, aby mohli příznivě ovlivnit svůj zdravotní osud. V tomto smyslu se zdravotní gramotnost stává jedním z nepominutelných úkolů výchovy ke zdraví i nespornou prioritou práce školy jako celku. Jakkoli je pojem zdravotní gramotnosti nesporně významný, neméně důležité je zasazení zmíněného pojmu do jeho okolí, do konkrétních sociálních, ekonomických, politických i kulturních souvislostí. V předkládaném textu je proto pojem zdravotní gramotnosti vyložen v návaznosti na zdravotní výchovu (edukace pacientů, varování před rizikovými faktory a výchova ke zdraví), podporu zdraví, evropskou zdravotní politiku, zdravotní systémy a sociální determinanty zdraví.
